čtvrtek 3. dubna 2014

Znáte mniškový kámen?

Možná ano, možná nikoliv. Ale určitě znáte bekyni mnišku (Lymantria monacha), škodlivý druh nočních motýlů, jejichž housenky požírají převážně jehličí stromů a tím způsobují jejich uhynutí. V některých letech dochází až ke kalamitním holožírům monokulturních smrkových a borových lesů. 

Kalamity způsobené mniškou jsou ve střední Evropě známé už několik století, první se uvádí v roce 1449. Mohutný vzestup její populace však přišel až v 19. století se zaváděním smrkových monokultur. Velká kalamita nastala v letech 1906–1910, kdy byla zasažena Českomoravská vrchovina, v jižních Čechách Jindřichohradecko a Třeboňsko, v severních Čechách Děčínsko a Frýdlantsko, dále Drahanská vrchovina a nižší polohy Jeseníků. Patrně největší kalamita našich lesů, která měla v Čechách rozsah celoplošný, ale zasáhla i západní Moravu, však nastala v letech 1917–1927. Příznivé podmínky tehdy vytvořila především suchá léta v období 1917–1921. Celkově bylo nutno vykácet na 75 tisíc hektarů lesa a vytěžit při tom 17 milionů m3 dřeva.
Bekyně mniška se tehdy nevyhnula ani lesům v okolí Světlé nad Sázavou. Rodina továrníka Richarda Morawetze vlastnila 1 980 ha lesních pozemků, z nichž bylo v roce 1921 napadeno několik stovek hektarů. Následkem zaplavení trhu dřevem klesla jeho cena, zpracování napadeného dříví bylo finančně náročné a špatně se sháněl i sadební materiál. Z tohoto důvodu byla k výsadbě použita různá dřevinná skladba, která je pro tuto oblast netypická (například borovice Banksova, borovice černá, borovice vejmutovka a dub červený) a také zalesňování kalamitních ploch trvalo delší dobu, než dvouletá zákonná lhůta.


Vzpomínkou na mniškovou kalamitu jsou takzvané mniškové kameny, na které můžete narazit při svých toulkách po lesních cestách v okolí Světlé nad Sázavou. Jeden z nich se nachází u lesní cesty pod vrcholem Homole mezi obcemi Služátky a Malčín (severovýchodně od Světlé nad Sázavou), další naleznete u lesní cesty vedoucí z Benetic k samotě Pavlíkov (západně od Světlé nad Sázavou). 


* * * 
Mniškové kameny jsou samozřejmě i jinde, například pod vrchem Strážiště na zeleně značené Sovově naučné stezce mezi Pacovem a Lukavcem:

3 komentáře:

  1. To je sakra zajímavé, kámen mezi Beneticemi a Pavlíkovem jsem kdysy zahlédl, ale jeho význam mě unikal. Zase jsem o něco chytřejší. Díky za pěkné povídání a super fotky.
    M.

    OdpovědětVymazat
  2. Děkuji za info. O kalamitě 20. let vím, o kamenech nikoli. Příští týden jdu s kamarádkami hledat ten mezi Beneticemi a Pavlíkovem. :-) VH

    OdpovědětVymazat