Toulky po horách 2019 (I)

25. ročník hvězdicového etapového pochodu, tentokrát Slovenským středohořím, sopečným pohořím Poĺana, Javorie a Ostrôžkami

Stejně jako vloni vystupuji před pátou hodinou ranní v Lučenci a čas do odjezdu vlaku do Detvy věnuji procházce po městě. Po příjezdu do Detvy se ubytovávám v hotelu Detva...

... a kolem desáté se s několika dalšími toulkaři vydávám na túru blízkým okolím. Hned zkraje se v salaši Detvan zastavujeme na pivo, usedáme na krytou terasu a obdivujeme výhled na protější kopce.
Pokračujeme lesem a pak otevřenou krajinou scházíme do staré části Detvy a kolem hřbitova stoupáme na Kalvárii. V roce 2000 zde byla vytvořena expozice dřevěných vyřezávaných křížů, díky níž se zachovala mnohá díla dnes již nežijících řezbářů a zároveň přibývají nová současných mistrů. 
Podobné kříže stojí u cest, v blízkosti kostelů nebo na jiných pietních místech. Některé kříže jsou jednoduché – jednobarevné a poměrně málo zdobené, jiné jsou bohatší, s hlubokými řezbami a barevnými geometrickými či rostlinnými ornamenty a křesťanskou symbolikou, zejména na přední a bočních stěnách. Základní barva kříže je tmavá, ornamenty jsou bílé, žluté, zelené, červené a světle modré. V horní části je kříž obvykle ukončený a chráněný plechovou stříškou, jejíž okraj má podobu krajkového vzoru.
Pokračujeme po modré značce. Cesty odbočující doleva, po nichž jsme plánovali dostat se k amfiteátru, jsou rozorané a tak musíme improvizovat, nakonec chtě nechtě přes políčko s obilím a pak po loukách.
Přírodní amfiteátr postavený v roce 1975 je komplex až pro 5 000 diváků s jevištním prostorem znázorňujícím podpoľanskou vesnici. Třídenní Folklorné slavnosti pod Poľanou se zde konají vždy v červenci už od roku 1975.

Kolem letního koupaliště přicházíme na náměstí SNP a s radostí usedáme na letní zahrádce k orosenému půllitru...

*  *  *

Podle první doložené zmínky vznikla Detva jako poddanská obec vígľašského panství v roce 1638, v jednom z nejnepokojnějších období – v časech tureckých válek a protihabsburských povstání uherské šlechty. V roce 1811 se za Františka I. Habsburského stala městečkem s právem pořádání čtyř jarmarků ročně a týdenních trhů. V této době patrně dostala také znak. Hlavním zaměstnáním Detvanů byly těžba dřeva, chov ovcí a zemědělství doplňované malovýrobou zručnějších hospodářů (např. výroba kolovrátků, modrotisk). V 18. a 19. století prodávali Detvané na trzích v Lučenci šindel a stavební dřevo a nakupovali obilí.

V roce 1787 v Detvě založil Ján Vagač ze Staré Turé první brynzárnu na Slovensku, proslulou kvalitními mléčnými produkty i v zahraničí. Není bez zajímavosti, že ve Vagačově domě je dnes Podpolianský pivovar, jehož pivo jsme bohužel kvůli jakýmsi administrativním potížím neměli možnost ochutnat.

Za předmnichovské republiky se zemědělsko-dělnický ráz obce s nízkou životní úrovní obyvatel nezměnil. Pro velkou nezaměstnanost byli mnozí nuceni vystěhovat se do ciziny. Změna ekonomicko-sociálního charakteru města a širokého okolí přišla až po vybudování podniku Podpolianske strojárne. Změna nastala i v architektuře, takže město postupně ztratilo původní architektonický ráz. Od roku 1965 má Detva přiznaný statut města a od roku 1996 je sídlem nově vzniklého okresu. V současné době má necelých 15 000 obyvatel.

Strojírenský závod se v Detvě začal budovat v roce 1950 a k 1. lednu 1955 byl zřízen nový národní podnik Podpolianske strojárne, přejmenovaný 1. ledna 1978 na Závody ťažkého strojárstva, š. p., Detva. Mezi první výrobky patřilo rýpadlo Škoda D500 a postupně přibývaly další produkty. V roce 1960 přišel na trh hydraulický otočný nakladač s typovým označením HON 050, který se vyráběl až do roku 1974 a realizováním několika modernizací se stal nejprodávanějším výrobkem. V roce 1962 začala výroba vojenské techniky, konkrétně pásového obrněného transportéru OT-62, který se později stal exportním artiklem. V roce 1970 byl zaveden do výroby nový typ nakladače UNC 151 a začala také výroba obrněného pásového transportéru BVP-1 (bojové vozidlo pěchoty). Po roce 1989 vznikla firma PPS Detva a v následujících letech došlo ve výrobním programu k rozsáhlým změnám. Rozšířila se řada kloubových nakladačů typu Detvan, pro potřeby zemědělství se začaly vyrábět kombajny na sběr brambor a rajčat. V rámci konverze zbrojní výroby, kterou přinesla politická změna, došlo k výraznému útlumu až zastavení výroby vojenské techniky, což mělo nepříznivý vliv na ekonomiku podniku, který se v té době vrátil k původnímu názvu Podpolianske strojárne Detva, š. p. V roce 1996 se transformoval na akciovou společnost, která se v následujícím roce v důsledku zmíněné konverze dostala do platební neschopnosti. V roce 2002 byl vyhlášen konkurs, přišli noví majitelé a podnik dál působí pod názvem PPS Group, a. s., Detva.

Následuje článek Toulky po horách 2019 (II)