úterý 2. července 2024

Toulky po horách 2024 (IV)

Předchozí článek Toulky po horách 2024 (III)
Túra na Kremnický štít (to zní hrdě, skoro jako na Kežmarský štít) a dál po víceméně nezáživné cestě přes Nevolné a Hornou Ves zpátky do Kremnice

Na cestu se vydáváme po žluté turistické značce, která zpočátku vede společně s tzv. Zelenou cestou k Alžbětině skále, pojmenované po rakouské císařovně Alžbětě zvané Sissi, manželce Františka Josefa I.:
Po chvilce tápání nalézám pod velkým balvanem ukrytou kešku a pospíchám za ostatními. Přes Kremnické lúky, kde se dříve pásla stáda ovcí a v poslední době postupně zarůstají,... 
... přicházíme – víceméně po rovině – na vrchol pyšně nazývaný Kremnický štít (1008 m). Není to samozřejmě žádný štít a také odsud není žádný výhled...
U rozcestníku Trojica bychom měli přejít ze žluté turistické značky na modrou, ale hustý porost vysokých kopřiv táhnoucí se dolů po stráni do nedohledna nás nutí podívat se do mobilu na Mapy.cz. Společně se shodujeme v názoru pokračovat ještě kousek po modré a pak se oklikou po neznačených lesních cestách dostat znovu na žlutou. Ukázalo se, že to je menší problém, než jsme očekávali.
Za stálého klesání podel Ihráčského potoka přicházíme na samý okraj obce Nevolné a stále pokračujeme po žluté značce. Procházíme nad tunelem, kterým vede železniční trať z Kremnice do Zvolena...
... a míříme do Horné Vsi.
Procházíme kolem hřbitova s moderním kostelem zasvěceným blahoslavenému Janu Pavlu II., což byl Polák vlastním jménem Karol Józef Wojtyla (1920–2005), od roku 1978 až do své smrti první slovanský a po 455 letech první neitalský papež.
Smutně konstatujeme, že zavřeno má nejen zdejší hostimec, ale i obchod. Naštěstí nám místní dívčina prozradí, že je tu ještě jeden obchod, a tak si kupujeme lahváče a ani nám nevadí, že nejsou z chladícího boxu...
Po krátkém odpočinku se vracíme ke hřbitovu, kde odbočujeme na Barborskou cestu. Při vytrvalém stoupání si při pohledu zpátky prohlížíme typickou siluetu Jastrabské skaly (684 m), na kterou půjdeme zítra. Vypadá to, že se máme na co těšit:
Na okraji Kremnice se nám značení Barborské cesty ztrácí, jinými slovy – přehlédli jsme odbočku a šlapeme dál po silnici. Naštěstí to do cíle není daleko...
Následuje článek Toulky po horách 2024 (V)

Žádné komentáře:

Okomentovat