úterý 4. března 2014

Smutné výročí Karla Kryla

Zemřel 3. března 1994, krátce před svými padesátinami a tři týdny před plánovaným koncertem v Havlíčkově Brodě, na který jsem se chystal.

Karel Kryl, písničkář a básník, který na sebe poprvé výrazně upozornil v pořadu Jiřího a Mirky Černých Houpačka s legendární písní Bratříčku, zavítej vrátka. V hitparádě se držela několik kol, později byla zakázána, stejně jako celý pořad. 
Narodil se 12. dubna 1944 v Kroměříži, dědeček Karel Kryl byl knihtiskař (firma Kryl a Scotti v Novém Jičíně), otec Karel Kryl byl rovněž knihtiskař v Novém Jičíně a od roku 1939 v Kroměříži. Knihtiskárna, z níž vzešla celá řada biblí a jiných krásných knih (Hyperion, Florian atd.) byla v roce 1949 zlikvidována. Po absolvování keramické školy v Bechyni (1962) vystřídal Karel Kryl několik zaměstnání. Především se však věnoval psaní veršů a autorské písňové tvorbě. 
Ještě než emigroval, stačil se stát v naší zemi proslulým. Stihl vydat v Pantonu první dlouhohrající desku Bratříčku, zavírej vrátka a ke knižnímu vydání připravit pro Mladou frontu sborník svých textů pod tímtéž názvem. Tisk knížky však byl zakázán, a tak vyšla až v roce 1972 v nakladatelství Index v Kolíně nad Rýnem pod titulem Kníška Karla Kryla. V nezměněné podobě ji po sametové revoluci v roce 1990 převzala Mladá fronta a já ji díky autogramiádě v knihkupectví na Václavském náměstí mám od Karla Kryla podepsanou.
V roce 1969 odjel na festival na západoněmeckém hradě Waldeck a emigroval. Usadil se v Mníšku pod Alpou, jak říkal Mnichovu, a stal se spolupracovníkem Rádia Svobodná Evropa. Nadále ovšem pokračoval v tvůrčí a interpretační písničkářské tvorbě, kterou provozoval i v období po roce 1989, kdy střídavě pobýval ve své domovině i v Německu. V listopadu 1969 v Mnichově LP deska Rakovina, 1970 Maškary, 1978 Karavana mraků, 1984 Plaváček.
V zahraničí i doma vydal řadu souborů básní a písňových textů: Slovíčka, Z mého plíživota, AmoreskyPísně Karla Kryla od A do Ž. Některé knihy si sám graficky upravil a ilustroval (Sedm básniček na zrcadloPochyby).
Karel Kryl byl živou legendou svobodné kultury. Některé jeho písničky zlidověly tak, že se zpívaly při kytaře u ohýnku, přičemž ti mladší už ani nevěděli, kdo je jejich autorem... V listopadu 1989 jej lidé vítali se slzami v očích, z balkonu Melantrichu zpíval s Karlem Gottem státní hymnu, vystupoval na náměstích.
Ale potom – znovu se ozýval nahlas, nesmířil se ani s rozdělením Československa a rozhodl se dokonce znovu odejít do bavorského exilu. Někdo říkal, že zahořkl a je věčným rebelantem a potížistou, jiní naopak, že zůstal sám sebou. Dál polemizoval, provokoval a revoltoval a někteří ho právě proto přestali mít rádi. Ale opravdu jenom někteří.

2 komentáře:

  1. jeho písně mám rád, jsou nesmrtelnééééééé.
    M.

    OdpovědětSmazat
  2. Souhlasím. Mojí nejoblíbenější písničkou jsou Jeřabiny:
    Pod tmavočervenými jeřabinami
    zahynul motýl mezi karabinami,
    zástupce pro týl
    šlápl na běláska,
    zahynul motýl
    jako naše láska.

    OdpovědětSmazat