Už 51. ročník populárního pochodu kolem Pernštejna
Od sokolovny, místa startu, procházíme městečkem, přes Nedvědičku k TIC a po žluté turistické značce stoupáme ke hradu Pernštejn. Starobylá cesta, zvaná podle dláždění Kamenice, existuje již na konci 16. století. Podél cesty i v terénu svahu si lze všimnout vystupujících skal. Hrad se původně skutečně tyčil na skalnatém kopci se suťovými poli a skalisky, jež jsou nyní většinou zakryta nánosy a vegetací. Trasa silnice na protějším svahu je mnohem pozdější. Podle starých map bylo nutno používat cestu Kamenici, která přecházela přes první nádvoří hradu Pernštejna a pak pokračovala k Bystřici nad Pernštejnem a Rožné, a pocestní tak byli pod kontrolou hradu. Na druhé straně mohli poutníci bezpečně přenocovat na prvním nádvoří pod ochranou hradu a občerstvit se zde v hradní krčmě. Pod cestou nás upoutá mohutný památný tis. Podle map ze začátku 18. století, na nichž je zakreslen, byl již tehdy chápán jako významný solitér.
Pernštejn je mimořádně zachovalý středověký hrad, jehož pozdně gotická a raně renesanční podoba už nebyla dotčena dalším přebudováním. Jeho návštěva však není naším cílem, a tak z prvního nádvoří odcházíme branou...
... k Pernštejnské baště vybudované na vyvýšeném místě skalního hřbetu jako předsunuté opevnění v podobě jednoduché věžovité stavby s podkovovitým půdorysem o dvou podlažích osazených střílnami: Skála směrem k hradu byla sesekána do svislé stěny, ovšem se zrušením pevnostní funkce hradu v roce 1760 přestalo být opevnění udržováno, rozpadla se střecha i dřevěná přístupová schodiště a bašta se postupně měnila v ruinu. Malebnost a skvělý výhled na hrad přiměly v 19. století tehdejšího majitele hraběte Mittrowského přeměnit chátrající baštu v romantickou zříceninu poskytující krásný výhled na hrad: Skrz dřevěný plot shlížíme dolů do Vrchnostenské zahrady a klesající cestou přicházíme k silnici. Mezi třemi vzrostlými lípami stojí tzv. Haslingerův kříž. V roce 1865 jej Wladimir hrabě Mittrowský věnoval svému dlouholetému věrnému služebníkovi Rudolphu Haslingerovi, vrchnímu lesnímu inspektorovi, který byl v roce 1850 zvolen prvním starostou obce Pernštejn: Přes Nedvědičku přecházíme po Krytém mostě. Pochází z 60. let 19. století a obnoven byl v roce 1933, což je vyznačeno na jednom z trámů. Most je 12 metrů dlouhý, 4 m široký a jeho mostovka je tři metry nad hladinou říčky. Jako jediný z krytých dřevěných mostů u nás má čtyři zděné rohové pilíře, které po dvojicích na každém konci mostu nesou jeho sedlovou střechu. Za povšimnutí stojí i zdobené štíty střechy a ostění oken. Přecházíme železniční trať a po naučné stezce Pernštějn mírně stoupáme po nově upravené cestě s několika pěknými výhledy na hrad: Přicházíme ke kontrole v místě, kde se naučná stezka kříží s cestou se zelenými značkami. Procházíme kolem farmy Mansberk s chovem koní do obce Sejřek a pokračujeme na stejnojmenný vrch s krásným výhledem. Po třech kilometrech klesáme do obce Doubravník a usedáme ve venkovní zahrádce restaurace U Sedláčků. Nejznámější stavbou na náměstí je kostel Povýšení svatého Kříže, s jehož stavbou začali synové Viléma II. z Pernštejna v roce 1535. Kostel v pozdně gotickém a renesančním stylu byl dokončen až v 80. letech 16. století a byla v něm vybudována rodinná hrobka Pernštejnů. Z náměstí pokračujeme po mostě přes Svratku a kolem skalního ostrohu Brdo, jehož současná podoba je spojena s železniční tratí Tišnov–Žďár nad Sázavou. Trať měla v době vzniku pro obce, kterým umožňovala vlakové spojení, velký hospodářský a demografický význam. Provoz byl zahájen v roce 1905.
Napojujeme se na červenou turistickou značku, která nás povede až do cíle v Nedvědicích. Krátké mezipřistání si děláme v Černvíru, obci ležící v údolí Svratky. Řeka se podle černého koryta dříve nazývala Švarcava a její víry pod skalami daly obci název – Vír na Černé řece – Černvír.
Krátce se zastavujeme u dřevěného krytého mostu přes Svratku:
Je 32 metrů dlouhý a 2,6 m široký, má věšadlovou konstrukci s kamenným pilířem uprostřed řeky. Sedlová střecha je pokryta štípaným šindelem, délka trámů dosahuje až 22 m. Pochází z roku 1718 a je nejstarší svého druhu na Moravě. Dochoval se v původním stavu s výjimkou šindelové střechy, která byla v roce 1971 kompletně zrekonstruována. Červeně značená trasa vede spolu s naučnou stezkou Pernštejn lesem proti toku Svratky. Po mostě, z něhož se stala lávka pro pěší, přicházíme do Nedvědic. U kafíčka v cíli pochodu se od pořadatelů dozvídáme celkovou účast: 1135 turistů!
Žádné komentáře:
Okomentovat