Když televize Prima uvedla na obrazovky seriál natočený podle mých kdysi oblíbených detektivek Václava Erbena, překonal jsem svoji nechuť k televizi a zasedl (dokonce několikrát) před obrazovku
Kapitán Exner je jednou z nejznámějších postav české detektivkářské školy. V šedesátých letech minulého století se jeho autorovi Václavu Erbenovi podařilo čtenářům vsugerovat iluzi, že v rámci Sboru národní bezpečnosti působí světácký dandy, nadaný nejen skvělými pátracími schopnostmi, ale také bezvadným vzhledem, šarmem a vytříbeným vkusem. Poněkud netradiční je také jeho oblíbené úsloví: „To ví jen bůh a svatý Václav.“ Bílá vrána mezi policejními důstojníky své doby nejen vizáží, ale i životním stylem – a lamač dívčích srdcí – se rozhodně vymykal představě běžného kriminalisty, a to především v minulém režimu, kde šokoval svým veteránem-kabrioletem a kanárkově žlutým oblekem, ale také nahlíženo dnešní detektivkářskou optikou. Své případy řeší jaksi mimochodem, během svádění žen a dívek, nezřídka o mnoho mladších, než je on sám. Avšak nejen proto jsou Erbenovy romány čtenářsky mimořádně oblíbené, například v nich nikdy nikdo nikoho neoslovuje „soudruhu“.
V roce 1964 se kapitán Michal Exner představil v románu Poklad byzantského kupce, který se rychle dočkal zfilmování – ve snímku z roku 1966 ztvárnil nestandardního vyšetřovatele v historickém kabrioletu Jiří Vala (1926–2003). A objevil se dokonce i za normalizace – mj. jej v roce 1982 ve filmu Smrt talentovaného ševce hrál Jiří Kodet (1937–2005). Film natočil režisér Jan Schmidt, který stejně jako Václav Erben, jenž se podílel na scénáři, pocházel z Náchoda a není proto divu, že se natáčelo na zámku Opočno (ve filmu Opolná) a v jeho okolí. Režisér si navíc do enších rolí obsadil spoustu svých kamarádů z rodného města, nebo Pražáků, kteří z Náchoda pocházeli, takže je jasné, že se doba po natáčení proměnila v jeden velký mejdan. A času bylo dost, protože se mohlo tvořit většinou jen dopoledne (kromě několika nočních scén), jelikož představitelé dvou hlavních rolí, kapitána Exnera a zámecké průvodkyně Lídy Muršové, tedy Jiří Kodet a Jana Boušková, museli každý den dojíždět do stopadesát kilometrů vzdálené Prahy, aby mohli odehrát svá večerní divadelní představení.
* * *
I v nynější seriálové adaptaci působí pěstěný bonviván ve službách současné policie stejně nereálně jako za „socíku“. Scenáristé Jan Drbohlav a Daniel Severa jej totiž bez rozpaků přesadili do současnosti, což mi dost vadilo.
Románový kpt. Exner jezdil v historické mercedesce, nikoli v Jaguaru E z roku 1969, nebydlel v luxusním bejváku, do kterého přímo zajížděl autem, ale v garsonce. A už vůbec nechodil s mobilem v ruce... Zkrátka Václav Erben by se hodně divil, kdyby viděl, co udělali z jeho řady oblíbených detektivek. Navíc – začínat seriál o kapitánovi Exnerovi snímkem natočeným podle až 8. detektivního románu (Osamělý mrtvý muž) a i potom pokračovat na přeskáčku mi přijde jako neúcta nejen k autorovi, ale i k nám divákům. Jde sice o samostatné příběhy, ale časově i některými postavami přece jenom na sebe navazují. V titulní roli mi moc neseděl ani Michal Dlouhý, bratr Vladimíra Dlouhého (*1958), který v roce 2010 podlehl rakovině, a když jsem Erbenovy detektivky četl, poručíky Beránka (David Novotný) a Vlčka (Jan Vondráček) jsem si také představoval jinak...
Románový kpt. Exner jezdil v historické mercedesce, nikoli v Jaguaru E z roku 1969, nebydlel v luxusním bejváku, do kterého přímo zajížděl autem, ale v garsonce. A už vůbec nechodil s mobilem v ruce... Zkrátka Václav Erben by se hodně divil, kdyby viděl, co udělali z jeho řady oblíbených detektivek. Navíc – začínat seriál o kapitánovi Exnerovi snímkem natočeným podle až 8. detektivního románu (Osamělý mrtvý muž) a i potom pokračovat na přeskáčku mi přijde jako neúcta nejen k autorovi, ale i k nám divákům. Jde sice o samostatné příběhy, ale časově i některými postavami přece jenom na sebe navazují. V titulní roli mi moc neseděl ani Michal Dlouhý, bratr Vladimíra Dlouhého (*1958), který v roce 2010 podlehl rakovině, a když jsem Erbenovy detektivky četl, poručíky Beránka (David Novotný) a Vlčka (Jan Vondráček) jsem si také představoval jinak...
