Lacembok

Další ze série koronavirových turisticko-keškovacích vycházek

Auto necháváme na návsi ve Vrbce, dříve samostatné obci, která je od roku 2016 částí Ledče nad Sázavou, a pěšky se kousek vracíme po silnici na Ledeč. Na křižovatce u samoty Pečeně odbočujeme doleva a po pěti minutách chůze odbočujeme doprava na úzkou asfaltku kopírující Vrbecký potok. Po další půlhodině ji opouštíme a šplháme do příkrého kopce, na němž se nacházejí nepatrné zbytky hradu Lacembok. Uvnitř stojí srub, na jehož stěně visí dřevěná deska se stručnou historií a plánkem hradu.

Hrad Lacembok stával na skalnatém ostrohu chráněném ze tří stran hlubokou strží a na západě uměle vytvořeným příkopem. Vedla k němu cesta shora z pláně přes příkop a násep kolem dalšího příkopu po úzkém parkánu k bráně, která uzavírala vstup do předhradí. Odtud vybíhaly valy, které spolu s hlubokým čtvrtým příkopem chránily hrad z této strany. Brána stávala asi vedle velké věže zaniklé v minulých stoletích, takže dnes není možné zjistit její původní vzhled. Na věž navazovaly hradby, které obklopovaly stavení nedaleko věže na ostrohu a menší okrouhlou věž. Dnes z Lacemboku zbyla jen hromada kamení z bývalé brány a jen nepatrně již znatelné základy stavení a okrouhlé menší věže. 

Hrad Lacembok (na počátku 15. století nazývaný také Zíkev nebo Lancenbach) byl založen asi kolem roku 1360 Jarošem z Lacemboku, který je připomínán v letech 1350 až 1374. Za husitských válek asi kolem roku 1420 byl hrad i s blízkou vsí zničen. V roce 1457 se sice připomíná znovu, ale již jako pustý. Tehdy jej jako odúmrť dostali úředníci dvorských desk Jan z Nesetic, Martin z Božkova a Václav z Baštin. Roku 1458 koupil pustý hrad Lacembok a pustou ves Soběboř Jindřich z Říčan a na Ledči a připojil je ke svému ledečskému panství. Od 15. století se hrad stále více rozpadal, až se jeho zdi změnily v hromady kamení. Jako pustý je naposledy uveden roku 1550 v popise ledečského panství.

Sestupujeme zpátky na silničku, zhruba po kilometru z ní odbočujeme doprava a stoupáme k okraji obce Souboř. Pokračujeme po silnici na Jedlou, ale za mostkem přes potok Jestřebnice ji opouštíme a lesní cestou podél potoka se po třech kilometrech dostáváme na okraji obce Sychrov na silnici, která nás přivede do Vrbky. Ještě před tím si ale uděláme krátkou odbočku za osadu Sačany ke kostelu sv. Jana Křtitele. První zmínka o něm je z roku 1397. Osada byla v roce 1421 vypálena Zikmundovými vojskem, když táhl ke Kutné Hoře. Po husitských válkách byl obnoven pouze kostel s farou a hřbitovem. Věž byla ke kostelu přistavěna až v roce 1753. Osada znovu vznikla postavením obytného stavení v roce 1768, ke kterému se pomalu přidávaly další.