Jarda Vála: Stezkou Bohumila Hrabala

Turistická akce pořádaná odborem KČT Kostolmlaty

Po přestupech v Kolíně a Poříčanech vystupuji z vlaku na zastávce ČD Třebestovice, kde je start dvacetikilometrové trasy. Pravda, nezačíná příliš optimisticky,...

... ale kombinace s druhou, nepříliš vzdálenou cedulí mi vyloudila úsměv na tváři:

Trasa vede podle propozic po zelené turistické značce sedm a půl kilometru lesem až k rozcestí Kersko-východ, odkud se má jít na kontrolu u Josefovského pramene a pak zpátky na rozcestí. To se mi zdá jako zvrhlost, a tak vymýšlím jinou cestu k prameni, sice trochu klikatou, ale zato se dvěma keškami...

Míjím Kerské rybníčky, což je soustava tří lesních rybníčků uměle zbudováných kvůli odvodnění Kerského lesa. Rybníčky byly zařazeny do soustavy evropsky významných lokalit Natura 2000. Vyskytuje se zde jedna z nejvýznamnějších populací čolka velkého ve středních Čechách.

Kešky mě přivádějí k Lesnímu ateliéru Kuba. Provoz zahájil v roce 1992 a zpočátku byla vedle keramické dílny otevřena malá vzorková prodejna. Pro velký zájem veřejnosti byly v roce 1996 otevřeny další prodejní prostory v podkroví, a tak v současnosti Ateliér Kuba obsahuje keramickou dílnu, prodejní galerii a expozici na téma Slavnosti sněženek:

Prodejní prostory v podkroví nabízejí celou řadu keramických výrobků, od ručně točených figur koček, zajíčků, oveček a kozlíků...

... přes jarní tulipány, letní modely klaunů a různých lesních skřítků, podzimní jablka, hrušky a sovy až po zimní čerty, anděly, betlémy a jinou vánoční keramiku. Do domácnosti si tu můžete pořídit užitkovou a dekorativní keramiku a porcelán, dřevěné výrobky do kuchyně, na stůl modrotisk a kanafas, na ozdobu vizovické pečivo, na stromeček slámové, skleněné a háčkované ozdoby, k pomlázce kraslice, pro děti dřevěné a textilní hračky, pro dobrou chuť medový perník, pro zahřátí čaje, na chalupu koše a košíky, na podlahu tkané koberečky, na stěnu obrázky na skle, pro pěknou pohodu svíčky a kované svícny, do domu vazby ze sušených rostlin, na poličku keramickou figurku, do okna skleněné vitrážky, pro děvčata korálky a přáníčka, pro kluky píšťalky, zvonky a mnoho dalších věcí, vhodných jako dárky. Také grafiku a obrazy českých výtvarníků a v koutu Bohumila Hrabala knihy, filmy a pohlednice.

V Kersku vyvěrá oblíbený minerální Svatojosefský pramen, jehož voda je místními lidmi nazývaná Kerka. Jde o přírodní uhličitou vodu, která patří mezi alkalicko-muriatické slabě radioaktivní kyselky. Obsahuje jód a lithium, vydatnost vrtu je 118 litrů za minutu. Ve 30. letech 20. století se majitel zdejšího polesí, velkostatkář Josef Hyross rozhodl vybudovat v Kersku lesní vilové město. Týdeník Naše hlasy přinesl dne 5. ledna 1935 tuto kratičkou zprávu: „Pramen minerální vody v Kersku u Velenky byl navrtán podle určení docenta ing. Janoty v hloubce 59 metrů.“ V červnu téhož roku stejné noviny píší: „V rovinaté krajině u Sadské, na místě dávno zapomenuté osady Kersko, buduje se lesní město, které nabízí také 2 prameny alkalicko-muriatických kyselek vřele doporučovaných lékaři. Kersko má ke svému rozvoji všechny podmínky.“ O následné historii minerálního pramene se dovídáme opět z dobového tisku Naše hlasy, kde se 22. května 1937 píše: „V soutěži o pojmenování minerálních pramenů v Kersku (Svatojosefský a Štědrovečerní), kterou vypsal majitel p. Hyross, vyhrál 1 000 Kč letošní maturant českobrodského gymnázia Josef Přibyl ze Štolmíře. Bude to jistě pěkný příspěvek na maturitní večírek.“ Od té doby nese tento kerský pramen název Svatojosefský.

V průběhu let výtok stále slábl, a tak v roce 1985 provedli pracovníci Vodních zdrojů Praha nový vrt do hloubky 89 metrů o dvacet metrů jižněji. Štědrovečerní pramen, který se nacházel o pár set metrů jižněji, je dnes zaslepen. Od roku 1993 byla prováděna úprava okolí pramene a dle návrhu Ing. arch. Jana Kubáta byl pramen zastřešen. 25. 8. 2012 zde byla slavnostně byla odhalena dubová socha sv. Josefa, jejímž autorem je řezbář Ivan Dědek Šmíd, a pramen byl vysvěcen.

Procházím obcí Hradištko a zastavuji se na hřbitově, kde leží významný a osobitý spisovatel Bohumil Hrabal (1914–1997):

Po necelých 3,5 m míjím jezero Sadská, příjemné místo pro koupání a slunění oblíbené především rodinami s dětmi. Vzniklo těžbou písku v letech 1972 až 1992.

Než dojdu k Přírodní památce Písečný přesyp u Píst, věnuji se odlovu kešky Pitomníkovník. Má velice vtipný listing, který si můžete přečíst na stránkách geocachingu zde.

V těsné blízkosti obce Písty se nachází na ploše 3,7 hektaru jeden z posledních dochovaných písečných přesypů ve středním Polabí. Nalézá se v nadmořské výšce 180 až 190 m, za chráněné území byla tato lokalita vyhlášena už v roce 1951.

Tato dosud pohyblivá duna se zde vytvořila během čtvrtohor. Labe, které zde několikrát změnilo své řečiště, přineslo do tohoto prostoru značné množství štěrku, štěrkopísku a písku. Ze štěrkopískové terasy se působením větru nakupily nánosy vátého písku. Vyskytuje se tu řada typických pískomilných rostlin, například paličkovec šedavý, kostřava písečná, smělek sivý či kolenec Morisonův.

Pokračuji přes obec Písty a stále po červené turistické značce až do Nymburku. Na nádvoří pivovaru se zastavuji na jedno (postřižinské),...

... na druhé (chotěbořské) pak v cíli pochodu v restauraci Žofín.