Ráno odjíždíme ze Zvolena vlakem do Sliače, města známého svými léčivými prameny. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1244, z dob uherského krále Bely IV., a spojuje se s povýšením Zvolena na svobodné královské město. Právě tam se zmiňují minerální prameny. V 16. století vznikly místní lázně, které se postupně staly jedněmi z nejvyhledávanějších v celém Uherském království. V průběhu 19. století došlo k výraznému rozšíření klientely lázní a tedy i k rozvoji sídelní struktury. V roce 1959 spojením obcí Hájniky, Rybáře a Sliač-kúpele vzniklo společné sídlo Sliač. Statut města mu byl udělen 1. března 1969.
Díky svým minerálním léčivým pramenům s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, nabízejí lázně svým klientům kvalitní léčbu pohybového ústrojí, močového ústrojí, oběhového ústrojí, gynekologických onemocnění, onkologických onemocnění a v poslední době i post-covidového syndromu. * * *
Od nádraží stoupáme po žluté turistické značce a zastavujeme se až před rozlehlou budovou s nápisem Kúpelny dom. Nedaleko vchodu vyvěrá Lázeňský pramen, který se bez jakéhokoli zásahu se využívá pro všechny léčebné účely.
Jeho voda je síranově-hydrouhličitá, hořečnato-vápenatá s vysokým obsahem kysličníku uhličitého a inertních plynů, izotermické teploty 33,3 °C. Z pohledu odborné lékařské veřejnosti je velmi ceněný a jeho vliv na lidský organismus prokazatelně bezkonkurenční. Zvědavost mi nedá, abych neochutnal a – brrr, rychle do kavárny na espresso: Pokračujeme parkem ke klasicistní kapli sv. Hildegardy, kterou v roce 1855 dala postavit rakouská arcikněžní Hildegarda, manželka rakouského arciknížete Albrechta, jako projev díků za zlepšení svého zdravotního stavu během pobytu ve sliačských lázních. Arcikněžna byla nejen vzdělaná, ale také velmi nábožná žena. Zemřela ve Vídni v roce 1864 v devětatřiceti letech a je tam pohřbena v kryptě kapucínského kostela. V kapli se konaly nejen mše, ale také křty, sňatky, pohřební obřady a jiné pobožnosti. Mše zde sloužili nejen kněží zdější farnosti, ale i kněží, kteří přišli na léčení. Z těch významných například Andrej Hlinka či Dr. Josef Tiso. V blízkosti kaple vyvěrá několik pramenů. Po předchozí zkušenosti však nemám ambice ochutnávat úplně všechny...
Pramen Štefánik je nejstudenějším pramenem s vysokým obsahem kysličníku uhličitého a železa. Je vhodný pro podporu trávení a chudokrevnosti. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1595. Původní název Josef dostal podle arciknížete Josefa Habsburského, který se zde léčil. Ve druhé polovině 19. století se voda tohoto pramene plnila do lahví a jako léčivá prodávala po celém Rakousko-Uhersku.
Pramen Bystrica (původně Dorothea) je doporučen při onemocněních žaludku. Původně šlo pouze o obyčejnou studnu, na povrchu opatřenou zábradlím. Lázeňští hosté a jiní návštěvníci si z ní nabírali vodu tak, že sklenici uvázanou na dlouhé šňůrce spouštěli do studny. Později byla postavena pumpa, kterou se voda čerpala. Pramen Lenkey napomáhá při onemocněních štítné žlázy a očí. Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z druhé poloviny 15. století. Až do povrchových úprav byly jeho výpary prudce jedovatými a nebezpečnými, protože pramen vyvěral v uzavřeném prostoru malé jeskyně, čímž vznikla silná koncentrace oxidu uhličitého.
Pramen Adam slouží k léčbě onemocnění močového měchýře. V roce 1834 jej upravil přírodovědec a milovník slíčské přírody Acacius Lenkey.
Bylo nás více, kteří jsme nezaregistrovali, že žlutá značka v nestřeženém okamžiku prudce odbočila z lesní asfaltové silničky doprava na louku bez jakékoliv pěšinky, zato s trávou vysokou až nad kolena. Pachtíme se po neposečených loukách podél Lieskovského potoka celé dva kilometry než se dostaneme k prvním domkům vsi Lieskovce. Na návsi se odměňujeme lahvovým pivem, které popíjíme na lavičce nedaleko samoobsluhy. Před odchodem ze vsi je zpestřením hledání kešky u novodobého kostela:
Celkově lze říct, že na celé žlutě značené trase nebylo pranic zajímavého. Až cesta podél přehradní nádrže Môťová přináší po jednotvárném putování lesy trochu změny. Opouštíme žlutou značku, která beztak nedaleko končí, a nastává strastiplná cesta přes několik zvolenských sídlišť. Nemít v rukou chytrolína s aplikací Mapy.cz, tak se do vytoužené koliby dostaneme snad až za tmy...
Žádné komentáře:
Okomentovat