Ráno odjíždíme smluvním autobusem do Mučína a po naučné stezce Mučínska jaskyňa pomalu a vytrvale stoupáme – kam myslíte? Samozřejmě, k Mučínské jeskyni:
Mučínská jeskyně je dlouhá 12 metrů, široká 2,5 metru a je výjimečná tím, jak vznikla. V dobách asi před 20 milióny let (v miocénu) mohutný výbuch pravěké sopky pochoval pod silnými nánosy sopečného popela rozsáhlé území, které bylo původně porostlé bujnou vegetací. Pod sopečným popelem zde skončil i vyvrácený kmen statného pravěkého stromu. Tento popel za milióny let zkameněl, přeměnil se v sopečný tuf a pohřbený kmen stromu v něm zuhelnatěl.
Později se ke kmenu stromu dostala voda, vyerodovala jej z tufu a tím vznikl základ Mučínské jeskyně. Dalším zvětráváním se vnitřní prostor postupně rozšiřoval až do dnešních rozměrů. Ve stěnách jeskyně se dají dodnes běžně najít zuhelnatělé zbytky větví pravěkého stromu a v okolí jeskyně v tufových odkryvech zkameněliny a otisky pravěké vegetace (větve, stonky a listy).
Stoupáme slovensko-maďarské hranici na vrch, který se jmenuje stejně jako povstalecké letiště proslavené za Slovenského národního povstání – Tri duby (322 m). Po hranici nás vede zelůená turistická značka až k Lipovanské rozhledně:
Rozhledna byla vybudována v roce 2013 v rámci přeshraničního programu Geoturistická magistrála, na který Evropská unie přispěla sumou téměř 640 000 €. Rozhledna je vysoká 20 m, přičemž vyhlídková plošina je umístěna ve výšce 15,5 metru. Unikátní je, že stavba má kromě hromosvodů také okapové roury. Rozhledna nestojí na vrcholku žádného kopce, ale v mělkém sedle, takže výhledy jsou jen na slovenskou stranu. Dobře je vidět město Lučenec a malebně zvlněné kopce Mučínské vrchoviny, za dobré viditelnosti i masiv Poľany a Veporské vrchy s nápadným a charakteristickým vrcholem Klenovský Vepor (1 338 m). Na něm jsme byli předloni, což můžete na tomto blogu nalézt zde.
Od rozhledny klesáme po louce a později lese směrem k obci Lipovany. Asi tři čtvrtě kilometru před ní se po pravé straně cesty nachází významný geologický profil zvaný Lipovanské pískovce. Necelká pískovna byla odkryta těžbou písku pro místní rolnické družstvo po druhé světové válce. Geologický význam lokality rozpoznal Dionýz Vass z Geologického ústavu Dionýta Štúra v Bratislavě, který v této oblasti prováděl výzkum koncem 70. a začátkem 80. let minulého století. Zjistil, že zdejší pískovce se od ostatních liší obsahem mlžů (slovensky lasturníků), zvrstvením a obsahem pískovcových koulí! Před 20 miliony let tvořily usazeniny na dně teplého mělkého moře.
Nápadné pískovcové koule dosahují průměru až 50 centimetrů.. Vystupují z pískovcové stěny, jsou tvrdší, proto vyvětrávají a vypadávají. Příčinou jejich vzniku jsou vápnité schránky mlžů, které se v době horninotvorných procesů, nebo krátce po nich, rozpouštěly. Uvolňující se uhličitan vápenatý stmelil okolní pískovcovou hmotu do kulovítého tvaru.
Přicházíme do Lipovan, na jejichž okraji je konečná autobusu:
Odjíždíme jím do Lučence a z Lučence se vracíme vlakem do Fiľakova.
Stoupáme slovensko-maďarské hranici na vrch, který se jmenuje stejně jako povstalecké letiště proslavené za Slovenského národního povstání – Tri duby (322 m). Po hranici nás vede zelůená turistická značka až k Lipovanské rozhledně:
Nápadné pískovcové koule dosahují průměru až 50 centimetrů.. Vystupují z pískovcové stěny, jsou tvrdší, proto vyvětrávají a vypadávají. Příčinou jejich vzniku jsou vápnité schránky mlžů, které se v době horninotvorných procesů, nebo krátce po nich, rozpouštěly. Uvolňující se uhličitan vápenatý stmelil okolní pískovcovou hmotu do kulovítého tvaru.
Odjíždíme jím do Lučence a z Lučence se vracíme vlakem do Fiľakova.
Následuje článek Toulky po horách 2020 (VIII)
Žádné komentáře:
Okomentovat