úterý 19. června 2018

Sardinie – smaragdový ostrov (IV)

(předchozí článek Sardinie – smaragdový ostrov III)
Odpočinkový den s výletem lodí kolem souostroví La Maddalena

Přímo z mola v kempu nás malý člun odváží na loď, s kterou budeme absolvovat okružní plavbu po Arcipelago di La Maddalena. Souostroví je jedním z nejkrásnějších míst na Sardinii. Od roku 1996 je národním parkem, který se skládá ze sedmi hlavních ostrovů a asi čtyřiceti malých žulových ostrůvků. Oněch sedm hlavních ostrovů představuje sedm nejvyšších bodů nyní podmořského údolí, které kdysi spojovalo Sardinii s Korsikou. Když se tento pevninský celek rozdělil na jednotlivé ostrovy, vody zalily úžinu, nazývanou nyní Bocche di Bonifacio, Bonifácký průliv. V průběhu dlouhých staletí vytvaroval převládající severozápadní vítr maestrale (mistrál) ze zdejší žuly bizarní přírodní skalnaté útvary, jimiž je celé souostroví poseto.
Isola Maddalena je jediným z ostrovů Sardinie, který je trvale obydlený. Stejnojmenné město La Maddalena má 11 tisíc obyvatel, většina příjmů ostrova plyne z cestovního ruchu. Až do konce 17. století žilo zdejší nepočetné obyvatelstvo hlavně ve vnitrozemí, kde se snažilo uživit na neúrodné půdě. Když ale v roce 1767 připlul baron des Geneys se sardinsko-piemontským loďstvem, aby tu postavili námořní základnu, místní obyvatelé ochotně opustili své vrchy a přestěhovali se do rostoucí vsi kolem zátoky Cala Gavetta, nyní hlavního přístavu na La Maddaleně.
Vydáváme se na krátkou procházku do centra. Nyní v létě je zde hodně živo, avšak od listopadu do března jsou téměř všechny podniky na passegiatě (promenádě) zavřeny. Na malém náměstíčku se zastavujeme u sochy Giuseppe Garibaldiho (1807–1882), profesionálního revolucionáře, o kterém ještě bude řeč.
Bez povšimnutí neponecháváme ani kostel Santa Maria Maddalena... 
... a prohlížíme si jeho interiér:
Vracíme se na loď, abychom pokračovali ve vyhlídkové plavbě. 
Další, asi půl druhé hodiny dlouhá zastávka na koupání je na ostrově Spargi.
Jedním z mnoha neobydlených ostrůvku souostroví je Budelli, vyznačující se unikátním narůžovělým odstínem písku na Spiaggia Rosa, Růžové pláži. Jeho specifické zabarvení je vytvořeno díky mikroskopickým zbytkům růžového korálu a mušlí. 
Vstup do vody i na pláž je zakázán I my se samozřejmě musíme spokojit s pohledem z uctivé vzdálenosti a počkat si na druhou zastávku u ostrova Santa Maria. Na krásnou dlouhou písčnou pláž nás na etapy převáží motorový člun. Také tady máme na koupání vyhrazenou asi hodinku a pak pokračujeme v plavbě.
Podplouváme pod mostem Passo della Moneta, který spojuje ostrovy La Maddalena a Caprera.

Polovinu tohoto ostrova koupil roku 1856 Giuseppe Garibaldi, uznávaný italský hrdina, vůdce vlastenců (tzv. Rudých košil) v partyzánské válce proti rakouské a francouzské armádě na území Itálie v letech 1848–1849 a 1851, sjednotitel Itálie a vůdčí osobnost italského obrození (zbytek mu byl vládou přidělen o deset let později). Z ostrova si vytvořil domov a útočiště, kam se vracel po svých smělých taženích. V roce 1859 bojoval s Rakouskem jako piemontský generál, o rok později vedl lidové povstání na Sicílii a dobyl Neapol. Tím pomohl svrhnout vládu Bourbonů a sjednotit Itálii. V roce 1866 bojoval v řadách italské armády proti Rakousku. 
Po dobu budování svého sídla Casa Bianca, které vidíme v dálce, žil v chatce, která dodnes stojí na nádvoří. V zahradách jsou hrubě vytesané hrobky jeho i několika dalších členů rodiny (se svými třemi manželkami měl celkem sedm dětí a jedno s jejich vychovatelkou).
Následující článek Sardinie – smaragdový ostrov (V)

Žádné komentáře:

Okomentovat