Knihu tvoří neznámé a dosud nevydané texty Zdeňka Matěje Kuděje z pozdního jeho tvorby, tedy od konce 30. let do roku 1955, kdy zemřel
Tyto texty se nacházejí ve státních i soukromých archivech v rukopisné či strojopisné podobě a dosud nebyly v žádném celku publikovány. Pocházejí z autorovy pozůstalosti, kterou ještě za svého života rozposílal přátelům či deponoval na různých místech.
Pro nás, Světeláky, je zajímavostí, že povídku Radostovický hřib má ve svém vlastnictví pan Jaroslav Kratochvíl, který ji poskytl editorovi k otištění. Oním editorem je básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (*1970), člen Nezávislého podmelechovského spolku, který knihu v letošním roce vydal.
Texty z oddílu básní jsou Kudějovou příležitostnou veršovanou tvorbou, většinou věnovanou jeho „dobrodějům“ v Humpolci, Světlé, Havlíčkově Brodě, Polné či Litomyšli. Texty z oddílu povídek vznikaly převážně za války a měly být součástí knihy Zlý dědek z Vysočiny, která se původně měla jmenovat Zlý dědek z Českomoravské krabatiny. Kniha nakonec vyšla v zredukované podobě v roce 1961 v Krajském nakladatelství Havlíčkův Brod a proč do ní nebyly tyto texty zařazeny, není zřejmé. Cyklus barvitých Kudějových vzpomínek na přítele a kumpána Jaroslava Haška vznikal v závěru Kudějova života v Litomyšli v 50. letech.
Vzpomínky na Zdeňka Matěje Kuděje, uveřejněné v závěru knihy, pocházejí z pera litomyšlského faráře Československé církve a hudebního organizátora Jaromíra Metyše (1896–1975), básníka, překladatele a humpoleckého rodáka Jana Zábrany (1931–1984) a Kudějovy věrné litomyšlské opatrovatelky a podporovatelky Anny Soukupové.
Knihu graficky upravil Luboš Drtina a ilustracemi doprovodil výtvarník a sochař Jakub Grec.
Pro nás, Světeláky, je zajímavostí, že povídku Radostovický hřib má ve svém vlastnictví pan Jaroslav Kratochvíl, který ji poskytl editorovi k otištění. Oním editorem je básník, rozhlasový redaktor a dokumentarista Miloš Doležal (*1970), člen Nezávislého podmelechovského spolku, který knihu v letošním roce vydal.
Texty z oddílu básní jsou Kudějovou příležitostnou veršovanou tvorbou, většinou věnovanou jeho „dobrodějům“ v Humpolci, Světlé, Havlíčkově Brodě, Polné či Litomyšli. Texty z oddílu povídek vznikaly převážně za války a měly být součástí knihy Zlý dědek z Vysočiny, která se původně měla jmenovat Zlý dědek z Českomoravské krabatiny. Kniha nakonec vyšla v zredukované podobě v roce 1961 v Krajském nakladatelství Havlíčkův Brod a proč do ní nebyly tyto texty zařazeny, není zřejmé. Cyklus barvitých Kudějových vzpomínek na přítele a kumpána Jaroslava Haška vznikal v závěru Kudějova života v Litomyšli v 50. letech.
Vzpomínky na Zdeňka Matěje Kuděje, uveřejněné v závěru knihy, pocházejí z pera litomyšlského faráře Československé církve a hudebního organizátora Jaromíra Metyše (1896–1975), básníka, překladatele a humpoleckého rodáka Jana Zábrany (1931–1984) a Kudějovy věrné litomyšlské opatrovatelky a podporovatelky Anny Soukupové.
Knihu graficky upravil Luboš Drtina a ilustracemi doprovodil výtvarník a sochař Jakub Grec.
* * *
Dodatečně připisuji, že na slavnostním večeru 28. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě začátkem října udělil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek Miloši Doležalovi Cenu za nekrásnější knihu Vysočiny.
Žádné komentáře:
Okomentovat