sobota 9. listopadu 2019

Z Vinoře do Letňan

Vycházka z cyklu Prahou turistickou, který pořádá KČT, oblast Praha

Cestou vystřídáme tři dopravní prostředky: vlakem jedeme do Prahy, metrem z Hlavního nádraží do Letňan a autobusem z Letňan do Vinoře. Od startu, který je v autobusové zastávce u vinořského hřbitova, jdeme mezi rybníky Malá a Velká Obůrka, míjíme Cukrovarský rybník a pokračujeme po žluté značce okrajem Vinoře do Ctěnického háje. Procházíme kolem jedenácti památných dubů, které zde byly údajně vysázeny kolem roku 1775 v souvislosti se selským povstáním vedeným rychtářem Josefem Miranem. Proto se jim také někdy říká Miranovy duby. Jejich obvod činí 2,68 až 4,31 metru, dosahují výšky 32 až 40 m a stáří se odhaduje na 240 let. Míjíme křížek stojící na místě, kde začátkem 19. století (patrně roku 1812) došlo k tragické události dvou mladých lidí, jejichž rodiče jim nedovolili se vzít. Dívka byla zavražděna svým milencem, který si následně také vzal život. Oba jsou údajně pochováni na místě tragédie, protože jako sebevrazi nemohli být podle tehdejších zvyklostí pohřbeni na hřbitově. Zápis o této události je ve vinořské kronice a údajně byl zaznamenán i v archivu ctěnického zámku.
K jeho vchodu přicházíme asi o dvacet minut později. Těšíme se na posezení v zámecké cukrárně-kavárně, ta má však zavřeno. Touhu po kofeinu můžeme naštěstí ukojit díky automatu ve vestibulu špejcharu. V něm se nachází trvalá výstava s názvem Nádraží Praha-Těšnov – provoz obnoven, ale tu si necháme na potom. Nejprve míříme do zámku.
Původně gotická tvrz přestavěná kolem roku 1550 na zámek. V zámku se konají různé výstavy a sídlí zde Jezdecká společnost. Za zámkem je středověký příkop a zbytky barokní zahrady.
Fotografování nebylo v expozici dovoleno,
pro představu proto připojuji část propagační skládačky
Zámecký areál patří pod Muzeum hlavního města Prahy, které v něm instaluje expozice. Ta současná se jmenuje Řemesla v pořádku a seznamuje návštěvníky s historií profesního sdružování řemeslníků od středověku po současnost. Od středověku se řemeslníci ve městech sdružovali do tzv. cechů, v českém prostředí se užíval název pořádky. Chtěli udržovat řemeslo v pořádku, tedy pěstovat dobré vztahy, kontrolovat kvalitu výrobků, udržovat ceny, společně pečovat o nemocné apod. Pravidelně se scházeli v cechovních domech nebo hospodách. Jednání začalo, když na stole otevřeli cechovní pokladnu, do které platili příspěvky či pokuty a vypláceli dávky v nouzi. Cechmistr míval feruli, jakési žezlo značící jeho funkci a sloužící také ke slavnostnímu vyplácení učňů a tovaryšů. U příležitostí korunovací či církevních svátků se řemeslníci účastnili průvodů, v nichž nosili pestrobarevné korouhve.
Na výstavě jsou k vidění světově unikátní předměty, jako je například torzo slavnostní korouhve pražského cechu řezníků, které dosahuje výšky téměř tři metry a šířky dva metry. Samotná korouhev dosahovala velikosti nejméně 5 x 3 metry. Dochovaná část zachycuje portrét císaře Karla VI. vymalovaný jeho dvorním malířem Johannem Gottfriedem Auerbachem, na druhé straně je figura lva s datací 1730. Jedná se o jeden z mála obrazů tohoto umělce dochovaný v našich sbírkách, který byl objeven až v souvislosti s přípravou této expozice.
Dále je zde řada náročně zdobených pokladen, z nichž některé jsou instalovány otevřené, a tak je možné proniknout do tajemství tajných zásuvek, které truhly často mívaly.
K vidění je i ferule, korouhve, pohřební štíty a také holby, sklenice a vilkumy, což jsou číše válcovitého tvaru s krátkou nožkou a víkem, užívané ke slavnostním přípitkům, a slavnostní cínové nádobí zdobené rytinami cechovních znaků. Představeny jsou unikátní mistrovské práce, které vytvářel tovaryš, když se chtěl stát mistrem. Tou nejpozoruhodnější je mistrovská práce pasíře Isaaca ze Starého Města Pražského z roku 1820, která představuje poslední večeři Páně.
*  *  *
Ze zámku se vracíme do budovy špejcharu prohlédnout si výše zmíněnou výstavu. Jsou tu dvě modelové železnice. Ta první představuje trať procházející po Negrelliho viaduktu, který byl postaven jako součást drážďanské větve projektu Severní státní dráhy Olomouc – Praha – Drážďany. Most byl budován od jara roku 1846 a uveden do provozu 1. června 1850. Do roku 1910 byl nejdelším mostem Evropy. Model celého viaduktu pochází z roku 2013, tedy před jeho současnou rekonstrukcí.
od konce května 2016 trvale instalován v Zámeckém areálu Ctěnice, který je rovněž součástí Muzea hlavního města Prahy. 
Druhé modelové kolejiště představuje zaniklé nádraží Praha-Těšnov v měřítku 1:87 neboli, jak říkají modeláři, ve velikosti H0. Návštěvníkovi nabízí možnost udělat si reálnou představu o podobě nejkrásnější nádražní budovy v Praze, vystavěné v letech 1872–1875 coby reprezentativní železniční stavba významné společnosti Rakouské severozápadní dráhy. Provoz na těšnovském nádraží ustal v roce 1972 a v březnu 1985 byla demolována poslední a architektonicky nejcennější část nádražní budovy. Provoz na muzejním modelovém nádraží ovšem funguje dál, a tak i dnes lze zažít atmosféru časů, kdy se osobním vlakem do Turnova cestovalo ve dvouosých vagonech s dřevěnými sedadly přes zastávku Karlín přístav.
Model budovy, zahrnující i pozoruhodnou sochařskou výzdobu, vznikl dle původních technických výkresů metodou 3D tisku. Součástí modelu nádraží je i areál lokomotivního depa, zobrazující místa pro zbrojení lokomotiv vodou a zejména uhlím pomocí zauhlovacího jeřábu, jejich údržbu v odkalovací jámě, dvojkolejnou průjezdnou remízu, funkční točnu, dále též stavědlo, vodárnu a nákladní skladiště.
Z areálu zámku šlapeme po silnici do Kbel a jejich okrajem do lesoparku Letňany, který se budoval se v letech 2008–2012 s využitím umělého kopce, vzniklého navezením materiálu a zeminy ze stavby metra od 90. let 20. století do roku 2002. Má rozlohu 36,29 ha, je v něm vysazeno 9,09 ha nového lesa a 15,5 ha luk.
Procházíme napříč místní částí Letňany, kolem radnice do parku Stará náves, kde míjíme kapličku sv. Kříže z roku 1865 a záhy už přicházíme do cíle v hospůdce U Jeníka.
Metrem odjíždíme do centra Prahy, kde máme v úmyslu navštívit Muzeum českého granátu. Ale o něm v článku, který následuje.

Žádné komentáře:

Okomentovat