Veksláci a fenomén veksláctví v socialistickém Československu
Bony, nechceš bony? Obraz veksláka patří neodmyslitelně k pozdnímu období socialistického Československa. Stal se námětem řady knih a filmů a dodnes patří k symbolům každodenního života a černého trhu před rokem 1989.
Kniha historika Adama Havlíka sleduje fenomén veksláctví a vztahy mezi oficiální a šedou ekonomikou v širokých souvislostech a ukazuje tak dosud málo známou tvář období pozdního „reálného socialismu“. Věnuje se například fungování a nabídce svébytného podniku zahranišního obchodu – legendárního Tuzexu, jehož smyslem bylo odčerpávání cizích měn skrze prodej zahraničního a v menší míře též domácího „exportního“ zboží, dále kriminálním aktivitám spojeným s veksláctvím, životnímu stylu veksláků, dobové legislativě či reakcím státních orgánů na pokoutné obchodování s valutami, tuzexovými poukázkami zvanými bony a pašovaným zbožím. V neposlední řadě sleduje také kontinuitu mezi předlistopadovou a polistopadovou dobou, kterou je právě na tématu prorůstání šedé ekonomiky a organizovaného zločinu možné dobře vysledovat. Zástupci stínové ekonomiky –šmelináři z řad hospodských, taxikářů, pasáků i prostitutek, zaměstnanců hotelů a benzínek – dokázali po sametové revoluci využít své pouliční know-how nejen v polistopadovém podsvětí, ale i ve světě politiky a podnikání.
Nejde o dějiny vekskláctví, jak jsem se mylně domníval, když jsem v časopisu Reflex četl recenzi. Kniha, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů, vychází z autorovy disertační práce, obhájené v roce 2020 – a je to na ní vidět (bohaté poznámky pod čarou, rozsáhlý seznam pramenů a literatury). Celkem 336 stran – avšak méně by bylo více...
* * *
Adam Havlík (*1985 v Praze) – vystudoval obor moderní hospodářské a sociální dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, odborně se zaměřuje na kulturní a sociální dějiny Československa po roce 1945. Mezi témata jeho výzkumu patří černý trh v socialistickém Československu, dějiny složek Státní bezpečnosti či dějiny populární kultury v období normalizace. Je pracovníkem Ústavu pro studium totalitních režimů.
Žádné komentáře:
Okomentovat