Po odjezdu z Kapplu zastavujeme na dvouhodinovou podvečerní procházku po Innsbrucku
Innsbruck je hlavní město rakouské spolkové země Tyrolsko, leží v údolí Innu, v bezprostředním podhůří Alp. Díky své poloze, výstavnosti a malebnosti (zejména historického centra) patří k nejkrásnějším městům v Evropě. Žije zde přibližně 132 tisíc obyvatel. Dvakrát se tu konaly zimní olympijské hry – v roce 1964 a 1976.
* * *
Opouštíme autobus zaparkovaný u Hofgarten, desetihektarového anglického parku na okraji Starého města. Ulicí Herrengasse přicházíme na Domplatz, Dómské náměstí, s dómem sv. Jakuba a za chvíli už stojíme před proslulým mramorovým arkýřem zvaným Goldenes Dachl, Zlatá stříška. Byl postaven na počátku 15. století pro císaře Maxmiliána I. na počest jeho svatby s Biankou Marií Sforzou.
Celý arkýř je vyzdoben plastickými reliéfy a nástěnnými malbami. Reliéfy ve druhém poschodí znázorňují císaře a jeho dvě manželky – Marii Burgundskou a zmíněnou Bianku. Císař a jeho manželka využívali balkon k pozorování festivalů, turnajů a dalších událostí, které se konaly na náměstí pod ním. Vypráví se, že arcivévoda Fridrich IV. nechal arkýř obložit 2657 pozlacenými měděnými destičkami, aby vyvrátil tvrzení, že jeho pokladna je prázdná.
Jen o kousek dál ulicí Herzog-Friedrich-Strasse stojí dům Goldene Adler, Zlatý orel, v němž bydlela řada významných osobností, jako např. v roce 1786 J. W. Goethe. Míjíme Altes Rathaus mit Stadtturm, Starou radnici (1358) s Městskou věží postavenou v letech 1442 až 1450. Je dominantou města a svou charakteristickou podobu získala v roce 1560, kdy byl její gotický vrchol nahrazen renesanční cibulí:
Věž je vysoká 56 m, vyhlídková plošina je ve výšce 31 metrů: Míjíme po pravé straně stojící Spitalskische, Špitální kostel, zasvěcený sv. Duchu. Byl stavěn od roku 1700 na místě jeho gotického předchůdce.
Přicházíme k Annasäule, Anenskému sloupu, postavenému jako památka na 26. červenec 1703, kdy byli z Tyrolska vyhnáni poslední bavorští vojáci během válek o španělské dědictví. Vytvořil jej Cristoforo Benedetti z červeného mramoru, na podstavci jsou sochy čtyř svatých, na sloupu je socha Panny Marie. Originály všech soch byly nahrazeny kopiemi.
Vracíme se kolem Hofkirche, Dvorního kostela, pozdně gotické stavby z let 1533–1563: Po levé straně míjíme Hofburg, někdejší sídlo tyrolských zemských knížat. Středověký hrad byl vystavěn za vlády tyrolského hraběte a titulárního vévody rakouského Zikmunda Habsburského. Jeho následník, římský císař Maxmilián I. Habsburský, přistavěl další budovy. Roku 1534 hrad vyhořel, byl znovu vystavěn a poté ještě několikrát přestavěn. Kolem Tyrolského státního divadla, jehož budova byla otevřena v roce 1846,... ... se vracíme k autobusu a než se dostaneme domů, respektive do Prahy, čeká nás noční přejezd Rakouska a Německa.
Věž je vysoká 56 m, vyhlídková plošina je ve výšce 31 metrů:
Žádné komentáře:
Okomentovat