* * *
Václav Erben napsal čtrnáct skvělých detektivních románů s kapitánem Exnerem. Dodnes jsou vyhledávanými detektivkami nejen u nás, ale i v zahraničí. Jen českých vydání je v počtu vydaných knih více než tři miliony, jak uvádí detektivkářský fan web. Přeloženy byly do devíti jazyků, zvláště do němčiny a švédštiny.
Poklad byzantského kupce (NV, 1964) se odehrává v archeologickém prostředí. Při autohavárii stařičké Pragy Alfy, jejíž kufr je tak kuriózně krabicovitý a veliký, že by se do něj dala ukrýt mrtvola, vypadne do posečené trávy na louce vedle silnice tělo zavražděné ženy. Michal Exner, chlouba pražské kriminálky, řeší se svými důstojníky případ vraždy v jinak úctyhodné společnosti archeologů. Nejdříve si však musí osvojit řadu speciálních archeologických vědomostí, aby mohl vypátrat pravé motivy vraždy – a také rozluštit onu nečekanou souhru okolností a nešťastných náhod, které už dávno v minulosti uvedl do osudového zřetězení budoucí vrah svou bezohlednou touhou po kariéře a dobrém postavení.
Znamení lyry (NV, 1965) – Na vojenské střelnici u zdi rozpadlého stavení je nalezen mrtvý důstojník v modré uniformě letců. Zpočátku se vše jeví jako nešťastná náhoda. Když se však případ dostane do rukou kapitána Michala Exnera a jeho kolegů z kriminálky, vyklube se z něj zákeřná vražda.
Bláznovu smrt (NV, 1967) situoval autor do malého okresního města Meziboří, kde vyšetřování smrti schizofrenika Jana Krempy působí jako prvořadá senzace. Typicky maloměstský „zájem“ obyvatel o práci kriminálky dal vzniknout nejedné komické situaci, ironicky vyostřené. Vlastní vyšetřování však probíhá v rovině vážné, psychologické. Exner pečlivě sleduje dobře utajované, protože skandální, vztahy v rozvětvené Krempově rodině, kdysi nejbohatší v okolí. A podaří se mu nakonec dokázat jak, kým a proč byl blázen Jan Krempa zavražděn.
Vražda pro zlatého muže (NV, 1969) – V soukromé sbírce ve Francii se náhle objeví vzácný soubor z hrobu bojovníka doby stěhování národů. Soubor nedozírné ceny, kterému se mezi odborníky říká Zlatý chlap, byl koncem čtyřicátých let, brzy poté, co byl objeven, odcizen z muzea okresního města. Na konferenci archeologů, která se koná v barokním zámku, zahyne v téže době – snad nešťastnou náhodu – novinář, který o konferenci přijel napsat článek pro svůj list. Zároveň je téže noci vážně zraněn jeden z archeologů, který měl s objevem Zlatého chlapa ledacos společného. Kapitán Exner se opět ocitá mezi archeology a v souvislosti s tímto případem se vypraví do Francie.
Efektivně mrtvá žena (MF, 1970) – Ve foyer malého Divadélka V louži bylo za těžkou stórou nalezeno jednou zaměstnankyní příšerně zohavené mrtvé ženské tělo. Totožnost efektivně mrtvé ženy byla dlouho záhadou. Foyer oddělovaly jen zamčené obyčejné dveře od podzemních místností Tiskové agentury, jednoho z domů sedmé velmoci. A právě sousedství tiskové centrály, kterou dálnopisy spojovaly doslova s celým světem, vedlo kapitána Exnera a jeho tým vyšetřovatelů k odhalení vražedného motivu a nakonec i k odhalení téměř dvojnásobného vraha.
Na dosah ruky (1971) – Jak se ukázalo, Elén Fikejzová se neobávala bezdůvodně ani o sebe, ani o svoji sestru. A tak Michal Exner tak jako vždy svými netradičními vyšetřovatelskými metodami řeší případ záhadného zmizení dvou majetných starších dam.
