Smrčná, Stvořidla, Lipnice a okolní zatopené lomy – věčná inspirace k výšlapům, výletům nebo třeba cyklovyjížďkám. A v posledních letech také k lovu kešek.
Všechny zmíněné případy platí i pro mě. Tentokrát tedy půjde o „keškování“, konkrétně o geocaching na kole. Samozřejmě, že vám neprozradím, kde se které kešky nacházejí a už vůbec ne jak dlouho jsem je hledal a zda jsem nakonec byl či nebyl úspěšný. Jedno je jisté, někteří zakladatelé keší jsou značně vynalézaví, musíte se obrnit trpělivostí a nevzdávat se, zvláště u multikeší nebo mysterykeší, kde musíte projevit ochotu luštit šifry, hledat indicie a vypočítávat souřadnice. Kešky zpravidla bývají ukryté na místech něčím zajímavých, a tak se občas stává, že při jejich hledání se i v lokalitě, kterou důvěrně znáte, dostanete někam, kde jste ještě nikdy nebyli. Nevěřil bych tomu, kdybych to sám už několikrát nezažil. Více se o geocachingu můžete dozvědět na tomto blogu zde.
Při hledání multikeše s lapidárním názvem Smrčná nad Sázavou bylo k vypočtení finálních souřadnic třeba navštívit sedm různých míst! Vydal jsem se na kole po cyklostezce podél Sázavy a do Mariadolu. Budova, která byla původně mlýnem, pak brusírnou skla, poté rekreačním střediskem národního podniku PAL Praha-Kbely a nakonec penzionem, změnila majitele a ze světelského náměstí Trčků z Lípy se sem stěhují Pivní lázně Casiopea.
Kolem další bývalé brusírny skla v sousedním Františkodole šlapu s vypětím všech sil do kopce k samotě Radkovec, za níž zastavuji – samozřejmě nikoli proto, abych se vydýchal, ale abych zdokumentoval krásný výhled...
Po pár stech metrech míjím Panuškův dub a Panuškův srub stojící na pozemku za ním (o obojím se můžete dočíst více na tomto blogu zde). U křížku mezi dvěma mohutnými stromy odbočuji doprava a lesní cestou, která se mění v luční...
... přijíždím na okraj dalšího lesa, kde stojí osamělý křížek s malým štítkem označujícím kamenického mistra: L. Pokštefl Světlá n/S. na soklu.
Prudkou krkolomnou lesní cestou sjíždím do Smrčné...
... a po levém břehu Sázavy...
... se po cyklostezce vracím do Světlé nad Sázavou.
Druhá výprava za keškami do blízkého okolí vedla k podlipnickým lomům. Do Broumovy Lhoty se nechávám odvézt autobusem a pak už pokračuji pěšky.
První písemná zmínka o Broumově Lhotě se zachovala z roku 1307. V té době se ovšem nazývala Lhotou Dětřichovou a spadala pod panství Raimunda z Lichtenburka. V průběhu staletí se název obce ještě několikrát změnil a teprve od roku 1904 má dnešní název. Žije zde necelých devadesát obyvatel, před stavením čp. 14...
... stojí památník Antonína Knota (podrobnosti si můžete přečíst na tomto blogu zde).
Uprostřed návsi stojí kaplička, kamenný křížek a žulový pomník postavený k oslavě 700 let obce.
V Broumově Lhotě se v roce 2011 natáčel film Signál (něco víc se můžete na tomto blogu dozvědět zde) o dvojici podvodníčků (Vojta Dyk a Kryštof Hádek), kteří si chtěli vydělat na naivitě obyvatel vesnice. Kromě vzpomínek místních komparsistů zůstala v Broumově Lhotě po filmařích i jedna hmatatelná stopa: pojmenovali totiž místní hospodu. Cedule s názvem U Atomu, která byla původně rekvizitou, visí na hospodě dodnes a její název už se mezi místními vžil.
