pondělí 1. července 2024

Toulky po horách 2024 (III)

Předchozí článek Toulky po horách 2024 (II)
Túra do středu Evropy? Ale kdeže, jenom ke Středu Evropy... 

Nástup na túru je zpočátku řádně strmý, ostatně tak tomu bude i jindy, protože Kremnica leží v dolíku a na všechny strany je to do kopce. Lesem, loukami a opět lesem vyrážíme k rozhledně na Krahuľském vrchu (959 m). Rozhledna má šestiboký tvar, vysoká je 13,5 m. Na její stavbu, která je ukotvena na masivních betonových patkách, bylo spotřebováno 47 m3 betonu, 12 m3 jedlové kulatiny, 15 m3 smrkového řeziva a 2,8 tuny kovových součástek. Slavnostně otevřena byla dne 28. 9. 2013, jen pět měsíců po zahájení stavby. Je celoročně volně přístupná:
Vyhlídková plošina, na kterou vede 48 schodů spirálovitě se vinoucího schodiště, se nachází ve výšce 9 m. Za dobrého počasí se otevírají výhledy na Kremnické vrchy, Štiavnické vrchy, pohoří Žiar a za dobré viditelnosti údajně i na Malou Fatru (Martinské hole). Pod rozhlednou je vyhlídková pločina a upravené okolí se stoly, lavicemi a informační tabulí:
Postupně sestupujeme do obce Krahule a stejně jako včera se zastavujeme v zahrádce Šenku pod svahom. Asi po dvou kilometrech odbočujeme s Klokanem doleva a pohodlnou širokou cestou stoupáme na vrch Trnovník (989 m): 
Jeho vrchol tvoří skalní (andezitový) masív s dřevěným křížem,...
... od něhož se naskýtá výhled na všechny strany. A pod skálou je keška...
Na krásném místě uprostřed luk stojí starobylý kostel sv. Jana ze 13. století. To, proč stojí v otevřené krajině, se vysvětluje různým způsobem. Podle staré pověsti se začal kostel stavět na jiném místě, ale vše, co zedníci přes den postavili, našli ráno zbourané. Tajmný hlas jim našeptal, aby stavěli jinde. Hledali tedy vhodnější místo, až přišli k hořícímu trnovému keři, v kterém bylo plačící dítě. Tam kostel postavili tak, aby byl oltář umístěn přesně v místě ohně. Podle jiné pověsti místo na postavení kostela ukázal anděl. Pravděpodobnější vysvětlení je prozaičtější – protože měl sloužit věřícím z několika vesnic, vybralo se místo tak, aby žádná ze vsí nebyla zvýhodněna.
Pravděpodobně ve 12. nebo 13. století přišli do oblasti Kremnických vrchů němečtí osadníci. Některé prameny uvádějí, že zde již našli dřevěnou kapli – pravděpodobně rotundu, která mohla být dílem benediktinů z Hronského Beňadiku. Začátkem 13. století tedy postavili románskou kapli zasvěcenou Narození sv. Jana Křtitele. V polovině 15. století byla přestavěna v gotickém slohu a k ní byla přistavěna loď, takže z kaple vznikl presbytář kostela. Koncem 16. století byla přistavěna věž. 
V současnosti je kostel sv. Jana Křtitele ve správě Řádu bratrů kapucínů, jejichž klášter stojí v jeho blízkosti.
Opodál se nachází Symbolický střed Evropy s pamětní deskou slavnostně odhalenou v roce 1992. Poloha je ovšem podložena pouze historickými spisy z roku 1815, které mluví o tom, že kostel byl postaven v geografickém středu Evropy, na kopci, který leží na rozvodí Baltského a Černého moře.
Přesné určení středu starého kontinentu není jednoznačné, protože velmi závisí na průběhu jeho hranic, jejichž definice je problematická. Proto takovýchto středů nalezneme v Evropě hned několik. S různým odůvodněním jsou uváděna různá místa Česka: hora Brno-Radíč na Rokycansku, 
nedaleko hory Dyleň, Břežany nad Ohří, vrch Kohout u Benešova nad Černou, Locus perennis u Lišova, okolí Kouřimi, vrch Melechov u Ledče nad Sázavou, z Moravy se uvádějí Klášterní zahrada v Lipníku nad Bečvou, okolí Třebíče, Znojma a Žďáru nad Sázavou, ale také brněnský Zelný trh a slezský Brušperk. V Maďarsku oznámili, že na základě topografických údajů se geometrický střed Evropy nachází ve vesnici Tállya ve slavné vinařské oblasti Tokaj. V rámci kontinentu lze zkrátka najít další jeho středy v Polsku, Litvě, Bělorusku i Zakarpatské Ukrajině...
Opodál stojí rozcestník ukazjící vzdálenost do některých evropských hlavních měst:
A ještě o pár desítek metrů dál, za křížem u dvou líp, je pramen. Dříve se jmenoval Johannesbrunnen a až do druhé poloviny 19. století stála nad ním kaple s oltářem. Dnes se nazývá Pramen Europa, v roce 2008 byl symbolicky obnoven – s jedním eurem na vrcholu!
Po silnici procházíme Kremnické Bane a nudnou Barborskou cestou vedoucí převážně po asfaltu se dostáváme do Kremnice.
Následuje článek Toulky ho horách 2024 (IV)  

Žádné komentáře:

Okomentovat