pondělí 21. října 2019

Turistika v Podještědí (II)

Po včerejší návštěvě Čertovy zdi, kterou naleznete na tomto blogu zde, vracíme se do této lokality, abychom prozkoumali to, co jsme minule nestihli

Auto necháváme nedaleko místa kde se křižují modře a žlutě značené turistické cesty a po modré stoupáme na Kotelský vrch (498 m). Od úpatí vede vzhůru křížová cesta, jež vznikla díky štědrosti rodiny Bienertovy z obce Kotel. Tvoří ji čtrnáct kamenných zastavení z let 1902–1904 od kamenosochaře Adolfa Sitta, která nahradila původní dřevěná zastavení.
Poškozená zastavení byla zrestaurována a opatřena plechovými stříškami s kříži:
Také kaple Božího hrobu, kterou na místě původních božích muk nechala na vrcholu postavit již zmíněná rodina Bienertova, prošla nákladnou rekonstrukcí v souladu s dochovanou fotodokumentací.
Město Osečná zadalo rekonstrukci firmě Penta z Jablonného v Podještědí a v říjnu 2014 se kaple dočkala nového kabátu:
Stavba o půdorysu 4 x 6,5 m má klasickou sedlovou střechu s vrcholovou věžičkou a křížkem. Vstupní otvor je zajištěn kovanou mříží, za níž jsou vsazeny masivní dřevěné dveře. Uvnitř je výklenek s obrazem od Michala Janovského, který je rovněž autorem obrázků v nikách jednotlivých zastavení křížové cesty a malby ukřižovaného Krista na plechové siluetě umístěné na dřevěném kříži vedle kaple. Dne 15. července 2015 kapli vysvětil litoměřický biskup Mons. Mgr. Jan Baxant společně se zdejším farářem Miroslavem Maňáskem za účasti občanů z celého Podještědí.
Vracíme se k autu a popojíždíme jen asi dva kilometry – přes Smržov na okraj obce Budíkov. Vedeni GPSkou stoupáme k Malé Čertově zdi. Po návrší, které vede souběžně s více známou Čertovou zdí nacházející se přibližně půl druhého kilometru severozápadně, se v minulosti táhla vypreparovaná čedičová žíla, po jejímž vytěžení je tu dnes hluboký úzký průkop:
Stejnou cestou se vracíme k autu, ze Smržova jedeme směrem na Český Dub, ale už po nějakých 750 metrech odbočujeme doleva na polní cestu, kde auto opouštíme. Stoupáme lesem – víceméně cestou necestou, protože zde probíhá těžba dřeva – na vrch Špičák (449 m). Severovýchodním směrem se táhne uměle vytvořená Rasova rokle vzniklá vytěžením čedičové žíly ve vápenitých pískovcích. Úzký kaňon má stěny, které v některých místech dosahují až dvaceti metrů.

1 komentář:

  1. Máte moc pěkný blog,budu k Vám chodit nakukovat.Hledala jsem větrné mlýny v Libereckém kraji a tak jsem Vás našla.Ráda si u Vás něco přečtu a podívám na fotografie.Díky

    OdpovědětVymazat