Limerik (též limerick) je hravý poetický útvar o pěti verších s rýmovou strukturou a-a-b-b-a. Jako forma je známý už od autorů antických (Aristofanés, Horatius, Macrobius) i středověkých (Tomáš Akvinský), v Anglii je doložen od 17. století
Předmluvu napsala dcera autora Jaroslava Kratochvíla, která o něm prozradila:
„S odchodem do důchodu se se svou ženou Marií vrátili zpět z Prahy do své rodné Světlé, kde spolupracuje z infocentrem jako průvodce na zámku a ve světelském podzemí. A někdy v této době se pouští do psaní limericků. Vybírá si témata nahodile, jak jde život, jak mu věci přicházejí na mysl, jak pozoruje dění kolem sebe. Píše pro radost. Píše pro potěšení. Píše ,do šuplíku´. A právě proto, že ,šuplík´ byl už limericků plný, rozhodly jsme se pro jejich vydání jako dárek k životnímu jubileu.“
Na Sázavě na lodi
plují čtyři nimrodi.
Je to krásný výlet,
než začnou zas střílet
a budou z nich marodi.
U Sázavy seděl vodník
Prohlížel si novej chodník.
Klídek je pryč, to je jistý,
je to cesta pro cyklisty.
Kdekdo bude závodník!
Jaroslav Kratochvíl (*1943) pochází ze Světlé nad Sázavou. Matka Andrée byla Francouzka a otec Josef z významné podnikatelské rodiny, která provozovala brusírnu granátů. To stačilo k tomu, aby bylo Jaroslavovi v komunistickém Československu zabráněno studovat a pracovat ve vysněném oboru. Svoje celoživotní sny si přesto ve zralém věku splnil.
Chtěl se stát rozhlasovým novinářem, ale věděl, že kvůli svému původu nemá šanci na přijetí ke studiu žurnalistiky. Zkusil divadelní fakultu, ale výsledek bylů stejný. Vyučil se tedy v Královopolské strojírně strojním zámečníkem a postupně pracoval na různých pozicích v OPBH v Praze, ve VÚV a ve Vodních zdrojích. Až pádem komunistického režimu se otevřela možnost vrátit se ke svým snům.
Nejprve to byla spolupráce s francouzskými filmaři – působil jako tlumočník a řidič, později spolupracoval i s českými produkcemi jako location manager. Několik let pracoval také jako dramaturg a produkční v Kulturním centru Zahrada v Praze-Chodově. Připravoval programy pro děti a mládež. Pozvání do jeho autorského pořadu „Film s hostem a host s filmem,“ který sám moderoval, přijala řada našich předních herců, hereček i režisérů. Navíc ve volných chvílích zpíval v poloprofesionálním souboru Gospel Time Zuzany Stirské, hrál v ochotnickém spolku Post Scriptum a sportoval. Láskou na celý život bylo ragby, které zprvu aktivně hrál na křídle, poté v roji a později trénoval děti. Nakonec byl zvolen prezidentem RK Petrovice, jehož čestným členem je dodnes.
V roce 2002 díky vítězství v 9. rošníku soutěže Lady Radio–Radio Man, v níž stanice Praha Českého rozhlasu hledá z řad amatérů lidi s nejkrásnějším a nejsympatičtějším hlasem, obdařené pohotovými reakcemi a schopnostmi s ním nakládat, se na krátký čas dostal do rozhlasu. Přihlásilo se tehdy 42 mužů, nad jejichž výkony v kategoriích monolog, rozhovor, reklamní spot, scénka a volitelná disciplína bděla porota, v níž usedli Yvetta Blanarovičová, Libuše Švormová, Veronika Žilková, Pavel Soukup, Michal Suchánek a Antonín Gondolán, jehož skupina obstarala hudební doprovod večera.
* * *
Na závěr dodávám, že manželé Kratochvílovi před časem byt ve Světlé prodali a vrátili se do Prahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat