Předchozí článek Bulharské hory VI (Roženski manastir a Melnik)
Túra k Popovu jezeru a výstup na horu Bezbog
Túra k Popovu jezeru a výstup na horu Bezbog
Než se vydáme k mikrobusu, který nás odveze na dnešní túru, díváme se tradičně z okna na hory. Pokaždé je ten výhled jiný, ale předpovídat podle něj počasí nelze.
Odjíždíme jen pár kilometrů za Bansko, v obci Dobrinište odbočujeme na úzkou silničku do hor. Z osmi set metrů nad mořem se dostáváme na téměř 1500 m a pokračujeme lanovkou. Je dvousedačková a v polovině cesty se musí přesedat. A musí to být ráz na ráz, lanovka nezastavuje! Vystupovat a nastupovat pomáhají cestujícím dva Bulhaři, mají na to už vypracovaný grif, takže se nestane, že by vás jedoucí sedačka smetla z cesty.
Vystupujeme u chaty Bezbog (česky Bohem zapomenutá), nejvýše položené pirinské chatě. Leží ve výšce 2244 m u stejnojmenného jezera, které má rozlohu 20,4 ha.
Po žluté značce se vydáváme na cestu k Popovu jezeru. Záhy začíná prudké stoupání do sedla uzavírajícího kotlinu s jezerem Bezbog.
Překvapení nastává, když jsme nahoře: cestička klečí pomalu klesá, takže pracně vystoupané metry přicházejí vniveč. Cesta k jezeru nám trvá asi půl druhé hodiny.
Popovo jezero je největší a nejhlubší na Balkáně. Leží ve výšce 2234 m, má rozlohu 132 ha a maximální hloubku 29,5 metru. Uprostřed se nachází malý ostrůvek.
Po krátkém odpočinku se vydáváme na zpáteční cestu s tím, že je možnost prodloužit si cestu výstupem na vrch Bezbog.
Někteří volí přímý návrat k chatě, osm se nás vydává s oběma průvodkyněmi na Bezbog (2653 m). Výstup je podobný jako na Vichren.
O skupinové foto žádám dvojici Bulharů, ...
... které pak na oplátku zase fotím já.
Ještě výhledy do okolí...
... a vzhůru dolů! Nejprve opatrně po nahromaděných kamenech, později pěšinkou v kosodřevině a nakonec po louce k jezeru. V bufetu stojícím poblíž chaty Bezbog se zastavujeme na malé občerstvení a lanovkou sjíždíme dolů.
Odjíždíme jen pár kilometrů za Bansko, v obci Dobrinište odbočujeme na úzkou silničku do hor. Z osmi set metrů nad mořem se dostáváme na téměř 1500 m a pokračujeme lanovkou. Je dvousedačková a v polovině cesty se musí přesedat. A musí to být ráz na ráz, lanovka nezastavuje! Vystupovat a nastupovat pomáhají cestujícím dva Bulhaři, mají na to už vypracovaný grif, takže se nestane, že by vás jedoucí sedačka smetla z cesty.
Vystupujeme u chaty Bezbog (česky Bohem zapomenutá), nejvýše položené pirinské chatě. Leží ve výšce 2244 m u stejnojmenného jezera, které má rozlohu 20,4 ha.
Po žluté značce se vydáváme na cestu k Popovu jezeru. Záhy začíná prudké stoupání do sedla uzavírajícího kotlinu s jezerem Bezbog.
Překvapení nastává, když jsme nahoře: cestička klečí pomalu klesá, takže pracně vystoupané metry přicházejí vniveč. Cesta k jezeru nám trvá asi půl druhé hodiny.
Popovo jezero je největší a nejhlubší na Balkáně. Leží ve výšce 2234 m, má rozlohu 132 ha a maximální hloubku 29,5 metru. Uprostřed se nachází malý ostrůvek.
Po krátkém odpočinku se vydáváme na zpáteční cestu s tím, že je možnost prodloužit si cestu výstupem na vrch Bezbog.
Někteří volí přímý návrat k chatě, osm se nás vydává s oběma průvodkyněmi na Bezbog (2653 m). Výstup je podobný jako na Vichren.
O skupinové foto žádám dvojici Bulharů, ...
Ještě výhledy do okolí...
... a vzhůru dolů! Nejprve opatrně po nahromaděných kamenech, později pěšinkou v kosodřevině a nakonec po louce k jezeru. V bufetu stojícím poblíž chaty Bezbog se zastavujeme na malé občerstvení a lanovkou sjíždíme dolů.
Následující článek Bulharské hory VIII (Poslední den)
Žádné komentáře:
Okomentovat