Co jsem také přečetl_____Mafie po česku

Kniha ve stylu Pavla Frýborta a jeho Michala Najmana. Jak se žilo nejen v socialismu, ale i za války a po únoru ´48. Jak se kradlo, vekslovalo, podplácelo...

Hlavní postavou je Bohuslav Panenka, řečený Barry, úspěšný vedoucí pohostinství. Je stále nespokojený a vymýšlí nové možnosti obohacení své rodiny. Jeho manželka Marie nezapadá do rodinného klanu „mafiánů“ stejně jako jeho starší syn Richard, který odchází od rodiny. Naopak mladší syn Kryštof se má čile k světu k velkému nadšení otce. Barry vzpomíná na své dětství, na otce, který byl řezníkem a zahynul v koncentráku a na exkluzívní matku, která byla čtyřikrát vdaná a uměla se v životě otáčet. Jeho bratr Karel, zvaný Karry, žije na vysoké noze v bezdětném manželství.

Kniha napsaná v letech 1985 až 1988 přináší pohled na dobu „rozvinutého“ socialismu a zobrazuje úplatkářství, rozkrádání, prostituci a různou spekulaci bující v naší společnosti. Autorka své hrdiny ironizuje či karikuje a evokuje mravní rozvrat, do něhož jsou svými životními praktikami neúprosně stahováni. Čtenáři oceňují realistické vykreslení postav a situací, které jsou stále aktuální. Mnozí pamětníci si užívají nostalgii a vzpomínky na minulost. Stále je zajímavé přečíst si o tom, jak dříve fungovalo socialistické hospodářství a rčení „Kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu“ v praxi. Někteří čtenáři pociťují, že kniha ztrácí na kouzlu s časem, jiní ji považují za nadčasovou a stále fascinující. Barryho a Karryho lze skutečně považovat za mafiány, ale ti, co přišli po nich v devadesátých letech, to byl jiný level. 

Spoiler: Karry skončil v kriminále, Barry oběšen ve cvokhausu a protežovany synáček, ze kterého vychoval stejného zmetka jako on sám, ho podrazil... I doslov je lahůdka, je psaný ještě za socíku, za takzvané přestavby. Mimochodem – vzpomínete si, jak se maďarsky řeklo „přestavba v Československu“ ? Jakeškecy!

*  *  *

Zdena Frýbová se narodila 30. 8. 1934 v Praze. Po maturitě pracovala v Mariánských Lázních jako administrativní pracovnice, ale později se vrátila do Prahy a stala se novinářkou a spisovatelkou z povolání. V roce 1955 debutovala v deníku Práce, publikovala v různých českých a slovenských periodikách. V 90. letech založila nadaci Robin, jejímž cílem je pomáhat bezprizorním a týraným zvířatům. Název nadace je inspirován psím hrdinou jedné z jejích nejúspěšnějších knih. První dvě knihy Rok na haciendě (1963) a Příběh z lékárny (1965) napsala pod pseudonymem Zdena Redlová. Patřila ke spisovatelům, kteří se cenzuře kontroverzních témat v době reálného socialismu vyhnuli absolutně nepolitickým psaním. V časopise Československý voják několik let vycházely její dialogy s psychiatrem MUDr. Miroslavem Plzákem, CSc., inspirované dopisy mladých lidí. Měly takovou odezvu, že z podnětu čtenářů vyšly knižně: K lásce připraven, K manželství připraven a Do nepohody připraven. Častým motivem bylo u ní téma z lékařského nebo vědeckého prostředí – Připravte operační sál (1979), Z neznámých důvodů (1988). Ve většině svých děl se soustřeďovala na pracovní problematiku, propojovala psychologické, kriminalistické a reportážní postupy. Často se inspirovala profesními romány Arthura Haileyho. Po změně společenských poměrů začala ve svých dílech i v rozhovorech pro média velmi otevřeně akcentovat politická témata. Její texty ústy hrdinů románů nadále kritizovaly předlistopadový režim, zároveň však nezakrývaly velké autorčino zklamání nad skutečností, že zločiny socialismu zůstaly nepotrestány a že prominenti tehdejšího režimu se často velmi snadno zorientovali v nových podmínkách a na svou předlistopadovou kariéru navázali kariérou ještě úspěšnější. Ve svých románech autorka nijak neskrývala své levicové názory, které kombinovala s velmi tvrdou kritikou korupce a organizovaného zločinu v raném porevolučním období. Názory tohoto typu často zaznívají zejména v psychologicko-kriminálních románech Polda a jeho volném pokračování Polda a jeho soudce, ale i ve spíše rodinně a humoristicky laděných románech Malinkatý kretén nebo Robin Druhý a jeho rodina (volné pokračování bestselleru Robin).

Spisovatelka zemřela 22. února 2010 na kardiologickém oddělení pražské Fakultní nemocnice v Motole, kde podlehla dlouhodobé těžké nemoci.