Nádražní budova ve Světlé n. S. jako nová

Já vím, správně se má říkat výpravní budova, ale mně to nějak „nejde přes pysky“...

Ale zkusím to... Nejprve jako vysvětlivku – výpravní budova je hranicí mezi „obyčejným světem“ a „světem železnice“. Představuje první kontakt odjíždějícího cestujícího s železnicí jako dopravním systémem, naopak pro přijíždějícího cestujícího je vstupní branou do města. V tomto případě do Světlé nad Sázavou...

*  *  *

Světlá nad Sázavou leží na železniční trati Havlíčkův Brod–Kolín, označené v jízdním řádu číslem 230. Trať byla postavena akciovou společností K. K. Privilegierte Österreichische Nordwestbahn (C. k. privilegovaná Rakouská severozápadní dráha) a zprovozněna ve dvou etapách v letech 1869 a 1870. Od října do prosince 1938 probíhalo v úseku mezi Německým Brodem a Čáslaví její zdvojkolejnění (úsek Čáslav–Kolín měl druhou kolej už od roku 1909) a do konce roku 1965 byla elektrifikována.

Výpravní budova železniční stanice Světlá nad Sázavou byla postavena v 70. letech 19. století jako součást Rakouské severozápadní dráhy. Autorem typových projektů nádražních budov na této trati byl významný architekt Karl Schlimp (1834–1901), proslavený četnými stavbami, např. nádražních budov ve Znojmě, Jihlavě, Českém Brodě a především velkolepou budovou bývalého nádraží Praha-Těšnov, které bylo v roce 1985 barbarsky odstřeleno v zájmu výstavby severojižní magistrály. 

Před rokem 1903

S vybudováním lokální dráhy Světlá nad Sázavou–Kácov v roce 1903 došlo ve stanici k navýšení provozu, které si vyžádalo rozšíření zdejší výpravní budovy. Ta byla symetricky dostavěna o pravou polovinu z pohledu od kolejiště, jejíž architektonické pojetí plně respektuje původní stavbu:

Celkově se tedy jedná o dvoupodlažní objekt zhruba obdélného půdorysu, který je zastřešen soustavou sedlových střech. Jihozápadní podélné osmiosé průčelí je řešeno symetricky, přičemž v druhé a sedmé ose vystupují rizality ukončené bedněnými štíty a kryté sedlovými stříškami. Fasáda z režného cihlového zdiva opatřeného barevným červeným nátěrem je horizontálně rozčleněna průběžnou soklovou, kordonovou a korunní římsou. Nároží budovy a rizalitů jsou zvýrazněny bosáží zhrubělého povrchu s bílým nátěrem, stejně jako ostatní plastické prvky na fasádě. Okenní i dveřní otvory jsou orámovány plastickými šambránami, které jsou v prvním patře navíc zdobeny nadokenními frontony.

*  *  *

Vysvětlivky:

Římsa = vodorovný architektonický článek členící, nebo ukončující architekturu. Korunní římsa se nazývá též korunová, hlavní či okapová, kordonová římsa je patrová neboli pásová, soklová římsa ukončuje sokl (patu zdi) Rizalit = část stavby, vystupující po celé výšce z líce průčelí

Bosáž = plasticky ztvárněné, nebo v omítce napodobené kvádrové zdivo s vystouplým povrchem hrubě přitesávaným

Šambrány = profilovaná orámování okenních a dveřních otvorů, zpravidla štuková, na rozdíl od kamenného ostění 

Frontony = štítové nástavce různých tvarů, zejména nad okny

*  *  *

 V 70. letech minulého století byly původní výplně okenních a dveřních otvorů bohužel vvyměněny. Vnitřní dispozice budovy zůstala původní, v interiéru byly provedeny pouze minimální zásahy, jako vložené příčky a podhledy v některých místnostech. Původní zůstalo kamenné schodiště do patra, na půdu i do sklepa, zaklenuté sklepní prostory, místy i prkenná podlaha a trámové stropy. 

Na severozápadním průčelí byla dne 30. srpna 2008 odhalena bronzová pamětní deska připomínající příjezd spisovatele Jaroslava Haška na Vysočinu v roce 1921.

Dne 12. srpna 2010 podalo město Světlá nad Sázavou Ministerstvu kultury podnět k prohlášení železniční stanice za kulturní památku, který poukazoval zejména na to, že se jedná o jednu z posledních středně velkých stanic z období přelomu 19. a 20. století, která se na této trati dochovala téměř v autentickém stavu. Ministerstvo kultury podnět vyhodnotilo, shledalo jej důvodným a zahájilo ve věci správní řízení. Tehdejší vlastník – České dráhy, a. s. – s případným prohlášením za kulturní památku nesouhlasil, přičemž jako důvody uváděl plánovanou modernizaci technologického zařízení, která bude vyžadovat nutné stavební zásahy do budovy, již provedenou výměnu výplní okenních a dveřních otvorů a také plánované zateplení objektu. Požádal totiž o dotaci v rámci Operační osy 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Ve svém nesouhlasném stanovisku vlastník uvedl: 

„Protože lze předpokládat, že v případě prohlášení budovy za kulturní památku nebude možné budovu z vnější strany zateplit, je zcela zřejmé, že náklady vynaložené na zpracování projektu v rámci žádosti o dotaci z OPŽP a které v současné době již činí více jak 1 mil. Kč, budou zcela znehodnoceny, neboť daný projekt pak bude nepoužitelný. K tomu proto uvádíme, že nepovažujeme za správný přístup představitelů města Světlá nad Sázavou k celé záležitosti, neboť jsme přesvědčeni, že návrh na prohlášení budovy podali právě kvůli znemožnění provedení zateplení objektu.“

Rozhodnutí ministerstva kultury jako příslušného orgánu státní památkové péče o prohlášení výpravní budovy železniční stanice Světlá nad Sázavou za kulturní památku nabylo právní moci 17. února 2011.

*  *  *

V únoru 2023 byla zahájena rekonstrukce budovy a cestující se museli smířit s tím, že pokladna a čekárny jsou provizorně přemístěny do mobilních buněk. Jednalo se o kompletní rekonstrukci podle stavebně historického průzkumu, která zahrnovala novou fasádu, výměnu oken, dveří a střešního pláště.

Proběhla změna vnitřních dispozic prostor pro veřejnost a služby dopravců. Součástí stavebních prací je také obnova povrchů v interiéru – podlahových konstrukcí, omítek stěn, stropů a podhledů, vyměnily se staticky poškozené části stropních konstrukcí, konstrukce krovu a všechny rozvody. Stavbu, která byla spolufinancovaná Evropskou unií z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), prováděla společnost STRABAG Rail a.s., dokumentaci zhotovila firma LD projekt s.r.o. Celkové náklady na stavbu počítaly s částkou přes 51 milionů korun.