Projekt, jehož autory je dvojice ownerů hauskaa a Autokrosař.cz, vychází z jejich poznání, že mnozí kačeři už nemají na Vysočině co lovit...
Přišli tedy s nápadem „okešení“ křížků s nápisem INRI, což je zkratka z latinského Iesus Nazarenus Rex Iudaeorum, česky Ježíš Nazaretský, král židovský. Podobný seriál keší dělá owner janek.s v širokém okolí Blaníku. Hauskaa nabízí univerzální html kód, který se při zakládání vloží do listingu, lehce se upraví podle konkrétní keše a už během deseti minut je možné poslat jej revírníkovi k publikaci. Vlastní design listingu je samozřejmě možný...
Kešky by měly být u INRI křížků, převážně tradičky a bude-li to nevyhnutelné, tak jednoduché multinky či mysterky, jejichž luštění bude velmi snadné a rychlé.
„Chcete-li přispět pár keškami“, vyzývá hauskaa, „dejte mi informaci, kolik keší chcete dělat a já vám přidělím číselnou řadu. Zároveň vás upozorním, jestli jsem přidělil číselnou řadu někomu z vašeho nejbližšího okolí. Vzájemnou komunikací se vyhnete tomu, že okešíte dva stejný křížek.“
* * *
Vyrážíme tedy za prvními třemi keškami, které založil hauskaa v blízkosti Lipnice. Ta první s názvem INRI 001 – U lipnického hřbitova se nachází, no nedivte se, u křížku nedaleko lipnického hřbitova.
Po úspěšném odlovu stoupáme nejprve podél hřbitova a pak podél odlesněného skalnatého hřebínku, z něhož je krásný výhled na hrad Lipnici:
... a z Lipnice klesáme po silnici k Broumově Lhotě. Za rybníkem Říhovka se nachází pro zdejší region typický kamenný kříž františkánského typu, jehož přední strana je obrácena k jihu. Stojí na vysokém kónicky se zužujícím čtyřbokém kamenném podstavci s krychlovou patkou. Kříž je profilovaný s břevny s jetelovým zakončením. Na přední straně kříže lemované lištou jsou reliéfy pěti ran Kristových (ruce, nohy, srdce) doplněny o obraz slunce.
Na okraji Broumovy Lhoty odbočujeme na naučnou stezku Jana Zrzavého a před samotou, která na mapě nemá jméno, se zastavujeme u křížku pro další kešku:
Na rozcestí U sv. Jana přecházíme na modrou turistickou značku, ale hned po pár krocích z ní odbočujeme doleva. Míříme totiž na Radostovický kopec (567 m). Jeho vrchol je již delší dobu vykácený a porostlý vysokou trávou, v tuto dobu samozřejmě uschlou, ostružiním apod.:
Žádné komentáře:
Okomentovat