Pochod v Hlízově nepořádají turisté, ale Unikátní hlízovský spolek, což ovšem neznamená, že by jeho příprava a průběh byly podprůměrné. Právě naopak! O tom jsme se ostatně přesvědčili už předloni, jak se můžete na tomto blogu dočíst zde
Z místa startu jdeme kolem památníku padlých k bývalé škole (dnes je tu mateřská školka a chráněné byty),...
... na jejíž zahradě je první kontrola s přírodovědným programem a ukázka prací sochařky MgA Vlasty Samohrdové.
Zmíněná sochařka je autorkou pamětní desky Františka Kočárníka, umístěné na fasádě budovy. Deska byla slavnostně odhalena 9. června 2018 v rámci slavnosti, kterou zorganizoval (a vznik kopie původní pamětní desky inicioval) Hlízovský unikátní spolek. Sochařka ji zhotovila podle jediné fotografie, která je součástí kroniky obce. Rysy obličeje Františka Kočárníka se jí podařilo přesně vystihnout, a tak se splnilo přání řídícího učitele Šporcla, který si v kronice obce v roce 1936 povzdechl, že práce měla být svěřena umělci a ne kameníkovi, protože podoba hrdiny není věrná. Originál byl vyroben z černé švédské žuly a reliéf z bílého mramoru. Byl dílem kamenického mistra Borovičky.
Kdo byl František Kočárník?
Narodil se 17. listopadu 1894 v Turkaňku č. p. 44, což je statek oddělený od Hlízova jen státní silnicí. Zřejmě proto první třídu obecné školy absolvoval František ve školním roce 1900/1901 v Hlízově, ačkoliv Turkaňk byl katastrálně součástí nejprve Malína a později Sedlec. Od druhé třídy navštěvoval školu v Sedlci a měšťanskou školu v Kutné Hoře. Zde se vyučil číšníkem v hotelu Černý kůň. Společenstvo hostinských a výčepníků ho vyslalo do Anglie, konkrétně do Londýna, aby se ve svém oboru zdokonalil. V Londýně se z novinové zprávy dozvěděl, že vypukla 1. světová válka. Spolu s krajany odjel do Francie a vstoupil do formující se roty Nazdar. Již na podzim 1914 se dostal na frontu k Remeši, přímo do zákopů. Během čtyř let bojoval například u Verdunu, byl vyznamenán francouzským válečným křížem pro chrabrost, udatnost a odhodlanost a ruským křížem sv. Jiří. Padl těžce raněn do břicha 26. dubna 1918 v boji na Sommě a byl pochován na vojenském hřbitově v Saint Pierre-Amiens. Ve 30. letech 20. století byly jeho ostatky převezeny do společného hřbitova roty Nazdar v La Targette. Dne 24. května 1936 byla na škole v Hlízově odhalena pamětní deska. Slavnosti se zúčastnilo na 12 000 lidí! Hlavní projev přednesl zástupce ministra národní obrany generál Karel Kutlvašr, zazpíval pěvecký spolek Tyl z Kutné Hory. Za druhé světové války byla pamětní deska z budovy školy odstraněna a dosud se nezjistilo kdy a kým. Ani se ji nepodařilo najít.
V roce 2015 vznikl Hlízovský unikátní spolek a jako jeden z bodů programu si vytkl, že dle fotografie z kroniky obce nechá zhotovit kopii pamětní desky a znovu ji odhalí na budově školy.
Odbočujeme doleva a procházíme bývalou bažantnicí a zámeckou oborou k zámku Kačina. Po kamenném mostě z 19. století přecházíme přes potok, který napájí blízký rybník.
Most stojí mezi mohutnými platany a jak vidno, má už něco za sebou:
Zámek Kačina patří mezi nejvýznamnější stavby empírové architektury v Čechách. Jako svoje reprezentační sídlo si ho nechal postavit Jan Rudolf Chotek (1748–1824) v letech 1806 až 1824.
Kromě návštěvy zámku mohou zájemci ve třech určených časech vyslechnout přiblíženě třičtvrtěhodinovou přednášku PhDr. Pavla Nováka, CSc. o stromech v parku.
Procházíme parkem k silnici a asi po 300 metrech odbočujeme do aleje památných stromů – javorů, lip, topolů a jasanů – k přírodní památce Nový rybník, zřízené v roce 2016 k zajištění ochrany místní populace kuňky ohnivé.
Vlastní značení nás přivádí na okraj Nových Dvorů, kde nás čeká několik zajímavostí. Ze všeho nejdříve však jdeme na oběd do vyhlášené restaurace U Hájků.
Pořadatelé pochodu pro nás zajistili zpřístupnění několika objektů, čehož samozřejmě v plné míře využíváme. V první řadě je to muzeum s expozicí Historie Nových Dvorů, kostel sv. Martina, kde je výstava výtvarných prací Slávky Tyrkasové a dětí z Nových Dvorů,...
