Dýňový svět

Od roku 2009 pěstují Josef a Jaroslava Pipkovi v Nové Vsi u Leštiny dýně a vždy na podzim se jejich statek promění v Dýňový svět.

Jak název napovídá, Nová Ves u Leštiny se nachází u Leštiny, legrace ovšem je, že oficiální název Leštiny je Leština u Světlé nad Sázavou, takže kdyby úřední šiml zařehtal, mohla by se jmenovat Nová Ves u Leštiny u Světlé nad Sázavou... První písemná zmínka o obci je z roku 1391 a až do husitských válek patřila k nedalekému hradu Chlum. Poté se dostala k panství Vrbice, které patřilo pod Světlou a traduje se, že hrabě Kolovrat Krakovský Novou Ves prohrál v kartách a ta pak patřila k panství jeníkovskému. Vesnička je to malá, na začátku letošního roku v ní žilo 122 obyvatel, pro mě je významná tím, že se zde narodila moje babička z matčiny strany. 

Ve statku čp. 5 žijí Pipkovi již po několik generací. Poslední nositelé tohoto jména zde pěstují pšenici, ječmen, topinambury a dýně, chovají ovce a kamerunské kozičky a nabízejí vlastní med. Proslavili je ovšem dýně, které nejen pěstují a prodávají, ale také netradičním způsobem vystavují. 

Kromě velké expozice ve stodole mají zde pro děti, ale nejen pro ně, bludiště z dýní, 
pyramidu z dýní... 

... a vůbec dýně jsou všude, kam se podíváte. 

Malé, velké, kulaté, šišaté, žluté, oranžové, bílé, zelené, některé vhodné k jídlu, jiné na ozdobu. A nemusíte je obdivovat jenom tady, ale můžete si je i koupit domů. U každého druhu je popiska, z níž se dozvíte vše potřebné, názvem počínaje a způsobem upotřebení konče. Z dýní totiž můžete dělat kompot, marmeládu, pyré, koláč, polévku nebo dýňové zelí.

Samozřejmě, že ani my jsme neodolali a koupili si šest kusů v pěti druzích – oranžovou, připomínající hokkaido, na polévku, dvě Baby Boo, malé bílé, které se dají jíst i syrové a chutnají jako oříšky, 

dále kalabasu, z níž se dá udělat nádoba na pití, a na ozdobu jednu zeleno-bíle pruhovanou a jednu lagenárii, které se pro její tvar také říká Labuť. Jsou tmavě zelené se světlejšími skvrnami a teprve letos se je Pipkům podařilo vypěstovat.

Semena nakupují Pipkovi v Německu a ve Švýcarsku, ostatně tam se Josef Pipek inspiroval. Vlastní semena používat nemohou, protože všechny druhy dýní jsou na jednom poli a různě by se mezi sebou zkřížily. Mimochodem – na devíti hektarech letos vysadili 40 000 sazenic 50 druhů!
Dýňový svět navštěvují nejen jednotlivci či rodiny s dětmi, ale často mateřské školky, školy a domovy pro seniory, světelský nevyjímaje. Hlavně děti si oblíbily „dlabárnu“, kde si mohou z dýní vyrobit nějakou dekoraci, dospělí zase využili možnost návštěvy „občerstvovny“ a okusili výbornou dýňovou polévku.