Po dlouhých šesti letech se díky snaze několika nadšenců, přidělení finančních prostředků z grantového programu Edice Vysočiny a samozřejmě pochopení zastupitelstva města se zrodil III. díl Vlastivědného sborníku Světelsko.
Slavnostní křest, na který byli pozváni autoři všech příspěvků a fotografií, členové městské rady a některé další osobnosti,
se konal v tanečním sále Společenského domu.
Po úvodním slově Mgr. Jany Kupčíkové, ředitelky kulturního zařízení KyTICe, pokřtili novotou vonící publikaci starosta Jan Tourek, místostarosta Josef Hnik a nakonec i já.
A co si tedy můžete ve třetím díle přečíst?
Úvodní práce Mgr. Martiny Pajerové Pravěk Světelska se zabývá, jak název napovídá, nejstarším obdobím lidských dějin, historik Mgr. Aleš Veselý se věnuje počátkům cechu kameníků, zedníků a tesařů ve Světlé nad Sázavou a Mgr. Josef Šrámek Světlé nad Sázavou roce 1866, v čase prusko-rakouské války. Josef Böhm zpracoval stať s názvem Obecná škola ve Světlé n. S. 1869–1953, Mgr. Marek Chvátal zajistil otisknutí dvou starších prací, a sice části kratochvilného cestopisu Malebné cesty po Čechách z roku 1872 od malíře a ilustrátora Edvarda Herolda a části podobně laděné knihy Z ladných krajův z roku 1894 od chotěbořského muzejníka, vlastivědného pracovníka a pedagoga Josefa Věnceslava Neudörfla. S překvapivým objevem dosud nepublikované veduty Světlé nad Sázavou ze sbírek Rakouské státní knihovny a litografie od Jana Řehoře Gregera z 1. poloviny 30. let 19. století seznamují Mgr. Pavel Rous a Mgr. Marek Chvátal, zatímco Bc. Barbora Janů čtenáře seznamuje se zevrubným popisem světelského zámku a nástinem jeho stavebního vývoje. Erbům šlechtických majitelů Světlé se věnovali Jaroslav Vála (východní křídlo zámku a špitál) a Mgr. Alena Křivská (kostel sv. Václava), která současně připravila již třetí pokračování záhad a tajemství děkanského kostela sv. Václava. Oba autoři také spolupracovali na další práci, která nese název Toulky po světelském hřbitově a Mgr. Aleny Křivské je následující stať o historii Opatovic a životě jejich obyvatel. Akademický sochař Ladislav Janouch přispěl prací Rod Kosteleckých ze Světlé nad Sázavou a Dolní Březinky a v podobném duchu se nesou vzpomínky na firmu Františka Kratochvíla synové, zpracované potomky Evženem a Jaroslavem Kratochvílovými. Následují Paměti a vzpomínky hlavně na sklářství rodu Císařů z Pavlova, které sepsala Zdeňka Císařová a k publikaci připravil Dušan Pelúch st. O brusírně Karlov a jejím majiteli v letech 1934–1945 Ing. Karlu Bačíkovi napsal Ing. Ivo Beneš, o devadesátileté historii rybářského spolku ve Světlé nad Sázavou Josef Böhm a o lipnické žule, sochaři Radomíru Dvořákovi a jeho dílech ve třech lipnických lomech Doc. RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc. Závěrečnou práci Jaroslava Vály Několik významných osobností Světelska doprovázejí portréty od MgA. Martina Findeise.
Úvodní práce Mgr. Martiny Pajerové Pravěk Světelska se zabývá, jak název napovídá, nejstarším obdobím lidských dějin, historik Mgr. Aleš Veselý se věnuje počátkům cechu kameníků, zedníků a tesařů ve Světlé nad Sázavou a Mgr. Josef Šrámek Světlé nad Sázavou roce 1866, v čase prusko-rakouské války. Josef Böhm zpracoval stať s názvem Obecná škola ve Světlé n. S. 1869–1953, Mgr. Marek Chvátal zajistil otisknutí dvou starších prací, a sice části kratochvilného cestopisu Malebné cesty po Čechách z roku 1872 od malíře a ilustrátora Edvarda Herolda a části podobně laděné knihy Z ladných krajův z roku 1894 od chotěbořského muzejníka, vlastivědného pracovníka a pedagoga Josefa Věnceslava Neudörfla. S překvapivým objevem dosud nepublikované veduty Světlé nad Sázavou ze sbírek Rakouské státní knihovny a litografie od Jana Řehoře Gregera z 1. poloviny 30. let 19. století seznamují Mgr. Pavel Rous a Mgr. Marek Chvátal, zatímco Bc. Barbora Janů čtenáře seznamuje se zevrubným popisem světelského zámku a nástinem jeho stavebního vývoje. Erbům šlechtických majitelů Světlé se věnovali Jaroslav Vála (východní křídlo zámku a špitál) a Mgr. Alena Křivská (kostel sv. Václava), která současně připravila již třetí pokračování záhad a tajemství děkanského kostela sv. Václava. Oba autoři také spolupracovali na další práci, která nese název Toulky po světelském hřbitově a Mgr. Aleny Křivské je následující stať o historii Opatovic a životě jejich obyvatel. Akademický sochař Ladislav Janouch přispěl prací Rod Kosteleckých ze Světlé nad Sázavou a Dolní Březinky a v podobném duchu se nesou vzpomínky na firmu Františka Kratochvíla synové, zpracované potomky Evženem a Jaroslavem Kratochvílovými. Následují Paměti a vzpomínky hlavně na sklářství rodu Císařů z Pavlova, které sepsala Zdeňka Císařová a k publikaci připravil Dušan Pelúch st. O brusírně Karlov a jejím majiteli v letech 1934–1945 Ing. Karlu Bačíkovi napsal Ing. Ivo Beneš, o devadesátileté historii rybářského spolku ve Světlé nad Sázavou Josef Böhm a o lipnické žule, sochaři Radomíru Dvořákovi a jeho dílech ve třech lipnických lomech Doc. RNDr. Zdeněk Laštovička, CSc. Závěrečnou práci Jaroslava Vály Několik významných osobností Světelska doprovázejí portréty od MgA. Martina Findeise.
Sborník
redigovali Mgr. Marek Chvátal a Jaroslav Vála a stejně jako oba předchozí díly jej v počtu 1000
ks vydalo město Světlá n. S. a vytiskly Tiskárny Polička.
Kniha je vázaná, tištěná na křídovém papíře, s barevnými
i černobílými fotografiemi, má 288 stran a je v prodeji za
230 Kč v turistickém informačním centru.
Žádné komentáře:
Okomentovat