Výšlap kolem Krimmelských vodopádů, nejvyšších v Evropě
Protože předpověď počasí není tak optimistická jako včera, průvodkyně Eva operativně prohodila dnešní program se zítřejším. Odjíždíme tedy do Krimmlu, obce s necelou tisícovkou obyvatel, na jejímž jižním okraji se nacházejí Krimmelské vodopády. Platíme vstupné pět eur a po průchodu turnikety se vydáváme po široké, upravené a značené stezce.
Vodopády spadají do údolí ve třech stupních (140, 100 a 145 metrů), stezka je dlouhá 4,15 km a převýšení činí 431 metrů. Postupně stoupáme smrkovým lesem a zastavujeme se na jednotlivých vyhlídkových místech. Je jich jedenáct: Kürsingerplatz (1070 m) je pojmenovaná po Ignazi von Kürsingerovi, staviteli první cesty kolem roku 1835 k hornímu okraji nejnižších vodopádů. Riemann Kanzel (1110 m) má název po Rudolfu Riemannovi, předsedovi sekce ÖAV Pinzgau a hnací síle výstavby vodopádové cesty od roku 1879, následuje Regen Kanzel (1150 m) a vyhlídky Sendtner Kanzel (1170 m) pojmenovaná po Theodoru Sendtnerovi z Mnichova, předsedovi DuÖAV, Jung Kanzel (1210 m) po Ernstu Jungovi, předsedovi DuÖAV, Jaga Sprung (1220 m), Bergersteig (1245 m) pojmenovaná po Friedrichovi Ernstu Bergerovi, dlouholetém prvním předsedovi sekce Warnsdorf, Schönangerl (1306 m), Staubige Reib (1330 m), Bergblick (1390 m) neboli Horský výhled a Schettkanzel (1460 m), pojmenována po Albertu Schettovi z Neukirchenu am Großvenediger, poštmistru a vedoucím stavby vodopádové cesty v roce 1879. Ta nádhera se nedá dost dobře popisovat, je třeba ji vidět! Občas ovšem musíme dávat pozor, aby nás (a hlavně fotoaparát) nepokropila vodní mlha: Cestou se krátce zastavujeme na chatě Gasthof Schönangerl, někdo na kafíčko, jiní na pivo či radler: Pokračujeme dál a obdivujeme stále nové a nové pohledy – na řeku... ... a do dáli:
Po vytrvalém stoupání se před námi rozevírá romantické údolí říčky Krimmler Ache, obklopené horami. Lidí je málo, většina návštěvníků končí pod, případně nad posledním vodopádem. Krimmler Ache je zásobována především tajícím sněhem a ledovcem. Jak informuje Wikipedie, v únoru jí proteče pouze 0,2 m3/s vody, v červnu a červenci to je v průměru 5,6 m3/s. Rekordní průtok byl naměřen 2 srpna 1987, kdy narostl až na 180 m3/s. Alpskými loukami a pastvinami přicházíme k útulné chatě Hölzlahneralm (1583 m)... ... a po obědě se stejnou cestou vracíme zpět na parkoviště k autobusu. Není to sice v souladu s naší filozofií ohledně vracení se stejnou cestou, ale tady se nedá nic dělat, přece nepůjdeme stezkou lesem, kde není nic vidět! Podle itineráře máme za sebou 4 hod., ↑ 600 m, ↓ 600 m.
Žádné komentáře:
Okomentovat