Každoroční (letošní ročník je už 51.) výšlap světelských a ledečských skautů se koná vždy první lednovou sobotu
S partou světelských skautů odjíždím lokálkou do Smrčné, kde se koná obligátní fotografování před nástupem na trasu.
Ta je po léta neměnná, takže zájemci ji naleznou na tomto blogu například zde. Neměnná ovšem neznamená stejná, nudná nebo beze změn. Kdyby nic jiného, tak počasí je pokaždé trochu jiné, letos například bylo až do Koňkovic mlhovno:
Navíc nás ve vsi upoutala cedule za oknem zdejší hospody:
Lesní cestou stoupáme ke Králi buků...
... a dál až ke studánce, v jejíž blízkosti už ledečtí skauti rozdělali oheň. Při pohledu na studánku přichází doslova šok! To, že byla její dřevěná konstrukce nahrazena novou, je v pořádku, nic nevydrží věčně, zvláště ne dřevo. Ale co ta nová stříška? Pálené tašky – ať už Tondach, Bramac, nebo jiné – sem, do lesa, se opravdu nehodí...
Na nedalekém stromě pak nacházíme vysvětlení od anonymního „dobrého člověka“:
Ale podívejme se, jak studánka vypadala před úpravou:
Mezi účastníky nechybí ani dvaadevadesátiletý Sonny z Ledče nad Sázavou se svojí pověstnou dřevěnou lžící. Bill mu do ní udělal další, už jedenapadesátý zářez!
Po nějaké době sestupujeme z Melechova dolů a v Trpišovicích využíváme možnosti posedět a občerstvit se v hospůdce U Štěpánků. Setkáváme se zde také s některými, kteří dnes rovněž vyrazili na Melechov, byť ne ke skautskému ohníčku. Vlakem ze Smrčné se vpodvečer vracíme do Světlé.
Žádné komentáře:
Okomentovat