Pastvina zmizelých (MF, 1971) – Břehy přehradního jezera pokryl za dlouhá léta nános nesčetných rekreačních chat. A právě tam, kde obyvatelé rušného velkoměsta hledají po celotýdenní lopotě a každodenních starostech relaxaci, se od jisté doby začali ztrácet lidé. V nepravidelných intervalech a nejrůznější – od mladé ženy po babičku, od horníka přes řemeslníka k chuligánovi, nečekaně mizí chataři i starousedlíci. Zdánlivě nemají zmizelí nic společného, a přece je kapitán Exner přesvědčen, že nějaká souvislost musí existovat…
Osamělý mrtvý muž (ČS, 1975) je detektivka napsaná původně na pokračování do Mladé fronty pod názvem Kopyta osla kiang. Příběh vede z pražské periférie do zoologické zahrady a osvětluje toto prostředí idylických nedělních vycházek ze zcela jiného úhlu. Ani idyla, ani zvěřinec, ale pracovní prostředí lidí, kteří zde, stejně tak jako na jiných pracovištích, žijí drobnými i vážnými starostmi a dostávají se do situací tak rozporných, že je nejsou s to řešit způsoby běžnými v lidské společnosti.
Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí nástroje (1975) – Kapitán Exner vyšetřuje náhlé zmizení mladé hudebnice Mertlové. Psychicky vyčerpaná umělkyně není po večerním vystoupení komorního orchestru k nalezení...
Smrt talentovaného ševce (ČS, 1978) – Děj se odehrává na renesančním zámku, v jeho blízkém okolí, ve starém anglickém parku a v přilehlém městečku, jaké nemohlo vyrůst nikde jinde než v Čechách. Kapitán Exner pátrá po vrahovi ševce, lidového řezbáře a zámeckého údržbáře, jinak evropsky proslulého naivního malíře. Odhalování příčin zločinu a nikoliv především zločinu samého je pro Erbenovy příběhy s kapitánem Exnerem typické.
Denár v dívčí dlani (ČS, 1980), třetí příběh z archeologického prostředí. Děj se začíná odvíjet ve chvíli, kdy v nevelké české vesnici Libíně, v níž byl před téměř tisíci lety vyvražděn panující rod a kde archeologové pracují již po léta na drobných záchranných výzkumech, je učiněn překvapující nález. Není divu, že vzácný poklad vzbudí zájem i zvědavost nejen odborníků, a proto není ani divu, že tu dojde ke zločinu... Vyšetřování vraždy mladé dívky přivádí kapitána Michala Exnera opět mezi archeology a čtenář se znovu může těšit na spletitý a napínavý příběh, na Exnerův nevšední způsob uvažování i jiné jeho extravagance.
Poslední pád mistra Materny (MF, 1987) – Herec Boris Materna se často – v televizi i na prknech divadelního jeviště – stával obětí zločinu. Tentokrát však bohužel nešlo o divadelní či televizní roli. Mistr Materna byl zavražděn. Zavražděn rukou trénovaného parašutisty-průzkumníka přímo v prostorách antikvariátu, obklopen lidmi. Nikdo nechápal motiv krutého činu. Během vyšetřování však kapitán Exner k úžasu všech zjišťuje, že pracovně maximálně vytížený Mistr vedl ještě další, velmi náročný a navíc lidsky život...
Trable angl. šlechtice v Čechách (Svoboda, 1991) – Ve známých skalních útvarech nedaleko menšího venkovského města nalezne smrt osamělý důchodce. Jako obvykle se tu náhodou ocitne kapitán Exner a má případ, do něhož je navíc nešťastně zapleten skutečný anglický šlechtic, který v Čechách pobývá, vyřešit...
Znamení lyry (NV, 1965) – Na vojenské střelnici u zdi rozpadlého stavení je nalezen mrtvý důstojník v modré uniformě letců. Zpočátku se vše jeví jako nešťastná náhoda. Když se však případ dostane do rukou kapitána Michala Exnera a jeho kolegů z kriminálky, vyklube se z něj zákeřná vražda.
Bláznovu smrt (NV, 1967) situoval autor do malého okresního města Meziboří, kde vyšetřování smrti schizofrenika Jana Krempy působí jako prvořadá senzace. Typicky maloměstský „zájem“ obyvatel o práci kriminálky dal vzniknout nejedné komické situaci, ironicky vyostřené. Vlastní vyšetřování však probíhá v rovině vážné, psychologické. Exner pečlivě sleduje dobře utajované, protože skandální, vztahy v rozvětvené Krempově rodině, kdysi nejbohatší v okolí. A podaří se mu nakonec dokázat jak, kým a proč byl blázen Jan Krempa zavražděn.
