Hvězdicový pochod do Troje

Akce pořádaná KČT, oblast Praha

Start je od stanice metra Ládví, kde zcela náhodně potkáváme Klokana, dlouholetého spoluúčastníka akce Toulky po horách. Po kafíčku v patře obchodního domu Ládví se vydáváme na cestu s propozicemi, které – jak je u pražských pochodů zvykem – jsou bez mapky a obsahují pouze text... 

Procházíme kolem stanice metra Střížkov na Prosek do Parku přátelství. Byl postaven v letech 1976 až 1983 (tehdy jako Park českoslovesnko-sovětského přátelství) podle vítězného návrhu architekta Otakara Kuči jako odpočinkové místo pro 30.000 obyvatel proseckého sídliště.

Park se rozkládá na ploše 11 hektarů a dominuje mu 450 metrů dlouhá vodní soustava, která začíná velkým vodotryskem uprostřed jezírka. Vodní dílo pak dále pokračuje soustavou jezírek, různých fontán, ostrovů, kaskád a kaskádek a to vše je propojeno spletitým systémem vodních kanálů a potůčků.

Míjíme bronzovou sochu básníka Jiřího Wolkera od  Miloslava Šonky z roku 1984...

... a pokračujeme ke kostelu sv. Václava. Trojlodní románská bazilika byla podle pověsti založena Boleslavem I. v roce 970. Pochází pravděpodobně z 2. poloviny 11. století a kolem roku 1200 byla přestavěna. Gotická úprava proběhla po roce 1470, konečné úpravy byly provedeny během 18. a 19. století.

Dvakrát procházíme pod vysočanskou estakádou a před nádražím Praha-Vysočany odbočujeme doprava. Dostáváme se k Rokytce a míjíme torzo viaduktu, který je pozůstatkem trati, jež vedla z Prahy-Těšnova na nádraží Praha-Vysočany. Přicházíme k minipivovaru Kilián a s jeho návštěvou ani chvíli neváháme:

Dál sledujeme tok Rokytky, jejíž koryto vede jak pod silničním, tak pod železničním mostem...

... a dál už opět terénem...

.... až k jejímu ústí do Vltavy:

Po cyklostezce A2 po pravém břehu Vltavy podcházíme železniční most a most Barikádníků. Zlákáni listingem eartheše míříme pěšinou k bývalému lomu Jabloňka:

Přírodní památku Jabloňka tvoří usazeniny prvohorního – ordovického – moře, jejichž stáří se odhaduje na více než 470 milionů let. Průběhem času se na dně usadily písčité a jílovité usazeniny, později se vytvořily vrstvy černých a šedých břidlic (tzv. dobrotivské souvrství). Vrstvy jsou uloženy se strmým jiho-východním úklonem (60 až 70 stupňů). Úklon je dán tím, že během variského vrásnění (před 370 miliony let) došlo ke zdvihu oblasti Pražské pánve. Výsledkém tohoto procesu je, že mladší břidlice se nacházejí na jižní straně (proto má skála tmavé zbarvení) a starší křemence na severní.  Křemence tvoří několikametrový práh, který probíhá svahem napříč shora dolů. Ještě na předválečných fotografiích, kdy byl svah převážně pokryt zbytkem vinice a řídkým sadem, je tento práh vidět, současnosti je skryt v porostu. 

Přicházíme do Troje a na Císařský ostrov se dostáváme po nové ocelové lávce, jež nahradila v roce 1984 vybudovanou zavěšenou betonovou lávku, která se v sobotu 2. prosince 2017 zřítila a čtyři lidé byli při pádu zraněni. Stavba nové lávky byla zahájena 7. listopadu 2019, pro veřejnost byla otevřena 23. října 2020. Stejně jako ta předchozí je určena pro pěší, cyklisty a bruslaře:

Cíl pochodu je v občerstvení U Jízdárny, odkud se vracíme přes lávku do Troje na autobus MHD, kterým se necháváme dovézt ke stanici metra C Nádraží Holešovice.