XVI. Český zimní sraz turistů (I)

Od čtvrtka 14. až do neděle 17. února se „hlavním městem turistiky“ stala Police nad Metují. Konal se tam totiž XVI. Český zimní sraz turistů, jehož pořadatelem byl Klub přátel turistiky Spartak Police nad Metují z. s. ve spolupráci s KČT Broumov a sekcí lyžařské turistiky ÚV KČT. Současně šlo o 52. Slovenský zimní sraz turistů, protože slovenští turisté nenašli pořadatele...

Po čtyřech hodinách jízdy a trojím přesedání v Kolíně, Poděbradech a Starkoči vystupuji ve čtvrt na dvě v Polici nad Metují. Zajímavostí je, že autobusová zastávka, která je u silnice před nádražní budovou, se jmenuje Bezděkov nad Metují. Ta je vzdálená 1,7 km, zatímco na náměstí do Police bychom museli šlapat 3,7 km – tedy v případě, že by nejel autobus.
A ono to tak vypadá! Nakonec přijíždí s půlhodinovým zpožděním, je plný, ale když dáme bágly a lyže do kufru, „na stojáka“ cestu absolvujeme.

Police nad Metují leží v Broumovském výběžku a byla založena někdy na přelomu 12. a 13. století kolonizátory z břevnovského benediktinského kláštera. Roku 1842 postihl město velký požár, při němž shořela barokní radniční věž. Nynější podobu dostala budova radnice až roku 1876. Dnes má Police něco málo přes čtyři tisíce obyvatel. Narodil se zde hudebník, trupetista, dirigent a kapelník Václav Hybš (*1935) a horolezec-sólolezec a fotograf Miroslav „Lančmíd“ Šmíd (1952–1993).

Centrum srazu je v takzvaných Pellyho domech na Masarykově náměstí. Vilém Pelly (1849–1939) se narodil v Polici nad Metují v rodině mlynáře a v Novém Městě nad Metují se vyučil kupeckým příručím, kde získal zkušenosti s výrobou lihovin. S vlastní produkcí kořalek přitom začal hned v roce 1870, kdy mu otec předal dům na polickém náměstí čp. 76. Brzy nashromáždil značné jmění a roku 1895 začal i s textilním podnikáním. V Polici vybudoval velkou přádelnu bavlny, kterou později doplnil také o tkalcovnu, barevnu, bělidlo a šlichtovnu. V roce 1928, v úctyhodném věku devětasedmdesáti let, se pak pustil i do rekonstrukce původní likérky, kterou nechal nově propojit se sousedními domy čp. 75 a 76. Plány přestavby vypracoval známý pražský architekt Alois Dryák, autor mnoha význačných pražských budov a podstavce sochy sv. Václava. Výsledný komplex, zvaný Pellyho domy, se stal dominantou náměstí a začal plnit i reprezentativní funkci.

Po menších zmatcích při prezenci, kde přebíráme papírovou tašku s propozicemi, srazovým odznakem, butonem, stravenkami a propagačními materiály,...

 ... a odcházíme do základní školy Na Babí, kde máme zajištěno ubytování na podlaze v jednotlivých třídách.

Hned poté se vydáváme do města, konkrétně na prohlídku Muzea stavebnice Merkur. Počátky výroby této stavebnice se váží k roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil firmu Inventor a ještě před jejím založením si nechal patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice, jejíž díly se navzájem spojovaly kovovými háčky (jako dnes u stavebního lešení HAKI). V roce 1925 výrobce přešel na nový systém, který se zachoval dodnes – kovové části stavebnice jsou spojovány šroubky a matičkami velikosti M 3,5 – a současně byla zaregistrována nová ochranná známka Merkur.

Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků Merkur, jejichž hlavním konstruktérem byl František Jirman, zeť Jaroslava Vancla. Počátkem 50. let byla soukromá firma pana Vancla zrušena a výroba stavebnice pokračovala v Kovopodniku Broumov takřka celém předválečném sortimentu. Výroba vláčků Merkur byla definitivně zastavena v roce 1968 a v dalších letech byly nástroje na výrobu vláčků zlikvidovány. Bývalí zaměstnanci Kovopodniku Broumov vypracovali po roce 1989 privatizační projekt a založili firmu Komeb. Ta nějaký čas setrvačností ve výrobě stavebnic Merkur pokračovala, ale již v roce 1993 byla u konce s dechem a byl na ni vyhlášen první konkurz v republice. Po zdlouhavém projednávání se podařilo Ing. Jaromíru Křížovi během tří let výrobu plně obnovit a nejznámější českou hračku tak zachránit. Zájem totiž projevila i firma Meccano z Francie, která chtěla Merkur odkoupit jen proto, aby se zbavila největšího konkurenta. Mnoho nechybělo a stavebnice Merkur mohla skončit navždy jen ve vzpomínkách. To se však nestalo a tak Merkur žije, dál se rozvíjí do ucelených řad malých a velkých stavebnic a úspěšně proniká na trhy tuzemské i zahraniční.

Muzeum bylo otevřeno v roce 2006 a mapuje historii a současnost nejznámější české hračky – stavebnice Merkur. Jejím základem jsou pásy a profily různých tvarů a délek z lakovaného ocelového plechu se sítí předvrtaných otvorů s roztečí jeden centimetr. Tyto dílky se spojují pomocí šroubků a matiček M3,5 a stavebnice dále obsahují různé hřídele, ozubená a neozubená kola a další součástky umožňující sestavovat různé konstrukce a modely.

Unikátem je model hradu Karlštejn, který z několika tisíc dílů pro expozici vytvořil Karel Folprecht. Mezi zdařilé stavby patří model místní radnice,...

... Petřínská rozhledna v měřítku 1:33, postavená podle prvního nerealizovaného návrhu Ing. Prášila z roku 1890...

nebo Průmyslový palác v Praze-Holešovicích, skvělý je také přes deset metrů dlouhý a elektricky ovládaný model londýnského Tower Bridge.

Největší stavbou postavenou z Merkuru je Ocelové město. Byla inspirována stejnojmenným románem Julese Verna a je zapsána v Guinnessově Knize rekordů. Stavba, která byla zahájena v roce 2000 a dokončena roku 2016, je dílem sběratele Jiřího Mládka, který stavebnici Merkur zasvětil předchozích třicet let svého života.

K vidění jsou zde i retro stavebnice, které se vyráběly ve druhé polovině minulého století a byly prodávány přes podnik zahraničního obchodu Pragoexport. Návštěvníci také nahlédnou do příběhů lidí, které Merkur ovlivnil: například jak prof. Otto Wichterle sestrojil pomocí této stavebnice a dynama z jízdního kola jako motorku první přístroj na výrobu kontaktních čoček. Pro hravé návštěvníky je v muzeu velká herna s tisíci součástkami stavebnice Merkur a záleží jen na představivosti a trpělivosti každého, co si sestaví.

Část muzea je věnována modelové železnici. V několika prosklených vitrínách jsou zde vystaveny exponáty vlastní výroby velikosti „0“ označované jako „Královská velikost“.

Na desítkách metrů kolejí se prohání několik unikátních modelů lokomotiv parních, elektrických i dieselových a vagónů osobních, nákladních, služebních, cisternových atd.

Následuje článek XVI. Český zimní sraz turistů (II)