Toulky po horách 2020 (IV)

Předchozí článek Toulky po horách 2020 (III)
Na Steblovou skálu, jednu ze sopek Cerové vrchoviny

V 7.30 hod. odjíždíme linkovým autobusem do obce Hajnáčka. Prší, oblékáme si pláštěnky a někteří stoupají na Hajnáčku, asi 130 metrů vysoký kuželovitý vrch s výrazným bazaltovým bradlem. Předpokládáme, že za tohoto počasí nebudou výstup ani výhledy za moc stát a pokračujeme po zelené turistické značce vedené po mírně stoupající úzké asfaltce směrem k vrcholu Ragáč. Obcházíme závoru a v místě, kde silnice začíná klesat, zbystříme. Ano, u závory jsme měli ze silnice odbočit doprava. Jsme čtyři a nechce se nám vracet, i když to není daleko. Studujeme v chytrém telefonu aplikaci Mapy.cz a shodujeme se v názoru, že když odbočíme doleva na cestu, po které se sváží vytěžené dřevo, dojdeme na rozcestí Pod Zabodou stejně, jako kdybychom šli přes zmíněný Ragáč. Cestu si tím asi o dva kilometry zkrátíme, na druhé straně ovšem přijdeme o výstup na významný vrchol s národní přírodní rezervací. 
Když se přiblížíme k Steblové skále (486 m), stává se z mírného stoupání namáhavý výstup strmým svahem se sutí i vyčnívajícími skalkami. Od roku 2000 je Steblová skála vyhlášena přírodní rezervací. Obnažené čedičové sloupy dosahují výšky až 50 metrů a průměru 35 až 60 centimetrů. Masív bývalé sopky je dnes pokryt listnatým lesem a stepními a lesostepními biotopy s velkým množstvím chráněných rostlinných a živočišných druhů, zpravidla teplomilných a suchomilných.

Naštěstí už před časem přestalo pršet, mraky se roztrhaly a když značně zadýchaní stojíme na vrcholu, je obloha modrá s bílými mráčky a svítí sluníčko. Výhled do tří světových stran je doslova fantastický:

Sestup na druhou stranu je stejně prudký jako byl výstup, a když se terén trochu narovná, jsme rádi, že to máme za sebou. Následuje mírný výšlap na Střep, jak jsme si přeložili slovenský název vrcholu Črep (414 m). Túra končí v Hodejově, odkud odjíždíme vlakem do Fiľakova.

Trasa 15 km

Následuje článek Toulky po horách 2020 (V)