„Přestupný event“ u Trhového Štěpánova

Letošní rok je přestupný – a to je třeba oslavit. Po geokačersku například eventem! 

Atrakcí eventu má být noční výstup na rozhlednu, ale byl by hřích nevyužít celé odpoledne. Owner s nickem janek.s, který event pořádá, je současně autorem velké série keší na téma křížek. Některé jsme už v minulosti „odlovili“, dneska se tedy pustíme do dalších:

Po příjezdu do Kladrub (asi 7 km severovýchodně od Vlašimi), proslulých rehabilitačním ústavem, necháváme auto na parkovišti a vyrážíme na vycházku. Za keškami, samozřejmě.

O výstavbě nového sanatoria pro léčbu tuberkulózy kostí bylo rozhodnuto v roce 1932. Bylo vybráno příhodné místo na vyvýšeném prostranství na úpatí vrchu Kostelík (524 m). Tehdejší vedoucí osobností byl doktor Schiller:

Nejdříve byla vybudována příjezdová silnice (1934) a současně bylo započato s úpravou parku kolem budoucího ústavu. V roce 1937 byly postaveny vlastní základy ústavu a v prosinci 1938 byla dokončena střecha. Po okupaci německými vojsky v roce 1939 sanatorium převzali nacisté pro válečné účely. Kompletně byla stavba dokončena v roce 1941 a do provozu byla dána jako vojenská nemocnice o rok později. Nacisté zde zřídili „Forschungsinstitut der D.A.F. Kladruby“, jehož část měl pronajatou Wehrmacht pro raněné frontové vojáky. Vznikl „Reserve Lasaret Wlaschim“, v němž v době největších válečných ztrát bylo až 1200 německých vojáků. Tragickým paradoxem bylo, že zakladatel ústavu Dr. Schiller byl v roce 1942 popraven a téměř celá jeho rodina mučena v koncentračních táborech jako příslušníci pronásledované židovské rasy. Po skončení druhé světové války sloužil ústav jako sovětská repatriační stanice, kterou procházeli bývalí sovětští vojáci před návratem domů. Od ledna do září v roce 1946 byl ústav ve správě Ústřední rady odborů a jeho koncepce nebyla vůbec žádná. Od 1. října 1946 převzalo ústav do péče Ministerstvo zdravotnictví. Rychle byly provedeny nezbytné úpravy včetně vybavení interiéru a podle zachované knihy příjmů pacientů zde ke zkušebnímu provozu dne 21. dubna 1947 nastoupilo 27 nemocných. V tomto období probíhalo i první školení odborného personálu, které prováděly fyzioterapeutky z USA a prvními českými frekventanty byli učitelé tělesné výchovy. Oficiální zahájení provozu se uskutečnilo 1. prosince 1947, kdy zařízení neslo název „Státní ústav doléčovací“ s kapacitou 160 lůžek. Z počátku ústav sloužil pro doléčování invalidů a postupně přešel k léčení poruch pohybového ústrojí po operacích a úrazech. V průběhu let docházelo ke stále většímu rozšiřování oboru rehabilitace, a tak bylo nutné rozšířit oddělení. V listopadu roku 1955 byla slavnostně otevřena nová léčebná budova, která umožnila rozšíření kapacity lůžek celkem na 210. V roce 1975 byl uveden do provozu sportovní areál, dále areál minigolfu a posléze i plošně rozsáhlý lesopark. To vše bylo vybudováno s ohledem na tělesně postižené. V těchto letech byly rovněž postupně vybudovány nové moderní byty pro zaměstnance. V letech 1991–1995 bylo vybudováno nové komunikační jádro se třemi novými výtahy, vyšetřovnami a jídelnami pro méně mobilní klienty. Uvolněné prostory na lůžkových odděleních byly využity pro zlepšení ubytovacích podmínek klientů. V říjnu v roce 1995 bylo slavnostně otevřeno moderně vybavené rehabilitační oddělení, které dále zvýšilo úroveň poskytované péče. Všechny nově vybudované objekty jsou propojeny podzemními komunikacemi tak, aby i v nepříznivém počasí byly pro pacienty snadno dosažitelné. V roce 2003 byla dokončena rekonstrukce staré budovy rehabilitace, kompletně byly rekonstruovány bazény, tělocvična a kinosál.

Po návratu k autu odjíždíme do Trhového Štěpánova, auto necháváme na jeho okraji a vydáváme se po cyklostezce směrem na Tehov. Cestou odlovíme pár jednoduchých tradiček, pak odbočujeme doprava a stoupáme na kopec Paseka (517 m) k rozhledně. Ocelová montovaná stavba s dřevěnými prvky a točitými schody má osm ochozů, pět vyhlídkových pater ve výšce 4,75 m, 9,5 m, 16,72 m, 23,18 m a 29,64 m nad zpevněnou plochou přízemí. Je nezastřešená, přístupná celoročně a zdarma. 

Na náklady ve výši 6,8 milionu korun bez DPH získala obec dotaci od ministerstva pro místní rozvoj. Téměř 700 000 korun přispěly i okolní obce, firmy a lidé ve sbírce, dárců bylo víc než sto. Stavbu realizovala společnost LEMONTA v roce 2023, slavnostní otevření, které se konalo na silvestra, si nenechalo ujít přes 1500 lidí. 

Fotka z informačního panelu

V prostoru prvních čtyř pater je svislá nosná konstrukce věže ukročena, výše pak je svislá. Vodorovné dřevěné trámy jsou z vrchní strany oplechovány. Stupně schodiště jsou z pororoštu, vyhlídkové a vyhýbací plošiny jsou z ocelových profilů, na nichž je osazena dubová podlaha na dubových hranolech.

Při dobré viditelnosti jsou vidět obce a města v okruhu cca 60 km, přehrada Želivka a bájná hora Blaník, na východě vrch Melechov, jižně Strážiště, západně Votické vrchy, severně horizont u Zbraslavic a Uhlířských Janovic.  

Vracíme se kousek dolů k odbočce do lomu. Zatím je tu jen jeden účastník eventu, ale postupně přicházejí další, až je nás kolem pětadvaceti!

Při klábosení, marném hledání nedaleké finálky a ochutnání přineseného drobného občerstvení se mezitím setmělo a společně stoupáme – za svitu baterek a čelovek – k rozhledně. Ne všichni vyšlapou po schodech na ochoz, přesto je nás tam o mnoho víc, než doporučených osm... Výhled na osvětlenou Vlašim a pár okolních vsí není samozřejmě bůhvíco, zato pohled na jasné nebe s miliony hvězd je dechberoucí!

Po sestupu z rozhledny se s baterkou v ruce vracíme kolem lomu a po cyklostezce do Trhového Štěpánova k autu.