Součástí programu odhalení sochařského díla Radomíra Dvořáka Nomen omen, o kterém se na tomto blogu můžete dočíst zde, byl Den otevřených dveří firmy Granit Lipnice, s. r. o.
Mnozí účastníci slavnostního odhalení využili možnosti zpřístupnění areálu firmy,
která v současné době těží žulu v lomu Kopaniny. Lipnická
žula je nejznámější žulou ze světelského masívu. Její těžba, původně z povrchových balvanů, má starou tradici, jak dodnes dokládá zdivo a některé architektonické prvky hradu Lipnice, založeného ve 13. století.
Lipnická žula je muskovit-biotitická, drobně až středně zrnitá, namodrale světlešedá, slabě zvětralá je rezavě žlutá. Má příznivé fyzikální vlastnosti a lze ji lámat ve velkých blocích. Z mnoha dřívějších lomů se v současné době těží už jen ve zmíněném lomu Kopaniny. Vytěžená surovina se zpracovává v provozovně u bývalého lomu Březek, který býval svými 35 metry nejhlubším lomem v okolí.
Firma Granit Lipnice, s. r. o., která dnes pokračuje v tradici dobývání a zpracování žuly, vyrábí dlažbu venkovní i vnitřní, schodiště, obklady schodišť a stěn, chodníkové obrubníky a silniční krajníky, soklové kameny na budování opěrných zdí a soklů budov a nakonec regulační kámen, který se používá na zpevňování terénu a regulování břehů vodních toků. V minulosti byla lipnická žula používaná především na broušené, výjimečně i leštěné dlažební desky. V Praze tomu tak bylo v Paláci kultury, v rekonstruované budově Národního divadla, v metru na stanicích Můstek A i B, Náměstí republiky a Karlovo náměstí.
Návštěvníci si mohli zblízka prohlédnout řezání vytěžených bloků kotoučovými a lanovými pilami...
... a na volném prostranství rozpracované Klíče pro Jihlavu. Tak se má jmenovat jihlavský památník 17. listopadu, jehož iniciátorem je bývalý hejtman Kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil a organizátorem Spolek pro návrat sochy TGM do Jihlavy. Památník bude tvořit dvojice žulových klíčů spojená nerezovými kruhy s přívěškem kombinujícím tvar lipového listu a srdce, jakožto symbol sametové revoluce.
Organizátoři počítají s tím, že negativy klíčů budou vydraženy ve prospěch dobročinné organizace.
Lipnická žula je muskovit-biotitická, drobně až středně zrnitá, namodrale světlešedá, slabě zvětralá je rezavě žlutá. Má příznivé fyzikální vlastnosti a lze ji lámat ve velkých blocích. Z mnoha dřívějších lomů se v současné době těží už jen ve zmíněném lomu Kopaniny. Vytěžená surovina se zpracovává v provozovně u bývalého lomu Březek, který býval svými 35 metry nejhlubším lomem v okolí.
Firma Granit Lipnice, s. r. o., která dnes pokračuje v tradici dobývání a zpracování žuly, vyrábí dlažbu venkovní i vnitřní, schodiště, obklady schodišť a stěn, chodníkové obrubníky a silniční krajníky, soklové kameny na budování opěrných zdí a soklů budov a nakonec regulační kámen, který se používá na zpevňování terénu a regulování břehů vodních toků. V minulosti byla lipnická žula používaná především na broušené, výjimečně i leštěné dlažební desky. V Praze tomu tak bylo v Paláci kultury, v rekonstruované budově Národního divadla, v metru na stanicích Můstek A i B, Náměstí republiky a Karlovo náměstí.
Návštěvníci si mohli zblízka prohlédnout řezání vytěžených bloků kotoučovými a lanovými pilami...
... a na volném prostranství rozpracované Klíče pro Jihlavu. Tak se má jmenovat jihlavský památník 17. listopadu, jehož iniciátorem je bývalý hejtman Kraje Vysočina RNDr. Miloš Vystrčil a organizátorem Spolek pro návrat sochy TGM do Jihlavy. Památník bude tvořit dvojice žulových klíčů spojená nerezovými kruhy s přívěškem kombinujícím tvar lipového listu a srdce, jakožto symbol sametové revoluce.
Organizátoři počítají s tím, že negativy klíčů budou vydraženy ve prospěch dobročinné organizace.
Žádné komentáře:
Okomentovat