Rhodos (VIII)

(předchozí článek Rhodos VII)
Čas na Rhodosu samozřejmě netrávíme jenom cestováním. Moře a sluníčko máme rádi a rozhodně se jim nevyhýbáme

Obec Afandou, na jejímž okraji jsme ubytováni, je jednou z největších na ostrově Rhodos, zároveň se zde nachází sídlo správních úřadů stejnojmenného svazku obcí, který tvoří ještě obce Archipolis a Kolymbia. Afandou leží ve vnitrozemí, přibližně 2,5 kilometru od východního pobřeží. Od moře není městečko vidět, a proto asi dostalo i svůj název – „afantis“ znamená totiž v překladu „neviditelný“. Neviditelné zůstalo Afandou naštěstí i pro masový turismus, při dovolené tu většinou potkáte jen Řeky. Část městečka je zastavěna moderními budovami, přesto tu lze nalézt něco z tradiční architektury. 

Vedle kostela Panagia, který se pyšní krásnou zvonicí z časů italské nadvlády, je tu několik útulných taveren a kaváren, kde se dá příjemně posedět a s kávou či nějakým studeným nápojem v ruce pozorovat život místních obyvatel.
Pláž u Afandou je asi 4,5 km dlouhá a poměrně široká, převážně oblázková, některé úseky jsou písčité. 

Jeden z několika bunkrů mezi pláží a pobřežní silnicí

Paralelně s ní vede silnice, na kterou vede z Afandou několik cest. U té hlavní stojí malý, ale velmi starý kostelík Pagagia Katholiki s freskami ze 16. století.

V úvodu jsem psal, že koupání a slunění se nevyhýbáme, ale celý den vleže netrávíme ani tentokrát. Hned po ránu vyrážíme pěšky do turistického letoviska Kolymbia. 

Slunce už pěkně připaluje, ale říkáme si, že těch zhruba pět kilometrů zvládneme. Jdeme podél moře po asfaltce, která je prakticky bez provozu a v jednom místě v dost žalostném stavu.

Na okraji Kolymbie navštěvujeme nedávno postavený kostelík:

V interiéru je umístěna obrazovka, na níž se střídají záběry z jeho výstavby:

Kolymbia byla založena v průběhu italské okupace, a to kolem roku 1935. Její původní název byl San Benedetto, a teprve v roce 1961 byla přejmenována na Kolymbii. Přestavba malé osady s několika usedlostmi v italském koloniálním stylu na prázdninové letovisko začala na počátku 80. let minulého století a během let se z něj stala populární destinace pro turisty z Evropy. Vzhledem k tomu, že Kolymbia je uměle vybudované a velmi mladé místo, nemá žádné historické centrum jako jiná města na Rhodosu.
Ulice v Kolymbii jsou pojmenované po evropských hlavních městech, až na ulici Evropské unie. Ale ne všechny ulice vypadají jako skutečné ulice. Například Moskevská ulice je jen polní cesta. Čím dále se vydáte do vnitrozemí, tím horší tyto ulice jsou.

Symbolem Kolymbie je stinná alej eukalyptů, která se táhne v délce dvou kilometrů a je lemována bary, tavernami, kavárnami, diskotékami a obchody. Vede od hlavní silnice až k pobřeží u Středozemního moře. V jižní části aleje jsou stále vidět pozůstatky vodního kanálu, který byl vybudován v době italské okupace.

Pomocí tohoto systému byla zemědělská oblast kolem Kolymbie zavlažována vodou z údolí Sedm pramenů (Epta Piges), které jsme navštívil a můžete se o něm dočíst zde.

Výhled z okraje Kolymbie na vrch s klásterem Tsampika

Kolymbia má tři krásné oblázkovopísčité pláže s křišťálově čistou vodou, které jsou velmi oblíbené. 

Hlavní pláž leží jižně od mysu Cape Vagia, od vedlejší zátoky je oddělena malým ostrohem s kostelíčkem na vrcholu.

Na terase plážového baru si vychutnáváme kafíčko a pak odcházíme na pláž prostírající se pod hlinitopísčitým útesem rozbrázděným erozními rýhami.

Přes macchií hustě porostlý mys Vagia se vracíme do Kolymbie a zpátky do Afandou.

Následuje článek Rhodos (IX)