Výšlap na Císařský kámen

(Předchozí článek Na jižním okraji CHKO Český ráj)

Z libereckého nádraží jedeme vlakem do Vratislavic nad Nisou (což je ovšem část Liberce) a po žluté turistické značce, vedené po úzké asfaltce, přicházíme k restauraci Mojžíšův pramen. V tuto hodinu sice ještě nemají oficiálně otevřeno, ale pivo nám vlídná číšnice přináší.

Než dojdeme na červenou značku, dvakrát odbočujeme kvůli záznamu do www.vrcholovka.cz doleva, poprvé na kopec U Pramene (518 m) a podruhé na Lovčí vrch (536 m). V osadě Milíře se zastavujeme u kiosku a pak u kaple Panny Marie Bolestné, postavené v roce 1799 zlatníkem Antonem Dittrichem na místě původní kaple dřevěné. 

Kaple je prostá, nezdobená, zajímavým stavebním detailem je masivní výklenek na jihovýchodní straně:

Při výpočtu souřadnic zdejší multikeše se dostáváme do lesa k velkému balvanu. V soudobé vlastivědné literatuře se dost často objevuje, že na tomto strategickém místě se v drobné šarvátce prusko-rakouské války v roce 1866 střetly pruské hlídky s ustupujícími rakouskými vojáky. Právě tuto potyčku by měl připomínat obelisk na žulovém balvanu:

Podle starších pramenů však zde byl postaven pomník u příležitosti 90. výročí první návštěvy císaře Josefa II. na Milířích. Mělo se tak stát roku 1868, ještě před umístěním desky na Císařském kameni. V balvanu je vytesán tento letopočet a nejasný symbol věže s křížkem. Tak nevím...

Vracíme se ke kapli a pokračujeme po zelené turistické značce směrem na Císařský kámen. Míjíme pomník postavený mužům, kteří se nevrátili z bojišť první světové války. Je postavený ze zdejší dvojslídé žuly, koule na vrcholu však není původní. Byla vyrobena jako náhražka za původní odcizenou žulovou – a to velmi kuriózním způcobem: byla odlita z betonu do kulového skleněného lustru pocházejícího ze zdejší staré školy:

Poměrně mírným stoupáním se dostáváme na Císařský kámen (637 m). Rozhlednu podle projektu jabloneckého sdružení projektantů TOINSTA postavila společnost Taxus, s. r. o. z Rychnova u Jablonce nad Nisou v období duben až červen 2009. Rozhledna dosahovala celkové výšky 20 metrů a měla celodřevěnou konstrukci doplněnou ocelovými spojkami a táhly, na vyhlídkový ochoz vedlo 97 schodů. Po kolaudaci 30. června 2009 byla oficiálně zpřístupněna, slavnostní otevření se však konalo až 19. září 2009 a bylo spojeno s 230. výročím návštěvy císaře Josefa II. Ten totiž v roce 1779 místo (do té doby nazvané Špičák nebo též Uhlířský vrch) dvakrát navštívil, aby odtud dohlédl na opevňovací práce během války o dědictví bavorské. Událost připomíná pod věží umístěný žulový blok s vyrytým nápisem. V té době získal díky této události kopec svoje současné jméno. Císař už v roce 1779 údajně ocenil strategickou polohu a navrhoval zde zřídit pevnost.

V létě 2017 musela být rozhledna uzavřena, aby prošla nutnými opravami po působení povětrnostních vlivů, napadení hmyzem a houbovými chorobami. Ukázalo se však, že poškození bylo natolik závažné, že rozhledna musela být v srpnu 2018 demontována a bezprostředně poté vyrostla na jejím místě podobná. Její konstrukce je za účelem delší životnosti kovová, pouze obložení je ze dřeva. Oproti své předchůdkyni je o tři metry vyšší, aby kvůli okolním stromům nabídla lepší výhled. Stavbu provedla za částku cca 6,6 mil. korun Pila Martinice, s. r. o. z jihočeské Březnice.

Poté co jsme se pokochali krásným dalekým výhledem a na úpatí nalezli kešku, vydáváme se prudkým klesáním na další cestu. Jdeme po naučné stezce, která zpočátku vede společně se zelenou turistickou značkou a pak odbočuje vpravo. Na travnaté pláži u Veseckého rybníka se slastně povalujeme, voda na koupání je čistá a teplá, pivo studené (ale musí se vystát fronta).

Přes kopec Nad Rybníkem (443 m) se dostáváme na železniční stanici Vesec u Liberce a vlakem se vracíme do Liberce.

Následující článek Výšlap na Olivetskou horu