Výstup na terasu Národního divadla

Využíváme nabídky k návštěvě terasy Národního divadla, kterou jsme dostali jako satisfakci na stížnost za znemožnění výstupu při akci Pražské věže (naleznete na tomto blogu zde). 

Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších jedenáct představení, než se budova znovu uzavřela pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár lidé chápali jako celonárodní katastrofu a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky. Za 47 dní se vybral milion zlatých! Znovuotevření Národního divadla připadlo na 18. listopad 1883. Skladatel Bedřich Smetana zkomponoval pro tuto příležitost operu Libuši. Technicky dokonale vybavená budova sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let. Až 1. dubna 1977 bylo Národní divadlo na víc než šest let uzavřeno. Generální rekonstrukce skončila v den 100. výročí otevření: 18. listopadu 1983. 

Severní průčelí Národního divadla uzavírá balustráda se sochami Apollóna a devíti Múz od Bohuslava Schnircha (1845–1901), který je autorem výzdoby nejen Národního divadla, ale také Rudolfina, Národního muzea, Zemské banky či Pražské zemské pojišťovny na Staroměstském náměstí. Oslovil jej architekt Josef Zítek, který budovu Národního divadla projektoval, aby ji ozdobil. Největší a nejznámější dílo, na kterém Bohuslav Schnirch pracoval třicet let, jsou obrovské bronzové trigy (antická trojspřeží), které řídí okřídlené bohyně vítězství Viktorie, umístěné na nárožních schodišťových pylonech budovy. 

V důsledku požáru Národního divadla ale jejich modely shořely a stavební výbor (z finančních důvodů) ani nový architekt (z důvodů uměleckých) neměli o znovuvytvoření trig zájem. Teprve na nátlak veřejnosti vypracoval Schnirch nové modely, odlití sousoší do bronzu se však už nedočkal. Před smrtí pověřil trojici sochařů Ladislava Šalouna, Františka Rouse a Emanuela Hallmanna, aby se realizace ujali, přičemž Šaloun měl právo dělat různé úpravy.

Bohuslav Schnirch zemřel v roce 1901, zatímco jeho trigy byly na Národní divadlo instalovány až deset let po jeho smrti. Koně a vozík jsou Schnirchovým dílem, Viktorie vytvořil Ladislav Šaloun podle své ženy Julie. 

Trigy v průběhu let několikrát prošly rekonstrukcí a svého času měli koně v zadních nohách nalitý beton, aby ustáli případné bombardování během druhé světové války. Při bližším zkoumání zjistíte, že sochy Viktorií nejsou stejné – ta, která byla vytvořená jako první, je korpulentnější. Když její tvůrci zjistili, že stejně stabilní bude i štíhlejší socha, pár kil jí ubrali. 

Prohlížíme si trigy z terasy a vzhlížíme i k pozlacenému zábradlí na střeše. To by teprve byl výhled na Prahu! Ale tam se jen tak někdo nedostane...