Po kopcích v okolí Ružomberku (V)

(předchozí článek Po kopcích v okolí Ružomberku IV)
Po hřebenu Havran na vrch Ostré, který místní nazývají „vrchol, ktorý sa hrdo vypíná k oblohe“ – jedním slovem Hrdoš

To je ovšem trochu zmatečné, protože podle map se skutečný Hrdoš nachází severně od Ostrého. I toto jeho pojmenování je přiléhavé, při pohledu z doliny Váhu se skutečně jeví jako ostrý, špičatý vrchol.  

Auto necháváme ve Švošově. Na konci obce začíná Švošovský naučný chodník, jehož malý úsek využíváme k nástupu na žlutou turistickou značku. Po ní vytrvale stoupáme skalnatým hřebenem Havran poskytujícím několik pěkných vyhlídkových míst. Zejména z vrcholu Viecha (882 m), na mapách označovaném jako Havran, je od telekomunikační věže krásný výhled na Švošov a do údolí Váhu.

Vystoupali jsme z 475 m do 882 m, další cesta je už méně náročná. Absolvujeme několik menších houpáčků nahoru a dolů a pak sestup do sedla Pod Ostrým (890 m). Než se vydáme na Ostrý, přidáváme si odbočku s mírným výstupem na kótu označovanou jako Hrdoš – Skříželná skala. Je odtud pěkný výhled na Zadný Šíp, kam máme v úmyslu v některém z příštích dnů vystoupat.

Na rozcestníku je její nadmořská výška 954 m, což je pochybný údaj – na serveru Mapy.cz 981 m. Vlastní vrch Hrdoš (950 m) je ještě o necelého půl kilometru dál.

Vracíme se stejnou cestou do sedla a pouštíme se do krutého výstupu na Ostrý. Bez občasných zastávek na vydýchání to opravdu nejde... Poslední skalnatý úsek je jištěný řetězy a pak už konečně stojíme na vrcholu. 

Luxusní schránka na vrcholovou knihu, pořízená turistickým oddílem Hrdoš Švošov

Podle GPSky (a občas také červenými šipkami na kmenech stromů) se necháváme vést úzkým skalnatým a mírně klesajícím hřebínkem. Na jeho konci stojí od 14. listopadu 2014 obrovský kovový kříž, na jehož vztyčení mají zásluhu obyvatelé Švošova:

... dál prudce – a hodně opatrně – sestupujeme strmým kamenitým svahem. Po delší době konečně přicházíme na žlutou značku, zastavujeme se u studničky pod Hrdošom a rádi se občerstvíme chladnou vodou. Čeká nás další nekonečné klesání, byť ne tak prudké.

Cesta kopírující tok potoka nás přivádí okraj Švošova. U auta se s radostí přezouvám z pohorek do botasek.

Následuje článek Po kopcích v okolí Ružomberku (VI)