Památník obětem internace

(předchozí článek Druhý den presstripu pod Králičákem) 

Památník se nachází v téže budově jako Východočeský památník celnictví, takže jenom stoupáme o patro výš...

Přes deset let byla expozice o internaci a pronásledování řeholí v době nesvobody instalovaná v areálu kláštera na Hoře Matky Boží. Po náročném stěhování a několika letech úprav nových prostor byla v roce 2022 znovuotevřena v budově bývalého gymnázia na Velkém náměstí v Králíkách. Nová expozice je mnohem rozsáhlejší, a to jak svojí plochou, tak hlavně odborným a historickým obsahem. Projekt byl realizován za podpory Konference vyšších představených mužských řeholí ČR a Pardubického kraje.

Památník je důstojnou připomínkou III. odboje a internace řeholníků, kteří byli komunistickým režimem na základě státem řízené centralizace násilím deportováni do kláštera na Hoře Matky Boží v Králíkách-Dolní Hedeči v letech 1950–1961 v rámci tzv. Akce K. Klášterem prošlo přes 500 řeholníků s nejrůznějšími osudy. Mnozí z nich byli pro svoji víru, přesvědčení a způsob života dále odsouzeni a vězněni v komunistických věznicích nebo táborech nucené práce a někteří na následky útrap zemřeli. Expozice zachycuje v několika bohatě členěných sálech pomocí dobových instalací a množství exponátů jejich životní cestu v 50. letech 20. století.

V hlavním sále se návštěvník seznámí s tématem vztahu státu a církve v letech 1948–1961 po mocenském ovládnutí politické scény v Československu komunistickou stranou. Informační tabule s dobovými fotografiemi a archivními materiály odhalují řízený proces likvidace řeholí v Československu a omezení svobody slova a demokracie, pronásledování duchovních osob i laiků a jejich odsouzení ve vykonstruovaných procesech, včetně dodnes nevyjasněných úmrtí některých obětí. Výstavní panely ozřejmují zákulisí tehdy zřízeného Státního úřadu pro věci církevní, Náboženské matice a dalších orgánů státního dohledu. Výstava zahrnuje profily a medailony pronásledovaných, ale také některé velmi vzácné osobní potřeby a části pozůstalostí řeholníků kongregace redemptoristů, které se podařilo zachránit. V části výstavy je zmínka o neobvyklé podpoře statečných občanů z Králík, kteří pomáhali v rámci odboje řeholníkům zprostředkovávat korespondenci s blízkými osobami a byli za svoji činnost pronásledováni a vězněni. Samostatnou kapitolu tvoří vůbec poprvé zveřejněné informace o celé historii centralizačního kláštera v Králíkách a jeho vedení, řízené politické převýchově řeholníků, hospodářské správě a pracovním nasazení internovaných řeholníků v zemědělství na Králicku i ve výrobě.

Z liturgických a obřadních předmětů jsou zde některé oděvy řeholníků, liturgické oděvy (pluviály, kasule, ornáty), kalichy, ciboria a monstrance včetně relikviářů svatých a knih, které byly v 50. letech 20. století řádům a kongregacím zabavovány. 

Nalézá se tu také model tehdejšího Centralizačního kláštera Králíky s okolními, dnes již neexistujícími hospodářskými budovami, který odpovídá 50. létům 20. století a byl vyhotoven na základě leteckých snímků a archivních dokumentů:

V promítací místnosti se seznámíte s informacemi o nucené převýchově řeholníků v 50. letech minulého století organizované politickým referentem kláštera a zhlédnete živé vzpomínky internovaných. 

Ve druhém sále se návštěvníci seznámí s přípravou různých procesů s řeholníky a jejich pronásledováním ze strany Státní bezpečnosti. Je zde zachycen celý systém perzekuce duchovních – od vzetí obviněných do vazby,jejich vyšetřování, předání soudu a odsouzení.

„Vazební“ kancelář StB

Panely ukazují konkrétní struktury Sboru národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti v Králíkách, v Žaberku, na Orlickoústecku, i v ústředním vedení, které mělo problematiku církví v gesci. Pomocí životopisných medailonů a panelů se lze detailně seznámit také s konkrétními osudy příslušníků StB, prokuratur a soudů, kteří organizovali persekuci duchovních a vykonstruované procesy v 50. letech 20. století, ale i v pozdější době tzv. „normalizace“. V expozici je rovněž příběh internace arcibiskupa pražského a primase českého v letech 1946–1969, kardinála Josefa Berana (1888–1969). Návštěvník se může seznámit se systémem ostrahy (StB) centralizačního kláštera v Králíkách a ve vitrínách si prohlédnout její autentickou výstroj a výzbroj. 

Poslední místnosti jsou věnované věznicím, táborům a krutým podmínkám v nich. Prohlídka začíná ukázkou typizované věznice z 50. let 20. století s ukázkou dvou samovazeb – „izolací“. Panely v celách informují o zinscenovaných tzv. babických procesech, které přivedly jejich aktéry (mezi nimi i dva faráře) až na popraviště. Zvláštní pozornost je věnována výkonu trestu smrti, s tehdejšími souvisejícími právními předpisy a jejich zneužití vůči politickým vězňům. Samostatný „barák“ umožňuje nahlédnout do vězeňské ošetřovny s informacemi o systému chabé lékařské péče, která byla vězňům v období totality poskytována. Na vězeňských ošetřovnách tak nalezla smrt řada duchovních.