Ze Stráže pod Ralskem na Malý a Velký Jelení vrch
Auto necháváme na náměstí ve Stráži pod Ralskem a než se vydáme na cestu po kopcích, jdeme se podívat k zámku Vartenberk a na Zámecký vrch. První zmínka o obci je v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak pojmenovali jako páni z Vartenberka. Obec převzala jméno podle svého mateřského hradu nazývaného Wartenberg (Warte auf Berge = stráž na vrchu). V 16. století byl hrad přestavěn na zámek. Od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Nová kapitola města začala roku 1963, kdy klid zemědělské rekreační oblasti začal rušit hluk vrtných věží geologického průzkumu. Bylo zde zjištěno uranové zrudnění, došlo k rozsáhlé investiční činnosti a rekreace postupně ustoupila průmyslu. Výsledky geologického průzkumu vedly v roce 1966 ke zřízení účelové organizace Uranové doly Hamr. Rozvoj uranových dolů byl ovlivněn i intenzivní sociální politikou, byla uskutečněna mohutná výstavba ubytovacích kapacit jeslí, školek, školy a zdravotnických zřízení.
Renesanční zámek vznikl roku 1563 přestavbou původního gotického hradu. V průběhu historie byl využíván mnoha majiteli a dochoval se do 20. století v dobrém stavu. Po 2. světové válce ho však obsadila sovětská armáda a jeho stav se zhoršoval. Zkázu dokonal požár v roce 1987. Od té doby zámek pustl, naštěstí je od roku 2006 snaha tuto významnou kulturní památku postupně opravovat. Vstup je prozatím pouze příležitostný a běžně není zámek otevřen veřejnosti. Od zámku stoupáme na Zámecký vrch (356 m) ležící na hřbetu při severovýchodním okraji města. Neví se, kdy zde byl vybudován Boží hrob, ale je známé datum jeho opravy v roce 1905.
Tehdy byla do Božího hrobu uložena dřevěná socha Krista na dřevěných márách, která se bohužel nedochovala. Od 60. let byla jeskyně používána jako sklep, na rekonstrukci využilo město roce 2016 dotaci. Nová socha z umělého pískovce leží na sarkofágu, byla pořízena nová kovaná mříž, nová dlažba a nad hrobem byl vztyčen dřevěný kříž. Od kříže pokračujeme k východnímu konci hřbetu, kde stojí barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Roku 1722 ji nechal postavit hrabě Ludvík Hartig a věnoval do ní oltářní obraz později přenesený do farního kostela. Roku 1768 kaple vyhořela, později byla obnovena synem zakladatele Adamem Hartigem. Za císaře Josefa II. byla zrušena a vrácena k erárním účelům jako např. skladiště střelného prachu. Po císařově smrti byla vrácena svému církevnímu poslání, od roku 1818 se zde konaly bohoslužby. Vracíme se k autu a přejíždíme na parkoviště u Zmrzlinárny, kterou samozřejmě neponecháváme bez povšimnutí. Teprve potom se vydávám ne cestu po červené turistické značce. Máme v plánu vystoupit na čtyři vrcholy – tím prvním je Šibenice (383 m) s pískovcovou skálou na vrcholu. Ze značené cesty jsme odbočovali vlevo, zatímco k dalšímu zajímavému skalnímu útvaru odbočujeme asi po pěti stech metrech vpravo:
Skála se jmenuje Hřib, vede na ní několik horolezeckých cest a je zde také keška s terénem obtížnosti 4. Po jejím odlovu se vracíme na značenou cestu a zhruba po kilometru nás čeká další odbočka, pro změnu zase doleva. Tady nás čeká hlavní cíl dnešního výšlapu – Malý a Velký Jelení vrch. Oba jsou chráněné jako přírodní památka Jelení vrchy. Jsou tvořené čedičem a pískovcem, zalesněné listnatým porostem a oddělené od sebe mělkým sedlem. Malý Jelení vrch (500 m) je čedičový suk vulkanického původu, ve vrcholových partiích, kde hornina vychází na povrch, lze pozorovat sloupcovou odlučnost čediče. Velký Jelení vrch (514 m) se rovněž nachází na čedičové žíle, sklanatý vrcholový hřeben, orientovaný zhruba od severu k jihu, je dlouhý zhruba sto metrů. Přístup na něj je úzkou strmou průrvou.  |
| Vrchol Velkého Jeleního vrchu, vlevo Ralsko (696 m) |
Jeho nejvyšším bodem je čedičový skalní hrot, z něhož je úžasný kruhový výhled na Ralskou pahorkatinu, Lužické hory a Ještědský hřbet: |
| Schachtenstein (972 m), Hamerský Špičák (452 m), Děvín (426 m) a v pozadí Ještěd (1012 m) |
Ani sestup dolů nebyl jednoduchý, ale s rozvahou a opatrností vše dobře dopadlo. Znovu se dostáváme na červeně značenou cestu, z níž později odbočujeme doleva na Kyselou věž (346 m). Jedná se o krásnou osamělou oblou pískovcovou skálu s omezeným výhledem,...... o pár metrů dál stojí samostatný pískovcový bochník: Opět se vracíme na značku a po hrázi Černého rybníka míříme do Hamru na Jezeře. Tím jezerem v názvu známého letoviska je však Hamerský rybník, umělá nádrž o ploše 48,2 ha vybudovaná v 16. století. Míjíme momentálně zavřenou hospůdku Na Hrázi a usedáme před Café Na Zámečku. V cenách mají patrně započítaný i krásný výhled „jezero“... Po cyklostezce 3007 Ploučnice se vracíme k autu zaparkovanému ve Stráži pod Ralskem.
Žádné komentáře:
Okomentovat