Malý okruh z Radinova

Naše další koronaturistika...

Auto necháváme v Radinově, což je v dnešní době statek, malý rybníček a nad ním hřbitovní kostelík sv. Bartoloměje poblíž vesničky Chrtníč. Ovšem ve 13. století zde stála tvrz připomínaná k roku 1327, později dvůr a ves s farním kostelem, zpustlá někdy v 15. století. Podle pověsti se před vchodem kostelíka čas od času objevuje poklad. Jen dvěma šťastlivcům se údajně poštěstilo na vlastní oči spatřit tři obrovské kádě naplněné po okraj penězi – první káď měďáky, druhá stříbrňáky a třetí zlaťáky. Poslední káď s pokladem nejcennějším byla hlídaná černým kocourem s ohnivýma očima. Babička Vaňourková ani zedník Matěj Škrhola se však nezalekli a z každé kádě si něco nabrali. Po jejich vyprávění spěchali na označené místo i mnozí jiní, ale než přišli, odbila dvanáctá a poklad zmizel.

Kostelík byl několikrát opravován a v roce 1943 bylo zjištěno, že při vchodu v pravé zdi jsou známky po zazdění původního vchodu, který byl nejspíše spojen s tvrzí. Dále byly nalezeny zbytky fresky představující vyobrazení sv. Kryštofa, mořskou pannu a raka. 

Gotické okno z pol. 13. stol. v presbytáři

Do historie se Radinov zapsal ke konci druhé světové války, kdy se i na Čáslavsku rozhořel partyzánský boj, jehož počátkem byl v noci 26. října 1944 seskok dvanáctičlenné sovětské partyzánské skupiny ,,Mistr Jan Hus“ v čele s mjr. A. V. Fominem. Bojové akce partyzánů způsobovaly nacistům hmotné škody i ztráty na životech, proto proti nim záhy připravili protiofenzívu. Fomin rozdělil své bojovníky do několika skupin, které působily na různých místech Železných hor a Žďárských vrchů. Sám se svým štábem se 22. března dostal do Nové Chraňbože a o dva dny později na samotu Radinov, do statku Josefa Musila. Ten jim opatřil potraviny a jeho teta Antonie Grundová, žena lékaře z Habrů, jim přinesla zásobu léků. Skupina navázala radiové spojení s ukrajinským štábem, ale protože Němci měli v oblasti rozmístěny zaměřovací radiostanice na nákladních autech, vysílání  zachytili. V noci z 25. na 26. března se nic netušící Fominův štáb vydal z Radinova na další cestu. V pět hodin ráno se na chvíli utábořil v lese nedaleko obce Leškovice a zatímco mužstvo odpočívalo, radisté opět navázali spojení se štábem. Tím umožnili nacistům přesné zaměření místa svého táboření a rychlé obklíčení. Nerovný zápas s mnohonásobnou přesilou skončil hrdinnou smrtí, nikdo ze sedmi obklíčených se nevzdal.

*  *  *

Od kostelíka sv. Bartoloměje odcházíme úzkou asfaltkou do Chrtníče, odkud pokračujeme po modré turistické značce přes osadu Okrouhlík a samotu Hrbolka. Po lesních cestách se dostáváme na odbočku k Mariánské studánce:

Lesní cestou, která přechází v „polňačku“, přicházíme od severu do Štěpánova, místní části Leštiny u Sětlé. Na návsi přibyl ke klasickému železnému křížku na kamenném podstvaci zprava velký dřevěný kříž a zleva dřevěná zvonička.
Tabulka umístěná na nedalekém velkém kameni sděluje: „Projekt Zvonička a kříž ve Štěpánově vznikl ve spolupráci pana Tomáše Hurycha, místního dřevařského mistra a podnikatele s obcí Leštinou u Světlé. Na materiálovém zabezpečení se podíleli místní občané. L. P. 23. června 2018“.

Polní cesta do Radinova se zdá čím dál zanedbanější a v poslední třetině zcela mizí... Jediným zpestřením je střemcha obecná kvetoucí přímo u cesty:

Tento strom nebo řidčeji keř kvete bílými květy, které vytvářejí až 12 centimetrů dlouhé hrozny. Plody jsou malé červenohnědé až černé peckovice. Rozemnuté listy jsou cítit po hořkých mandlích, neboť skoro celá rostlina obsahuje látky, z nichž se při poranění buněk uvolňuje jedovatý kyanovodík – ten se prozradí právě vůní hořkých mandlí. Střemcha používá kyanovodík na obranu proti larvám hmyzu a dalším býložravcům.