sobota 11. června 2016

TP Putování k Javoru

To je název pochodu pořádaného odborem KČT v Trnavě. Aby nedošlo k mýlce – nejde o krajské město na západním Slovensku s 65 000 obyvateli, ale o malou obec s 600 obyvateli, ležící pár kilometrů severně od Třebíče.

Start i cíl je v hostinci U Toma, odkud vycházíme po žluté značce, kterou opouštíme v místě, kde se stáčí vpravo do Přeckova, zatímco my odbočujeme doleva. Vlastní značení mají pořadatelé oranžovými stromečky nastříkanými na plechové destičce, občas jsou doplněny červenobílými fáborky. Přes čerstvě posečenou louku se dostáváme na první kontrolu, přecházíme po lávce malý potůček a stoupáme do kopce. Přes paseku přicházíme na lesní cestu, která se mění v asfaltovou silničku a asi po dvou kilometrech nás přivádí na zelenou značku. Na rozcestí Pod Jelení hlavou ji měníme za žlutou a po necelém půl kilometru přicházíme na odbočku k památnému Velkému javoru, u něhož je druhá kontrola.
Javor klen (Acer pseudoplatanus) stojí na okraji lesa, obvod jeho kmenu je 775 cm, památným stromem byl prohlášen v roce 1976. Jeho věk je odhadován na 650 až 700 let, během nichž se odehrála celá řada událostí. Tvrdé bylo zejména 18. století, kdy v roce 1719 došlo v nedalekých Horních Vilémovicích k prozrazení tajné noční bohoslužby u svobodníka Nečase. V následujících letech se rozpoutalo zatýkání, vyslýchání a hon na kacíře. V těchto pochmurných dobách, kdy se u Velkého javoru konaly tajné evangelické bohoslužby, plnil strom úlohu duchovního a mystického místa. Možná alespoň malým dílkem přispěl k tomu, že evangelické vyznání nebylo protireformací v tomto kraji zcela potlačeno.
Turistovi, který ode mě chtěl vyfotit se svými kamarády, říkám, že to nebude zadarmo a požadujeme na oplátku totéž. Předem jej upozorňuji, že mám náročné požadavky, ale na druhý pokus už jsem se snímkem pokojený.
Jdeme ještě kousek po žluté, před chatou U Huberta je další kontrola, tentokrát s občerstvením v podobě klobásy, kterou si opékáme na ohýnku. 
Vracíme se na rozcestí Pod Jelení hlavou a pokračujeme nejprve po vlastním značení a pak po cyklostezce č. 5214 až do Trnavy. Konstatujeme, že severní okolí Trnavy není příliš bohaté na přírodní zajímavosti, hlavně postrádáme pro Třebíčsko typické remízky – balvanité ostrůvky s křovinami a jednotlivými stromy, často opravdu fotogenickými. 

Žádné komentáře:

Okomentovat