Dny evropského dědictví v Kolíně

Takřka hříchem by bylo nevyužít Dnů historického dědictví, kdy jsou zpřístupněny památky jindy nepřístupné, nebo za symbolické vstupné. Proto jsme se tentokrát vypravili do Kolína.

Kolín je královské město s bohatou historií a množstvím architektonických a židovských památek i hodnotných realizací moderní architektury. Jednou z nich je městský vodojem, který jsme si vybrali jako náš první cíl.

V polovině 20. let 20. století se město Kolín rozhodlo přistoupit k rekonstrukci a rozšíření městského vodovodu. Součástí projektu byla především výstavba nového věžového vodojemu. Projekt vypracoval v roce 1927 významný český hydrotechnik Ing. Dr. Jan Vladimír Hráský (1857–1939), který také navrhl první podobu vodojemu. Se stavbou vlastního vodojemu začala 24. července 1928 firma Ing. Dr. Františka Uhra z Peček. 

Krátce poté přizván významný český architekt František Janda (1886–1956), žák Jana Kotěry. který doporučil upustit od kulového tvaru, navrhovaného J. V. Hráským, a navrhl vlastní podobu objektu. 18. prosince 1929 byla dobetonována kopule a tím byla dokončena hrubá stavba. Na jaře roku 1930 byl k již dokončenému vodojemu na návrh architekta Jandy dostavěn vyhlídkový ochoz podepřený betonovými sloupy a vybudováno přístupové schodiště k objektu. 

První voda byla z nového vodojemu do vodovodní sítě vpuštěna 7. srpna 1930. Vodojem fungoval až do roku 1977, kdy pro rozrůstající se průmysl a velkou bytovou výstavbu Kolína už nestačil. Byl odstaven a začal chátrat, spodní část sloužila jako skládka, horní naopak jako gogantický holubník. Po roce 1989 vodohospodářská správa vodojem prodala soukromníkovi a trvalo celých 15 let, než se městu Kolín podařilo v roce 2005 koupit objekt zpět. Pak se čekalo na vhodný dotační titul, který by dal revitalizaci vodojemu potřebnou finanční infuzi a mezitím se jej podařilo v roce 2010 prohlásit kulturní památkou. V letech 2014–2015 město Kolín realizovalo kompletní rekonstrukci a v září 2015 byla stavba veřejnosti jako rozhledna.

Centrem života historického i současného Kolína je Karlovo náměstí s nejvýznamnější budovou – radnicí:

Kromě ní obklopuje náměstí dalších dvadvacet domů ze 13. a 14. století, které doplňují dvě ukázky moderní architektury – funkcionalistický obchodní dům firmy Baťa a budova bývalé městské spořitelny. Střed náměstí zdobí neoklasicistní kašna...

... a barokní Mariánský sloup:

Stoupáme na Bartolomějské návrší. Děkanský chrám sv. Bartoloměje je dominantou a nejcennější památkou Kolína. Byl založen na místě se starším osídlením současně s městem a jeho hradbami v 60. letech 13. století. Během několika desetiletí vzniklo v Čechách ojedinělé síňové trojlodí s obdélným presbytářem a dvojicí osmibokých věží. 

V letech 1360–1380 byl pod vedením Petra Parléře na místě staršího presbytáře postaven nový vysoký chór s věncem trojbokých kaplí, který Kolín obohatil o jedno z nejoriginálnějších děl gotické architektury lucemburského období ve středoevropském měřítku. 

Poslední etapa ve stavebním vývoji kostela proběhla v letech 1881–1911, kdy byl kostel regotizován podle projektu Josefa Mockera. 

Na stěnách trojlodí visí čtrnáct reliéfů jednotlivých zastavení křížové cesty z let 1910-1913 od Františka Bílka, zhotovených na objednávku tehdejšího děkana Václava Sixty. Zhotoveny jsou z dubového dřeva a patří k nejcennějším památkám českého symbolismu. Na severní straně je osazena bohatě zdobená rokoková kazatelna z konce 18. století: 

V oknech jižní stěny a v rozetovém okně západního průčelí trojlodí jsou osazeny hodnotné secesní vitráže z let 1908–1909,...

... okna v severní stěně trojlodí (původní výplně zničené tlakovou vlnou při bombardování v roce 1945) vyplňují pozoruhodné moderní vitráže s abstraktním dekorem od Josefa Jiřičky z roku 1967:

Na jižním pilíři v ochozu visí bohatě zdobená barokní kartuš z počátku 18. století z dílny kutnohorského sochaře Ondřeje Eiglera: 

Jen pár metrů od chrímu stojí barokní kostnice postavená roku 1733. Svou jižní stěnou přiléhá k hlavní městské hradbě ze 13. stol. a stojí v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova u kostela sv. Bartoloměje, se kterým je její existence neodmyslitelně spjata. Její hlavní hodnota spočívá v instalaci lidských kostí v interiéru do podoby barokního „Memento mori“ („Pamatuj na smrt“) ilustrujícího pomíjivost lidského života. 

