Floskule není – řečeno s Karlem Čapkem – ustálené rčení, ale ustálené lhaní
Některé floskule původně snad i byly neotřelé a vtipné, omíláním se z nich však stalo smetí. Slovní smog, jak říká autor knihy Vladimír Just. V lepším případě jsou jen zbytečné, ale jindy bohužel úmyslně zavádějící a lživé, předstírající zasvěcenost mluvčího a maskující manipulaci s myšlením posluchače a s jeho názory. Jedná se o záměrné používání prázdných obratů, když se musím k něčemu vyjádřit, ale ve skutečnosti nechci říct nic konkrétního. Druhým důvodem může být nedovzdělanost nebo nešikovnost...
Floskule všichni známe – poletují kolem nás, valí se na nás a někdy je i sami použijeme, aniž si to uvědomujeme: časované bomby, třešničky na dortu, drtivé většiny, mantinely, tahy na branku, vlajkové lodi, špičky ledovců... Něco je O TOM, někdo někde něco neustále ŘEŠÍ, také STALO SE, CO SE STALO a DOŠLO K TOMU, K ČEMU DOŠLO, někdo byl/nebyl VE SPRÁVNÝ ČAS NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ, někdo pracuje na zajímavém PROJEKTU, který cosi MAPUJE... Spoustu zěchto jazykových floskulí můžete opsat nebo stáhnout z jakéhokoli rozhlasového vysílání a z kterýchkoli novin.
Vladimír Just se častým kontaktem s médii – a je lhostejno zda s televizí, rozhlasem, novinami a časopisy – nadýchal takového množství slovního smogu, že před pěti lety začal psát Slovník floskulí. Není to však jazyková příručka, spíše abecedně řazená sbírka úvah nad polistopadovými klišé a vyvolala překvapivě silné reakce. Její dvě reedice v krátkém čase po rozebraném prvním vydání svědčí o tom, že čtenářů, sledujících úroveň veřejné debaty, je víc, než autor předpokládal.
Slovník floskulí 2 pokračuje v úvahách nad módními slovními obraty, jimiž se jejich uživatelé snaží přelstít své čtenáře či posluchače.
Jak sám autor píše: „Vzhledem ke kalamitnímu přemnožení politiků na obrazovce zamořila podobná klišé veřejný prostoe už natolik, že k jeho odvětrání nestačilo by ani padesát odborných, natož pak pouhé dva laické Slovníky floskulí.“
* * *
Doc. PhDr. Vladimír Just, CSc. (* 6. 5. 1946, Praha) je český teatrolog a literární a divadelní kritik. Spolu se svým bratrem Jiřím napsal také několik divadelních her. Jako divadelní kritik se zabýval tvorbou Vlasty Buriana. Již před listopadem 1989 vystupoval jako herec a spoluautor se svým bratrem Jiřím v autorském divadle malých forem. V té době se také věnoval, mimo jiné, též publikační činnosti – např. tematice Osvobozeného divadla.
A je to všechno opravdu slovní smog? Třeba být ve správnou chvíli na správném místě vnímám jako kliku, takový to, když se mi poštěstí, že se zrovna dozvím informaci, kterou nemůžu nikde zjistit.
OdpovědětVymazat