Ve středu do středu________________ ___aneb DP Cestou pátera Josefa Toufara

Abychom si alespoň trochu modifikovali obvyklou trasu pochodu, vystupujeme na zastávce ČD Sázavka 

Neznačenými lesními cestami stoupáme do Kynic, kde již potkáváme účastníky, kteří vyrazili klasicky z Leštiny. Průchozí kontrola je jako vždy v Hospůdce Na Středu v Číhošti, kde využíváme možnosti doplnit před další cestou nejen tekutiny, ale i kalorie. Od pořadatelů převezmeme diplomy...
... a brzy nato pokračujeme v cestě. Mnozí účastníci se zastavují u pomníku pátera Josefa Toufara a navštěvují kostel Nanebevzetí Panny Marie, který je s jeho osudem nerozlučně spjatý. 

Přicházíme do Hradce, obce ležící dva kilometry severně od Ledče nad Sázavou. Kdysi k Hradci patřila Horní Ledeč i s hradem a bývalým hotelem Koželužna (hranici tvořila řeka Sázava a Pivovarský potok). V roce 1923 požádalo město Ledeč nad Sázavou vládu o připojení Horní Ledče, ale žádost byla zamítnuta a k připojení došlo až 3. února 1965.

Znak Hradce je novodobý, vznikl díky zákonu z roku 1990, který dal právo na znak všem obcím. Rozhodnutí o udělení znaku a vlajky je z 25. listopadu 2011. Mluvící znamení v podobě motivu hradby vyjadřuje název obce odvozený od hrazeného či opevněného místa, stříbrný leknínový dvojlist vychází z erbovního znamení Ledečských z Říčan a odkazuje na historickou vazbu obce k ledečskému panství. Dva listy ukazují na současný počet úředně stanovených místních částí – Hradec a Hamry. Počet okvětních lístků růže koresponduje s historickým počtem osad obce tj. Hradec, Horní Hradec, Horní Ledeč, Kříže, Hamry, Hořeslavsko a Úlehle a znázorňuje tak rozdělení do drobných sídelních celků. Barevná kombinace stříbrné a červené jsou tinktury erbu Ledečských z Říčan a současně historické české zemské barvy, zelená je barva venkovské krajiny.

Kromě kaple stojící na křižovatce místních komunikací se silnicí do Golčova Jeníkova...

... je tu i jiná zajímavost – sbírka ozdobných poklic v zahradě domu sousedícího s Obecním úřadem:

Úzkou silnici, která se v Horní Ledči mění v Hradní ulici, přicházíme k raně baroknímu, klasicistně upravenému Thunovskému letohrádku. Byl postaven mezi lety 1685–1694 za majitele panství Michala Osvalda z Thunu, údajně jako letní sídlo pro jeho bratra Jana Arnošta z Thunu, arcibiskupa v Salzburgu. V roce 1984 byl letohrádek odprodán ZD Syrovice u Brna, po roce 1989 byl vrácen původním majitelům, kteří jej v roce 2003 opět prodali. Je v soukromých rukou a veřejnosti nepřístupný.
Sestupujeme kolem ledečského hradu do Pivovarské ulice a míříme k nádraží, abychom se vlakem vrátili domů. 
Pořadatelé pochodu zaregistrovali celkem 101 turistů, přičemž čtyři poprvé v historii pochodu využili možnost přenocování.