Ligurie – turistika na italské Riviéře (II)

Předchozí článek Ligurie – turistika na italské Riviéře (I)

V plánu je hřebenová vyhlídková túra z Toirana do malebné vesničky Zuccarello přes vrcholy Monte Sopra Toirano (621 m) a Monte Acuto (748 m), s návštěvou vyhlídky z kostela Santuario di Monte Croce a přes vojenskou pevnost Poggio Grande (813 m), 6 až 7 hod, ↑950 m, ↓950 m

Autobus nás odváží na malé parkoviště na okraji městečka Toirano, známé krasovým jeskynním komplexem Le Grotte di Toirano a Etnografickým muzeem. Na jejich návštěvu ovšem tolik času k dispozici nemáme, a tak se rovnou vydáváme na trek. Nejprve po úzké, mírně stoupající asfaltce...

... a dál pak úzkou, většinou kamenitou pěšinou stále vzhůru. Vede sice lesem, ale vedro je úmorné...

... a tam, kde les končí, už přestává legrace! Vyprahlým terénem s nízkým porostem a jen občas nějakým stromkem vystoupáme na kótu Monte Sopra Toirano (621 m):

Čím dál více v nás hlodá myšlenka na návrat k autobusu, který bude na parkovišti v Toiranu do 16 hodin a pak přejede do městečka Zuccarello. Jeden z účastníků je již na cestě zpátky a my – při pohledu na dva vrcholy kopce Monte Acuto (748 m) před námi a po informaci průvodkyně, že nejbližší stín je až po čtyřech kilometrech u kostela Santuario di Monte Croce – se rovněž otáčíme k návratu. Není ostuda přiznat si, že s přibývajícím věkem ubývá sil... Tak ještě snímek z místa, odkud se vracíme...

... a s velkou opatrností sestupujeme stejnou cestou, kterou jsme sem přišli. Cesta dolů je snad ještě náročnější, protože prudce klesající pěšinka je plná drobných kamínků, které podkluzují, a někde se k nim přidávají ještě šišky... Trekové hůlky jsou vynález k nezaplacení!

Při příchodu k asfaltové silničce fotím lis na olivový olej. Při cestě nahoru jsem se nechtěl zdržovat, teď mám času dost:

Do odjezdu autobusu máme ještě čas, a tak se jdeme podívat ke kostelu San Martino Vescovo di Tours, pojmenovaném po římském biskupovi a vojákovi panonského původů Martinovi z Tours ze 4. století. Kostel byl přestavěn na konci 16. století začleněním částí zdí starobylého středověkého farního kostela, vysvěcen byl v roce 1609. Zvonice ze 14. století s dvojitou řadou oken umístěných na všech čtyřech stranách je korunována cimbuřím ve stylu ghibellinů:

Kostel má tři lodě s valenou klenbou a je členěný sloupy z růžového kamene s korintskými hlavicemi:

V přepychovém interiéru jsou zachovány cenné barokní oltáře, vzácná kazatelna z roku 1755 a také obrazy autorů janovské školy 17. a 18. století. Cyklus fresek na centrální klenbě, presbytáři a na fasádě namaloval v letech 1892 a 1893 umělec Gerolamo Graffigna:

Řidič s námi – třemi pasažéry – přejíždí do malé vesničky Zuccarello, kde na malém prostranství před hřbitovním kostelem vyčkáváme ty, kteří absolvovali celou trasu.

Následuje článek Ligurie – turistika na italské Riviéře (III)