Vražda pro zlatého muže (NV, 1969) – V soukromé sbírce ve Francii se náhle objeví vzácný soubor z hrobu bojovníka doby stěhování národů. Soubor nedozírné ceny, kterému se mezi odborníky říká Zlatý chlap, byl koncem čtyřicátých let, brzy poté, co byl objeven, odcizen z muzea okresního města. Na konferenci archeologů, která se koná v barokním zámku, zahyne v téže době – snad nešťastnou náhodu – novinář, který o konferenci přijel napsat článek pro svůj list. Zároveň je téže noci vážně zraněn jeden z archeologů, který měl s objevem Zlatého chlapa ledacos společného. Kapitán Exner se opět ocitá mezi archeology a v souvislosti s tímto případem se vypraví do Francie.
Efektivně mrtvá žena (MF, 1970) – Ve foyer malého Divadélka V louži bylo za těžkou stórou nalezeno jednou zaměstnankyní příšerně zohavené mrtvé ženské tělo. Totožnost efektivně mrtvé ženy byla dlouho záhadou. Foyer oddělovaly jen zamčené obyčejné dveře od podzemních místností Tiskové agentury, jednoho z domů sedmé velmoci. A právě sousedství tiskové centrály, kterou dálnopisy spojovaly doslova s celým světem, vedlo kapitána Exnera a jeho tým vyšetřovatelů k odhalení vražedného motivu a nakonec i k odhalení téměř dvojnásobného vraha.
Na dosah ruky (1971) – Jak se ukázalo, Elén Fikejzová se neobávala bezdůvodně ani o sebe, ani o svoji sestru. A tak Michal Exner tak jako vždy svými netradičními vyšetřovatelskými metodami řeší případ záhadného zmizení dvou majetných starších dam.
Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí nástroje (1975) – Kapitán Exner vyšetřuje náhlé zmizení mladé hudebnice Mertlové. Psychicky vyčerpaná umělkyně není po večerním vystoupení komorního orchestru k nalezení...
Denár v dívčí dlani (ČS, 1980), třetí příběh z archeologického prostředí. Děj se začíná odvíjet ve chvíli, kdy v nevelké české vesnici Libíně, v níž byl před téměř tisíci lety vyvražděn panující rod a kde archeologové pracují již po léta na drobných záchranných výzkumech, je učiněn překvapující nález. Není divu, že vzácný poklad vzbudí zájem i zvědavost nejen odborníků, a proto není ani divu, že tu dojde ke zločinu... Vyšetřování vraždy mladé dívky přivádí kapitána Michala Exnera opět mezi archeology a čtenář se znovu může těšit na spletitý a napínavý příběh, na Exnerův nevšední způsob uvažování i jiné jeho extravagance.
Poslední pád mistra Materny (MF, 1987) – Herec Boris Materna se často – v televizi i na prknech divadelního jeviště – stával obětí zločinu. Tentokrát však bohužel nešlo o divadelní či televizní roli. Mistr Materna byl zavražděn. Zavražděn rukou trénovaného parašutisty-průzkumníka přímo v prostorách antikvariátu, obklopen lidmi. Nikdo nechápal motiv krutého činu. Během vyšetřování však kapitán Exner k úžasu všech zjišťuje, že pracovně maximálně vytížený Mistr vedl ještě další, velmi náročný a navíc lidsky život...
Vražda ve společnosti Consus (MOBA, 2001) – Poslední případ kapitána Exnera se odehrává více než deset let po pádu komunistického režimu. Po více než deseti letech se tramsformovala nejen naše společnost, ale i kapitán. Tento doktor obojího práva se – patrně vzhledem ke svým zásluhám – stal docentem a ujímá se případu vraždy – zdá se jen proto, aby nevyšel ze cviku. Asi tu hraje významnou roli jeho vztah k prezidentu společnosti PhDr. Schlayersteinovi…
* * *
Václav Erben (1930–2003) se narodil v Náchodě, po studiu na Obchodní akademii absolvoval divadelní dramaturgii a rozhlasovou režii na pražské DAMU. Pracoval jako novinář, redaktor a do roku 1990 jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Jako spisovatel debutoval povídkami pro rozhlas, proslavil se detektivkami s kapitánem Exnerem, ale psal i psychologická a historická díla. Jeho manželkou byla tanečnice v karlínském hudebním divadle a matka Petry Buzkové (*1965). Po roce 1989 se na dlouhou dobu se odmlčel (v letech 1947–1989 byl členem KSČ), psal komentáře pro deník Právo. Nechával se slyšet, že už žádnou knížku s kapitánem Exnerem nenapíše, neboť prý k tomu není vhodná doba. Případy, které jeho hrdina lehce řešíval, protože rozuměl podivným lidským povahám, byly vytěsněny brutální a primitivní kriminalitou. Pro jednou svoji zásadu porušil a vznikla tak poslední „exnerovka“, Vražda ve společnosti Consus. Brzy poté spisovatel bohužel zemřel.
Žádné komentáře:
Okomentovat