Množstvím kostí a bohatostí ornamentální výzdoby jde v rámci území ČR o stavbu srovnatelnou snad jen s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory. Vzhledem k tomu, že v interiéru jsou uloženy ostatky obyvatel města, je význam objektu pro dějiny a historické povědomí Kolína nedocenitelný. 

Budova zvonice byla postavena na počátku 16. stol. z nutnosti umístit zvony mimo narušené věže kostela sv. Bartoloměje a jako výraz sebevědomí kolínských měšťanů. Její dnešní podoba je výsledkem pozdní gotiky a historizující přestavby z roku 1872. 

Autorem této přestavby, jež změnila tvar ochozu a střechy, je přední architekt středoevropského historismu Josef Mocker. 

Z jejího ochozu je úžasný výhled na město a do dalekého okolí:

Budova staré farní školy je přistavěna k hlavní městské hradbě ze 13. stol. a stojí v prostoru bývalého hlavního městského hřbitova u kostela sv. Bartoloměje. Budova v dnešní podobě je zřejmě renesančního nebo barokního původu s úpravami interiéru provedenými především po požáru v roce 1796. Školnímu provozu sice přestala sloužit již na počátku 17. stol., přesto jde o nejstarší školní budovu v Kolíně. Uvnitř je v současnosti instalována interaktivní expozice věnovaná událostem z historie města a slavným osobnostem Kolína. 

V přízemí je k vidění obnovená černá kuchyně, jsou zde vystaveny archeologické nálezy na Bartolomějském návrší z doby před založením města a ve stylizované učebně se mohou návštěvníci zábavnou formou seznámit pomocí pohyblivých modelů a loutek s nejvýznamnějšími milníky z historie Kolína.

Součástí gotického opevnění byl i parkán s dochovanou parkánovou hradbou. I když byla parkánová hradba v minulosti snížena, zachovala ve svém zdivu řadu pozoruhodných původních detailů. Při právě dokončené rekonstrukci byly objeveny v Čechách vzácné lučištnické střílny ve tvaru tzv. rybího ocasu. Prostor kolem kostela sv. Bartoloměje skrývá pod dnešní dlažbou hřbitov existující zde od poloviny 13. stol. do počátku 19. stol. Během poslední rekonstrukce bylo navíc archeologicky doloženo osídlení pozdějšího svatobartolomějského návrší již v 9. či 10. století. Uvedené skutečnosti svědčí o jedinečnosti místa a řadí ho k nejstarším sídelním okrskům českých dějin. 

Navštěvujeme muzejní expozice Regionálního muzea, které se (kromě Veigertovského domu na Karlově náměstí) nacházejí ve dvou historicky cenných budovách v areálu Bartolomějského návrší – ve Dvořákově muzeu pravěku, a v Červinkovském domě. Budova Dvořákova muzea pravěku vznikla ve dvou stavebních etapách. Nejprve nechalo město Kolín v letech 1611–1612 postavit jako novou školní budovu úzké křídlo s hlavním průčelím do Karlovy ulice a průchodem do prostoru parkánu. Roku 1792 reagovala kolínská obec na narůstající počet žáků přistavěním nového příčného křídla na jižní straně. Jako škola budova sloužila do roku 1860, potom byla využívána k nájemnímu bydlení. Roku 1913 byla předána do užívání dnešnímu Regionálnímu muzeu v Kolíně.

Červinkovský dům, který je díky svému raně gotickému jádru z druhé poloviny 13. století jedním z nejstarších zachovaných měšťanských domů v Kolíně, sloužil v letech 1518–1617 jako městský špitál pro chudé, provozovaný pod duchovním dohledem kněží svatobartolomějského chrámu. Nachází se tu stálá expozice „Měšťanský dům“, jejíž základní část přibližuje formou instalovaných interiérů hlavní trendy v bydlení a stylu života měšťanských vrstev 19. století. Muzeum zde představuje umělecky cenný a vzhledově atraktivní soubor obrazů, nábytku, skla, keramiky a dalších uměleckořemeslných výrobků.

Další část expozice s názvem „Královské město Kolín ve středověku“ je instalována ve sklepních prostorách domu s unikátními raně gotickými architektonickými detaily. Zajímavý je také rekonstrukční model středověké podoby Kolína na počátku 15. století:

Třetí část expozice přibližuje téma „Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí“. Vedle hygienických potřeb, zejména z 19. století, nechybějí ani doprovodné texty, které dokumentují historický vývoj záchodů, toaletního papíru, mýdla a další zajímavosti.