... a bývalý zámek rodu Chotků, v němž dnes sídlí základní škola. Všude jsou místní průvodci, kteří se nám ochotně věnují.
Na závěr stoupáme na vodárenskou věž,...
... kde nás více než omezený výhled do okolí upoutá vlastní nádrž na vodu:
Z Nových Dvorů pokračujeme po červené turistické značce do Malína ke kostelu sv. Štěpána, který je dalším kontrolním bodem. Kostel je románského původu z 12. století, byl přestavěn nejprve goticky a pak kolem roku 1660 barokně. Obklopuje jej hřbitov, u jehož brány stojí dřevěná zvonice.
V nedalekém druhém kostele sv. Jana a Pavla si vyslechneme krátký výklad...
... a po vlastním značení se blížíme do Hlízova. Cestou se ještě zastavujeme v kapli na hřbitově, kde je výstava obrazů výtvarníka Adolfa Lisého.
Podle statistiky pořadatelů se pochodu zúčastnilo celkem 499 turistů, z toho bylo 73 cyklistů.
Narodil se 17. listopadu 1894 v Turkaňku č. p. 44, což je statek oddělený od Hlízova jen státní silnicí. Zřejmě proto první třídu obecné školy absolvoval František ve školním roce 1900/1901 v Hlízově, ačkoliv Turkaňk byl katastrálně součástí nejprve Malína a později Sedlec. Od druhé třídy navštěvoval školu v Sedlci a měšťanskou školu v Kutné Hoře. Zde se vyučil číšníkem v hotelu Černý kůň. Společenstvo hostinských a výčepníků ho vyslalo do Anglie, konkrétně do Londýna, aby se ve svém oboru zdokonalil. V Londýně se z novinové zprávy dozvěděl, že vypukla 1. světová válka. Spolu s krajany odjel do Francie a vstoupil do formující se roty Nazdar. Již na podzim 1914 se dostal na frontu k Remeši, přímo do zákopů. Během čtyř let bojoval například u Verdunu, byl vyznamenán francouzským válečným křížem pro chrabrost, udatnost a odhodlanost a ruským křížem sv. Jiří. Padl těžce raněn do břicha 26. dubna 1918 v boji na Sommě a byl pochován na vojenském hřbitově v Saint Pierre-Amiens. Ve 30. letech 20. století byly jeho ostatky převezeny do společného hřbitova roty Nazdar v La Targette. Dne 24. května 1936 byla na škole v Hlízově odhalena pamětní deska. Slavnosti se zúčastnilo na 12 000 lidí! Hlavní projev přednesl zástupce ministra národní obrany generál Karel Kutlvašr, zazpíval pěvecký spolek Tyl z Kutné Hory. Za druhé světové války byla pamětní deska z budovy školy odstraněna a dosud se nezjistilo kdy a kým. Ani se ji nepodařilo najít.
V roce 2015 vznikl Hlízovský unikátní spolek a jako jeden z bodů programu si vytkl, že dle fotografie z kroniky obce nechá zhotovit kopii pamětní desky a znovu ji odhalí na budově školy.
* * *
Vracíme se na křižovatku a po vlastním značení pokračujeme po silnici k Červenému domku. Jedná se původně o letohrádek postavený v roce 1703 majitelem novodvorského panství Bernardem Věžníkem z Věžník, přestavěný v roce 1791 Janem Rudolfem Chotkem. Letohrádek byl určen k pobytu hraběcí rodiny, která se na loďkách projížděla po kanálu, jenž protékal oborou. Název domu je odvozen od sytě červené omítky. Domek je dnes v soukromém vlastnictví.Odbočujeme doleva a procházíme bývalou bažantnicí a zámeckou oborou k zámku Kačina. Po kamenném mostě z 19. století přecházíme přes potok, který napájí blízký rybník.
Procházíme parkem k silnici a asi po 300 metrech odbočujeme do aleje památných stromů – javorů, lip, topolů a jasanů – k přírodní památce Nový rybník, zřízené v roce 2016 k zajištění ochrany místní populace kuňky ohnivé.
Vlastní značení nás přivádí na okraj Nových Dvorů, kde nás čeká několik zajímavostí. Ze všeho nejdříve však jdeme na oběd do vyhlášené restaurace U Hájků.
Pořadatelé pochodu pro nás zajistili zpřístupnění několika objektů, čehož samozřejmě v plné míře využíváme. V první řadě je to muzeum s expozicí Historie Nových Dvorů, kostel sv. Martina, kde je výstava výtvarných prací Slávky Tyrkasové a dětí z Nových Dvorů,...
Žádné komentáře:
Okomentovat