DP Za posledním puchýřem 2019 (III)

Předchozí články DP Za posledním puchýřem (I) a (II) se týkaly poznávacího zájezdu, tentokrát už jde opravdu o dálkový pochod. Ze dvou nabízených variant jsem si vybral trasu vedoucí do Litovelského Pomoraví, a to v délce 35 km

Trasa vede od startu v Domě dětí a mládeže kolem staveniště nového mostu přes řeku Moravu a pak podél ní, přičemž díky mostkům vystřídám pravý a levý břeh. Haťovými chodníčky se dostávám k parkovišti u koupaliště Poděbrady a dál po cyklostezce do Horky nad Moravou. Za obcí, v Domě přírody Litovelského Pomoraví, je první kontrola, druhá je po deseti kilometrech v hostinci Pod lipou ve Lhotě nad Moravou. Celou tu dobu doprovází červenou turistickou značku naučná stezka Luhy Litovelského Pomoraví a současně je to cyklostezka nazvaná 4. Moravská stezka.
Procházím kolem stohektarové zatopené pískovny známé svojí velmi čistou vodou, kde se provozují různé druhy vodních sportů včetně motorových a kromě toho je rájem rybářů.

Po silnici přicházím do obce Náklo, která se skládá ze tří částí, z níž jednou je už zmíněná Lhota nad Moravou a druhou Mezice. V údivu zírám na zajímavý kostel sv. Jiří, stojící na  návrší ve středu vsi. Byl postaven v letech 1696–1698 na místě starší stavby, ale jeho gotická věž zastřešení dovnitř klopenou střechou pochází již z poloviny 15. století.

Pohled na něj z příchodové cesty je úžasný a umocněný vstupní bránou, která se klene nad sochou Panny Marie Lurdské z roku 1899. 

Je celá vystavěná z korálů, což je opravdu něco unikátního:

Areál bývalého hřbitova, ve kterém se kostel nachází, je ohrazen historickou zdí, k níž přiléhá kostnice:

Silnička, po které Náklo opouštím, prudce klesá podél kostela...

... a pokračuje do obce Příkazy. Ta je známá Hanáckým skanzenem, který však obcházím – víceméně nechtíc – a dostávám se ke kapli sv. Cyrila a Metoděje:

Byla postavena v letech 1924–1926 a svým kruhovým půdorysem připomíná románskou rotundu, vzadu se dvěma apsidami. Kaple je zároveň památníkem padlých a umučených z obou světových válek.

Přicházím na hlavní ulici, která je sice rozšířená, přesto se zdráhám nazvat ji návsí. V centru stojí dominanta obce – Záloženský dům. Byl postaven v letech 1919–1921 na místě obecního hostince Na radnici. Podle vyprávění pamětníků bylo při dokončování hrubé stavby omylem zazvoněno poledne o hodinu dříve, a tak pracovníci odešli na oběd. Krátce po jejich odchodu se zřítil strop, a tak naštěstí nebyl nikdo zraněn.

Z Příkaz šlapu po zelené značce podél železniční trati,...

... přes vesnici Skrbeň na křižovatku značených cest U Tří mostů, kde jsem byl již dopoledne. Místo po červené však trasa pokračuje stále po zelené značce, na okraji Horky nad Moravou ji opouští a pokračuje po cyklostezce do Chomoutova. Předem jsem si nastudoval, že ve vzdálenosti necelých 250 metrů se nachází minipivovar Chomout. Ten přece nemohu minout! Sehnat místo u stolu je však problém, probíhají martinské hody a co není obsazené, je rezervované. Když však na otázku vrchního, jak dlouho bych se eventuálně zdržel, odpovídám, že jedno, maximálně dvě piva, můžu se posadit.

Objednávám si ležák a je to taková dobrota, že opravdu dojde ještě na druhý. Pak už mě čeká jen kousek silnice z Chomoutova, odbočka po naučné stezce ke koupališti Poděbrady a návrat do Olomouce stejnou cestou, kterou jsem šel ráno.

Následuje článek DP Za posledním puchýřem 2019 (IV)