Ves opouštím spolu se značkou Naučné stezky Jana Zrzavého, která vede z Okrouhlice přes Krásnou Horu Lipnici a přes Broumovu Lhotu, Babice a Olešnici se vrací do Okrouhlice.
U posledního domu mě zaujala nejen smaltovaná cedule s nápisem K Horním lesům, ale i její umístění u kadibudky.
Na rozcestí U sv. Jana přecházím na neznačenou lesní cestu, která vede k lomu Pětka, ale ještě předtím si dělám krátkou odbočku vpravo k malému lomu.
Všechny lomy měly původně čísla a pravděpodobně i jména, u některých se ve všeobecném povědomí dochovalo obojí, u některých jen některé z označení a u jiných ani jedno. Tohle je tedy Pětka:
Práce v lomu byly zastaveny přibližně ve stejném období jako u ostatních lomů, tedy zhruba před padesáti lety. Správní budova lomu byla poté odkoupena soukromými majiteli, kteří zde žili ještě po dobu asi dvaceti let. Díky tomu se dochovaly budovy i některé zařízení, ovšem poslední dvě desetiletí už většina objektů nepřežila. Dřevěné části použili táborníci na oheň, kameny z tarasů rozebrali obyvatelé z okolí na stavbu a železo bylo odvezeno do sběru. Přežila jen správní budova, která je však v dezolátním stavu. Stejně jako několik dalších lomů v okolí je Pětka oblíbeným cílem turistů i místních obyvatel toužících po zchlazení.
Podle GPSky se dostávám na modrou turistickou značku a po ní do Světlé nad Sázavou.
Všechny zmíněné případy platí i pro mě. Tentokrát tedy půjde o „keškování“, konkrétně o geocaching na kole. Samozřejmě, že vám neprozradím, kde se které kešky nacházejí a už vůbec ne jak dlouho jsem je hledal a zda jsem nakonec byl či nebyl úspěšný. Jedno je jisté, někteří zakladatelé keší jsou značně vynalézaví, musíte se obrnit trpělivostí a nevzdávat se, zvláště u multikeší nebo mysterykeší, kde musíte projevit ochotu luštit šifry, hledat indicie a vypočítávat souřadnice. Kešky zpravidla bývají ukryté na místech něčím zajímavých, a tak se občas stává, že při jejich hledání se i v lokalitě, kterou důvěrně znáte, dostanete někam, kde jste ještě nikdy nebyli. Nevěřil bych tomu, kdybych to sám už několikrát nezažil. Více se o geocachingu můžete dozvědět na tomto blogu zde.
Při hledání multikeše s lapidárním názvem Smrčná nad Sázavou bylo k vypočtení finálních souřadnic třeba navštívit sedm různých míst! Vydal jsem se na kole po cyklostezce podél Sázavy a do Mariadolu. Budova, která byla původně mlýnem, pak brusírnou skla, poté rekreačním střediskem národního podniku PAL Praha-Kbely a nakonec penzionem, změnila majitele a ze světelského náměstí Trčků z Lípy se sem stěhují Pivní lázně Casiopea.
Kolem další bývalé brusírny skla v sousedním Františkodole šlapu s vypětím všech sil do kopce k samotě Radkovec, za níž zastavuji – samozřejmě nikoli proto, abych se vydýchal, ale abych zdokumentoval krásný výhled...
První písemná zmínka o Broumově Lhotě se zachovala z roku 1307. V té době se ovšem nazývala Lhotou Dětřichovou a spadala pod panství Raimunda z Lichtenburka. V průběhu staletí se název obce ještě několikrát změnil a teprve od roku 1904 má dnešní název. Žije zde necelých devadesát obyvatel, před stavením čp. 14...
Ves opouštím spolu se značkou Naučné stezky Jana Zrzavého, která vede z Okrouhlice přes Krásnou Horu Lipnici a přes Broumovu Lhotu, Babice a Olešnici se vrací do Okrouhlice.
Žádné komentáře:
Okomentovat