Trasa pro článek do časopisu ČD pro vás

Koncem loňského roku došlo k dohodě o spolupráci mezi redakcemi časopisů ČD pro vás a NaCestu. Pro každé číslo ČD pro vás připraví autoři NaCestu článek do rubriky Poznej Česko pěšky

Slíbil jsem, že dodám cestopisný článek o okolí Jihlavy. Je tedy na čase připravený text aktualizovat a pro jistotu trasu projít a pořídit nové fotky (zejména vzhledem ke kůrovcové kalamitě).

Odjíždíme přes Jihlavu do Rantířova, auto necháváme u nádraží a vydáváme se po červené značce. Při několika dřívějších návštěvách jsme vždy toužil vyfotit si zdejší zámek. Je v soukromých rukou a obklopený vzrostlými stromy, ovšem dnes je otevřená brána do parku... Po pár krocích k nám běží velký pes, majitelka ho volá zpět a my také raději odcházíme. Už jsme na ulici poměrně daleko od zámku, když na nás někdo volá, otáčíme se a majitelka zámku (a psa) nás zve ať se vrátíme a zámek si zvenku prohlédneme a vyfotíme!

Po červené značce Rantířov opouštíme a podél toku Jihlavy míříme k vyhlídce Zaječí skok. Les, kterým cesta vede, je zpustošený těžbou kalamitního dřeva, někde ani les už není...

Zaječí skok se nachází ve stejnojmenné přírodní rezervaci, která vznikla na ochranu strmých skalních útvarů. Ty tvoří několik výchozů nad pravým břehem řeky Jihlavy a jeden nich dostal podle pověsti o zlém rytíři ze zámku v nedalekých Plandrech název Zaječí skok. Dle této pověsti rytíř poblíž zabil starce a následně se pustil na koni za okolo běžícím zajícem. Zajíc z této skály skočil dolů a rytíř za ním. Na skále zanechal otisk podkovy.

Z tohoto skalního útvaru je krásný výhled do údolí řeky Jihlavy.

Pokračujeme po červené dál, dolů k řece, protože se chci podívat k zajímavému starému pamětnímu kamenu, u něhož jsem před lety hledal – a našel – kešku. Kámen stojí na pravém břehu řeky Jihlavy a připomíná tragickou událost, která se tu stala.

V místě, kde cesta v ostrém úhlu zatáčí doprava, odbočujeme vlevo. Tehdy jsem šel úzkou pěšinou, dnes je tu vysoká tráva a náletové křoviny. Po necelých 300 metrech přicházíme ke kamenné desce s vytesaným německým textem, jehož český překlad zní:

„Roku 1698, dne 17. srpna Petra Lehrla městského pasíře v Jihlavě tři vlastní děti Petr Pavel, David a Marta, přicházeje od Gießhübelu [dnes Vyskytná – pozn. J. V.], zde spadly do vody a své životy zde nechaly. Bůh buď milostiv jejich duším. Jda kolem pomodli se za ně a popřej jim věčný klid.“

Kámen je dnes fixován v kamenném soklu a písmo je obtažené černou barvou. Regionální historik PhDr. Zdeněk Jaroš ve své knize Pamětní kameny na Jihlavsku uvádí, že v kronice obce Plandry se píše, jak byl kámen v roce 1926 nalezen v řece při těžbě písku. Poté byl postaven – pravděpodobně na opačném břehu než původně – na louce, které se říkalo Pizalka a dnes je zalesněna.

Po druhém břehu Jihlavy vede žlutě značená trasa, ale protože tu žádný most není, musíme se do Rantířova vrátit stejnou cestou (s čímž jsme samozřejmě počítali). Od nádraží jdeme po červené značce podél kolejí k rozcestníku, kde přecházíme na zelenou (značku, nikoli peprmintku) a po ní přes Rounek ke kapli sv. Antonína.

Už jsem o ní na tomto blogu psal, dokonce několikrát. Od kaple je to jen kousek na vrchol kopce, kde stojí pyramida z kamenů. Také tento les je bohužel poznamenán kůrovcovou kalamitou.

Vracíme se ke kapličce a pokračujeme lesní cestou z kopce. Po pravé ruce se objevují šance neboli hradby postavené z kamene a hlíny a zesílené hradebními koši a rohožemi, které tady prý byly patrné ještě počátkem 20. století. Aby byl útočníkům znesnadněn přístup na hradbu, byl kolem ní vyhlouben příkop a před ním rozestavěna řada překážek, jako záseky, drátěné ploty a trnité větve. Šance zde byly vybudovány vojáky 8. moravského pěšího pluku arcivévody Ludwiga Josepha z Jihlavy v roce 1843, kdy kolem Vyskytné probíhaly velké manévry. Připomíná to pamětní kámen umístěný v obranném valu.

Vracíme se kolem kaple sv. Antonína a než se pustíme z kopce po silnici do Rantířova, odbočujeme ještě u hájovny ke kutišti. Jde o dobře dochovanou lokalitu středověkého dolování stříbra, které mělo nejen klíčový význam pro rozvoj města Jihlavy, ale stálo i za výraznými společenskými a ekonomickými proměnami českého státu ve 13. a 14. století.

Kutiště je dlouhé 135 metrů a táhne se od severozápadu na jihovýchod. Lze tu nalézt 17 středně velkých imalých jam s okrajovými haldami, které se zachovaly po nepříliš hlubokých šachtách. Zvláštností kutiště je velmi zachovalá, ve skále tesaná šachtice čtvercového půdorysu, zakrytá mříží: