Předchozí článek Toulání Třeboní
Na dnešní den jsme naplánovali dvě kratší vycházky věnované odlovu keší
Z kempu vycházíme na hráz Opatovického rybníka, který patří k nejstarším a svou rozlohou 165 ha k největším rybníkům na Třeboňsku. Vznikl již v roce 1367 a patřil rakouskému klášteru ve Světlé (Zwettlu). Je pojmenovaný podle vesnice Opatov, která při jeho stavbě zanikla. Rybníkář Štěpánek Netolický rybník v letech 1510–1518 rozšířil a v jeho díle pokračoval i Jakub Krčín.
Hráz rybníka je dlouhá 1177 m a široká až 8,5 m. Pod hrází jej obtéká Zlatá stoka, do které vede na severním okraji hráze výpust pro vypouštění velkých vod. Hlavní výpust je v polovině hráze.
Jedná se o rybník chovný, hospodaří na něm společnost Rybářství Třeboň, loví se jednou za dva roky. Kromě chovu ryb slouží rybník v omezené míře i k rekreaci. Na severní straně rybníka je kemp, v němž stanujeme,...
... a menší pláž, na východní straně je možnost koupání v prostorách Rekreačního střediska Doubí. Dříve se na tomto rybníce v červnu konaly závody dračích lodí, ale v posledních letech dávají pořadatelé přednost sousednímu rybníku Svět.
Přicházíme ke kapličce sv. Jana Nepomuckého...
... od níž je to jen pár kroků k třípatrovému Opatovickému mlýnu stojícímu pod hrází rybníka. V písemnostech je poprvé zmiňován roku 1367, ale prvopočátky mlýna byly zřejmě starší. V roce 1567 přešel do rukou Rožmberků, a v roce 1631 byl v rámci restitucí vrácen třeboňskému klášteru. Mlýn několikrát vyhořel a musel být znovu obnoven. Poslední podoba mlýna vznikla po požáru v roce 1727. Když byl v roce 1785 klášter zrušen, mlýn koupil Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu, ale už roku 1788 jej smluvně postoupil do dědičného nájmu mlynáři Václavu Wolfovi. V polovině 50. let 20. století mlýn „převzal“ stát a v roce 1962 jej přeměnil na pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky:
V roce 2013 prošel mlýn generální rekonstrukcí za peníze z Evropské unie. Třeboňské pracoviště Centrum ALGATECH je zaměřeno především na výzkum v oblasti fotosyntézy řas, sinic a na řasové biotechnologie. Řeší se zde aktuální otázky jako využití řas jako potraviny, zdroje obnovitelné energie a biopaliv.
V parku stojí socha Anděla Strážce, přemístěná sem v roce 1985 z nedaleké prudké zatáčky, kde byla neustále poškozována projíždějícími vozidly:
Byla postavena na památku smrti třeboňského augustiniána Ferdinanda Glocka 12. února 1721. Neštastný Glock vyjel ráno po mši zaopatřit umírajícího do Hrachovišť a cestou mezi sádkami u Opatovického mlýna se mu splašil kůň, který se lekl, když ze strouhy vyletěl černý pták. Kočár se převrátil, Glock vypadl a zlomil si vaz. Bylo mu pouhých 35 let. Socha byla vysvěcena třeboňským opatem Vojtěchem Prechtlem na svátek Nanebevzetí Panny Marie 16. srpna 1726. Nápis na soklu tuto nešťastnou událost připomíná.
Necelých tři sta metrů šlapeme po silnici, po levé ruce máme penzion a restauraci Mlýnský dvůr, po pravé ruce hřebčín Obora, jehož pozemky o ploše 500 ha umožňují výborné životní a tréninkové podmínky pro 300 chovných a sportovních koní:
Spolu se zelenou turistickou značkou opouštíme silnici a pokračujeme kolem rybníků Stavidlo u ovčína, Velké stavidlo a Malé Stavidlo a potom podél Zlaté stoky. Cestou se nám daří najít pár keší ze série Zlatá stoka. Owner jich připravil šestadvacet plus jednu bonusovou, ale takové ambice my nemáme. Mineme samotu Stromovka...
* * *
Na druhý výlet odjíždíme autem k pískovně Cep. Ještě než se budeme věnovat koupání, jdeme se podívat k jezu Pilař, vybudovanému v roce 1932. Je to asi vůbec nejnebezpečnější jez u nás, nechvalně proslulý coby zabiják vodáků a nerozvážných rekreantů.
* * *
Zbytek odpoledne trávíme u písníku Cep. V zalesněném břehu jsou malé vstupy do vody, takže je tu relativně málo lidí... Po nějaké době lenošení odjíždíme do Majdaleny, auto necháváme nedaleko nádraží a podél Zlaté stoky lovíme dalších pět kešek...
Ani večer toho ještě nemáme dost a vyrážíme z kempu po hrázi rybníka do noční Třeboně:
Následuje článek Na Dunajovickou horu a do lomu
Žádné komentáře:
Okomentovat