Z Bartolomějského návrší míříme do někdejší židovské čtvti, která patří k nejcennějším památkám tohoto typu na území Čech. Uvádí se, že v 16. století byla kolínská židovská obec po pražské druhou nejpočetnější v Čechách. Budova synagogy je dnešním návštěvníkům skryta za domy čp. 126 a 157 v ulici Na Hradbách. Ve druhém z nich byla židovská škola, dnes se v něm nachází Městské informační centrum. Na jejím průčelí byla v roce 1992 odhalena pamětní deska, připomínající více než 2200 židovských občanů z kolínského oberlandrátu, kteří byli v červnu 1942 deportování z Kolína do Terezína a dalších koncentračních táborů.

Procházíme průjezdem na bývalý školní dvorek a stojíme před pozdně renesanční (manýristickou) až raně barokní synagogou, postavenou na místě starší středověké modlitebny. 

Hlavní prostorou je modlitební sál, sklenutý lunetovou klenbou s bohatou štukovou výzdobou z doby kolem roku 1700, do kterého se půlkruhovými arkádami otevírají boční prostory, nad nimiž jsou oddělené ochozy pro ženy. Dominantní místo patří svatostánku (arón ha-kodeš = svatá skříň) na umístění svitku Tóry s hebrejským nápisem ve vlysu, který obsahuje datování 1696 a věnování od vídeňského Žida Samuela Oppenhiemera, strýce pražského rabína Davida Oppenhiemera. Jedna z původních kolínských tór se dodnes používá v londýnské židovské kongregaci Northwood Pinner Liberal Synagogue. V pravé části ženské galerie je umístěna stálá expozice „Žili tu s námi“, mapující historii, osudy a zvyky kolínských Židů od založení města do zániku židovské obce, a výstava „Židovské památky Kolína a okolí“, na jejíž vernisáži 28. dubna 2011.

Asi 300 metrů od synagogy se nachází starý židovský hřbitov, po starém židovském hřbitově v Praze nejvýznamnější památku svého druhu v Čechách. Založen byl již v roce 1418 a po několika rozšířeních má dnes rozlohu 11 276 m². 

Pohřbeno je zde mnoho významných osobností kolínské židovské obce, ale třeba i Becalel, který zemřel v Kolíně v roce 1599, syn legendárního pražského vrchního rabína Jehudy Löwa.

Pohřbívalo se zde až do roku 1887, kdy byl otevřen nový židovský hřbitov na Zálabí. Ohradní hřbitovní zeď vymezuje nepravidelný pozemek o rozloze 1,128 ha, vstup je z východní strany pseudobarokní bránou (ulice Kmochova), která byla v letech 2012–2013 restaurována:

Na ploše hřbitova je rozmístěno 2 693 náhrobků z 15. až 19. století, které tak podávají názorný přehled o vývoji židovské funerální architektury. Nejstarší zachované náhrobky pocházejí zřejmě z roku 1492, jedná se o pravoúhlé kamenné desky bez ozdob, jejichž nápisové pole lemuje široká obruba. Z tohoto typu vycházejí i mladší pískovcové náhrobky ze 16. století. Mnohem nápadnější jsou pozdně renesanční a raně barokní náhrobky ze 17. století zhotovované z pískovce a červeného mramoru. Jejich čelní plochu zdobí nika s polosloupy či pilastry, desky mají složité zakončení ve tvaru segmentového nebo trojúhelníkovitého frontonu. Plastické prvky, jako jsou voluty nebo rostlinné ornamenty, doplňuje symbolika z židovské tradice – žehnající kohenské ruce, levitské konvice, Davidova hvězda nebo vinný hrozen a výjimečně i symboly, zpodobňující jméno zemřelého (reliéf zvířete atd.) Svým charakterem jsou náhrobky z tohoto období shodné s náhrobky ze starého židovského hřbitova v Praze. Nejmladší náhrobky z 18. a 19. století se opět vracejí k jednoduššímu typu výzdoby, kterou kromě stylizované niky často tvoří štítky s obloukovitě vybranými okraji. Kolem poloviny 19. století se objevují mramorové náhrobky s obloukovým završením, ve formě obelisku atd. Tyto náhrobky se již podobají běžným křesťanským náhrobkům a ukazují na značný postup asimilace židovského obyvatelstva v Kolíně. V roce 1949 požadoval Městský národní výbor v Kolíně po Památkovém úřadu v Praze svolení se zrušením židovského hřbitova se zdůvodněním, že brání rozvoji města; tato žádost však byla naštěstím přípisem z 26. května 1949 zamítnuta. 

Procházku po památkách končíme na Kmochově náměstí ve Veigertovském domě, kde je další expozice Regionálního muzea. V gotickém sklepení je expozice o historii domu...

... a výstava archeologických nálezů, objevených při průzkumu dvora:

Výstava Světlo a svítidla...

... a o bitvě u Kolína, která se odehrála 17. června 1757 v prostoru mezi obcemi Vítězov (tehdy Kly), Křečhoř, Kutlíře, Chocenice, Bříství Blinka a Břežany I:

Před odchodem na nádraží sedíme chvíli v zahrádce kavárny a posloucháme kapelu hrající na pódiu uprostřed náměstí.