Na Jastrabskú skalu, významný vrchol Kremnických vrchů
Odíždíme autobusem do obce Bartošova Lehôtka, z níž se vydáme na Jastrabskou skálu. Ve vsi se nachází památkově chráněný lidový dům z poloviny 19. století. Do roku 1969 byl obytný, po smrti majitele zůstal tři roky neobydlený a v 70. a 80. letech byl rekonstruován:
V okolí Kremnice je posledním kompletně zachovaným domem hornotekovského typu lidové architektury. S cílem zachovat objekt pro příští generace jako jedinečnou ukázku lidové architektury hornické oblasti Kremnice jej odkoupila okresní památková správa v Žiaru nad Hronom.
Míjíme také hasičskou zbrojnici...
... s výklenkem, v němž stojí socha sv. Floriana, patrona hasičů a dalších profesí souvisejících s ohněm – hutníků, kominíků, kamnářů, hrnčířů a pekařů:
Po žlutě značené cestě stoupáme, místy dost prudce, k
Jastrabské skale. U rozcestníku se žluté značení prudce stáčí doprava, zatímco doleva odbočuje místní značení v podobě červeného psaníčka na
Malou skalu (646 m). Jdeme se tam podívat – a nelitujeme, výhled je úžasný:
Vracíme se k rozcestníku a pokračujeme po žluté na
Jastrabskou skalu (683 m), která sice není nejvyšší horou Kremnických vrchů (tou je Flochová, 1317 m), přesto je to nepřehlédnutelná krajinná dominanta. Její výrazný tvar byl vytvořen čedičovou výplní z jednoho z nejmladších vulkánů v Kremnických vrších, který byl aktivní před přibližně dvěma miliony let, na konci mladších třetihor. Ostrý vrchol je odkrytý lávový, ryolitový proud, který končí výraznou strmou až kolmou stěnou. Je to perfektní příklad selektivního zvětrávání, kterým se pevnější ryolity dostaly na povrch z erozí méně odolných sopečných pyroklastických hornin.
Vrcholovou partii tvoří charakteristický asymetrický skalní útes, který mu poskytuje typickou siluetu (kterou jsme z dálky viděli včera – a uvidíme ji i dnes). Z vrcholu je fantastický výhled na celou Žiarskou kotlinu od Horní Vsi až po Starou Kremničku.
Do Bartošovy Lehôtky se vracíme stejnou cestou, která se nám při sestupu jeví jako kratší a mnohem pohodlnější... Tak je to ostatně vždycky.
Ve vsi přecházíme na vlastní značení v podobě žlutého psaníčka, po němž mírně, zato vytrvale stoupáme k rozcestníku, pod kterým je několik rad a upozornění včetně „Pozor, výskyt medveďov!“
Přecházíme na modře značenou
Barborskou cestu, která mírně klesá do údolí Kremnického potoka. U
pramene Kolba pro jistotu doplňujeme vodu,...
... i když předpokládáme zastávku v
Horné Vsi v prodejně potravin, kterou jsme využili včera. S lahváči v rukou se usazujeme pod mohutným smrkem naproti obchodu a sbíráme síly k poslednímu stoupání a cestě do Kremnice.
.jpg)
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat