Stojí na mýtině v Orlovských lesích, které se rozprostírají od Lipnice až k Humpolci. Říká se jí kolébka českého skautingu. Proč, to se dočtete níže...
Orlovskou myslivnu služebně obýval lesní, rytíř Josef Stránský ze Stránky a Greifenfelsu. Jeho manželka Julie (1876–1939), která byla herečkou tehdejších divadel pražských, přebývala s dcerami Štefkou a Julinkou v Praze. Tam se také Julinka seznámila s profesorem A. B. Svojsíkem (1876–1938) a stala se jeho manželkou.
V předjaří roku 1912 po návratu z Anglie, kde osobně poznal anglický skauting, se Svojsík uchýlil na Orlovy, kde si s pomocí lesních dělníků postavil z březové kulatiny srubovou chatu. V ní trávil celé dny, studoval přivezené materiály, překládal anglickou skautskou literaturu a tvořil základy českého skautingu. O letních prázdninách téhož roku postavil na louce mezi myslivnou a lesem s oddílem asi 24 chlapců první tábor českých skautů. Významný byl pátý tábor v roce 1916 vzdálený od myslivny asi půl druhého kilometru nedaleko rybníku Pelhřimáku, jehož se zúčastnil tehdy šestnáctiletý Jiří Wolker (1900–1924). Mezi stejně starými studenty zde strávil plných 40 dní – od 10. července do 18. srpna. Po celou dobu psal Táborový deník, díky němuž známe podrobnosti o pobytu Jiřího Wolkera v lesním táboře. O rok později byl Wolker opět na táboře, tentokrát již jako Svojsíkův zástupce, ze zdravotních důvodů však byl nucen vrátit se předčasně domů.
Tématu se detailně věnoval regionální spisovatel, bývalý lipnický učitel František Drašner (1943–2006) ve své knize Jiří Wolker na Vysočině, vydané v roce 2005.
Tématu se detailně věnoval regionální spisovatel, bývalý lipnický učitel František Drašner (1943–2006) ve své knize Jiří Wolker na Vysočině, vydané v roce 2005.
Dnes je myslivna Orlovy v majetku humpoleckých skautů, ovšem pamětní deska na ní byla umístěna z podnětu skautů světelských! Jejich nestor Josef Šilhán-Šedý vlk (1927–1997) zajistil desku z kvalitní švédské žuly a v létě 1995 zařídil u Františka Žáčka její kamenické zpracování – provedení podobizny A. B. Svojsíka, znaku Junáka a textu.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena v sobotu 14. září 1996 u poříležitosti 120. výročí narození A. B. Svojsíka při jubilejním 5. regionálním setkání skautů a skautek všech generací Orlovy ´96. Šedý vlk zemřel náhle půl roku před svými sedmdesátinami na své chatě ve Smrčné.
Kolem myslivny vede zeleně značená Cesta Gustava Mahlera, která začíná u Wolkerova památníku a končí v Želivi.
Pamětní deska byla slavnostně odhalena v sobotu 14. září 1996 u poříležitosti 120. výročí narození A. B. Svojsíka při jubilejním 5. regionálním setkání skautů a skautek všech generací Orlovy ´96. Šedý vlk zemřel náhle půl roku před svými sedmdesátinami na své chatě ve Smrčné.
Kolem myslivny vede zeleně značená Cesta Gustava Mahlera, která začíná u Wolkerova památníku a končí v Želivi.
Žádné komentáře:
Okomentovat